V Praze se včelám daří lépe než na venkově. Parky se nehnojí jako lány řepky

Včelstva obývají střechy magistrátu, budovy České filharmonie či Národního zemědělského muzea. Na okrajích Prahy je jich překvapivě méně.

Červené střechy Starého Města a Malé Strany jsou jedny z nejkrásnějších v metropoli a zdobí mnoho obrazů či fotografií staré Prahy. Že v nich ale našly domov včely, je celkem překvapivé. A včelstvům se v nich daří lépe než za hranicemi stověžaté Prahy.

V metropoli eviduje Státní veterinární správa 762 včelařů a 5063 včelstev. Nejvíc se včely chovají ve starší zástavbě rodinných domů v Troji, Dejvicích nebo Libni, ale deset včelařů žije i na Novém Městě, tři na Starém Městě a osm na Malé Straně. Největší množství včelařů žije ve starší zástavbě nebo má úly v zahrádkářských koloniích, oproti tomu v nové zástavbě na okrajích města se včely téměř nechovají.

"Pro včely medonosné je Praha paradoxně dobrá, protože je tu v různých parcích velká druhová skladba, to dělá med chuťově zajímavější a bohatší na živiny a různé prospěšné látky. Taky se tu parky a další plochy nestříkají tolik herbicidy a pesticidy a nehnojí se uměle jako lány řepky a dalších zemědělských plodin. Včely proto nejsou otrávené a oslabené," popisuje Lukáš Hrábek z pražské pobočky ekologické organizace Greenpeace.

Právě pesticidy a herbicidy viní odborníci z celkově zhoršujícího se stavu včelstev. Narušují jejich nervový systém a paměť, která je pro ně při sběru nektaru klíčová. Oslabené včely jsou pak snadnějším terčem parazitů a zkracuje se jim život.

Pražské včely postihlo v posledních letech několik vln moru včelího plodu, loni se ale nákaza v Praze již nešířila. Městské včely trápí i časté sečení trávy a udržování anglických trávníků, které jim nenabízí žádnou potravu. Složitější to mají v metropoli včely samotářky a divoké včely, které těžko hledají vhodná místa pro život. "Například ve Vídni už jim staví domečky," dodává Hrábek.

V hlavním městě je také devatenáct střešních stanovišť včel, zabydlely se třeba na střeše magistrátu, budovy České filharmonie, Národního zemědělského muzea, ale i hotelů, které následně nabízí hostům domácí med. Naposledy si pět úlů na střechu pořídili pracovníci Státní veterinární správy ve Slezské ulici.

"Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Přestože včelí produkty mají na trhu své místo, jejich hodnota se zdaleka nedá srovnávat s národohospodářským významem opylovací činnosti včel. Krom toho včely přispívají k udržitelnému rozvoji životního prostředí a zachování biodiverzity," uvádí Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy (SVS).

"Nápad na zřízení několika včelích úlů na střeše naší budovy přišel při nedávné rekonstrukci terasy. Alespoň trochu navýšit počty včelstev v centru Prahy chápeme jako prospěšný a zároveň symbolický počin," sdělil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Měření z medu

Včelí med a propolis budou veterináři dále zkoumat na přítomnost těžkých kovů, pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Kvůli tzv. biomonitoringu si pořídilo včelí úly i Letiště Praha. Místních 350 tisíc včel loni vyprodukovalo téměř 100 kilogramů medu oceněného dvěma zlatými medailemi v soutěži Český med.

"Stočený med a vzorky plástvového pylu jsou zasílány na chemický rozbor do certifikované laboratoře při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na posouzení kvality do Výzkumného ústavu včelařského. Dosavadní rozbory uskutečněné v uplynulých letech potvrzují nejen vysokou kvalitu medu, ale také dobrou kvalitu ovzduší v okolí letiště," dodal Roman Pacvoň z Letiště Praha.

Autor: Magdalena Havlíková

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info