Francouzské pekařské řemeslo zachraňují děti přistěhovalců

V posledních letech dochází ve Francii k zániku tradičních řemeslných pekáren. Důvody jsou levná masové produkce rozpékaného pečiva a úbytek zájmu o pekařské řemeslo. Mladí Francouzi nestojí o náročnou práci v pekařství. Kupodivu pekárenskou tradici ve Francii zachraňují přistěhovalci a jejich děti. O jejich zručnosti svědčí umísťování na předních pozicích v pekárenských soutěžích.

Každý rok se v blízkosti katedrály Notre Dame koná soutěž o nejlepší bagetu pařížského regionu Ile de France. V soutěži se na předních místech stále častěji objevují pekaři se zahraničními kořeny. Za posledních deset let rovnou čtyřikrát vyhráli přistěhovalci. Převážně z Tuniska, Senegalu a dalších zemí.  V letošním ročník se stal vítězem sedmadvacetiletý Mahmoud M’seddi. Mladý pekař je synem tuniského přistěhovalce Mohameda, který je rovněž pekařem a hlavně vzorem pro svého syna. Kromě finanční odměny bude Mahmoud M’seddi po celý rok dodávat bagety do Elysejského paláce.

Celonárodní kolo soutěže o nejlepší bagetu vyhrál Laurent Encatassamy z Réunionu. Přesto typických francouzských pekařů v soutěži každoročně ubývá. „Jen to reflektuje, jak je pařížský region Ile de France kosmopolitní,“ říká jeden z letošních porotců pekařského klání Denis Bourdain. „Skutečnost, že o národní potravinářský klenot, francouzskou bagetu, se starají přistěhovalci a jejich děti je významnou výtkou vůči proti-imigrantským stranám, které těží ze strachu z cizinců,“ říká pařížská primátorka Anne Hidalgo, která sama pochází ze Španělska.

Především v přísné receptuře a pekařské zručnosti. Recepturu francouzské bagety upravuje zákon z roku 1993, podle kterého může být bageta připravena pouze ze čtyř surovin: z pšeničné mouky, vody, soli a droždí. Do pečiva se nesmí přidávat žádné konzervační látky. Legislativa zároveň stanovuje, že hotové pečivo nesmí být zmraženo.

Autor: redakce