Agris.cz - agrární portál

Reforma SZP 2020+ se začíná pozvolna rýsovat

9. 5. 2018 | ČSCHMS

Evropská komise 2.5.2018 předložila první (obecnou) část legislativního návrhu Víceletého finančního rámce pro období po roce 2020, legislativní návrhy rozpočtu pro jednotlivé sektory včetně SZP by Komise měla předložit dne 1.6.2018. EK navrhuje celkový rozpočet ve výši 1135 miliard € v závazcích (vyjádřeno v cenách z roku 2018) pro období 2021 – 2027, což je ekvivalent 1,11 % hrubého národního příjmu v zemích EU27.

Pro SZP Komise navrhuje rozpočet ve výši 365 miliard € (pokles ze současných zhruba 400 miliard €). Rozpočet pro SZP by pak představoval necelých 31 % z celkového rozpočtu EU (v současné době 38 %). Komise navrhuje zvýšit míru spolufinancování v jednotlivých členských státech. V prvním pilíři by mělo dojít ke krácení rozpočtu v období 2021 – 2027 průměrně o 9,56 % ve stálých cenách (obálka pro první pilíř by byla redukována postupně, v roce 2027 by měl pokles činit – 15 %), ve druhém pilíři by mělo dojít ke krácení rozpočtu o 16 miliard €. Celkový pokles rozpočtu SZP by tak průměrně v období 2021 – 2027 dosáhl – 11,71 % (v roce 2027 – 16 %), bude-li započítána 2 % inflace.V případě prvního pilíře SZP Evropská komise navrhuje postupnou konvergenci výše plateb na hektar v členských státech směrem k průměru EU. Komise dále s cílem zajistit vyrovnanější distribuci přímých plateb navrhuje zavedení povinného zastropování plateb na hektar, nebo zavedení povinné degresivity plateb. Podpora ze SZP by tak měla být přerozdělena ve prospěch malých a středně velkých farem. SZP by měla být politikou orientovanou na výsledky, přičemž by měly být posíleny cíle v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.

Přímé platby budou přiznávány na základě principu posílené podmíněnosti (s cílem posílit výkon SZP v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu), který bude platný pro všechny příjemce plateb ze SZP. Dále by měla být vytvořena krizová rezerva, která bude sloužit k vypořádání se s nepředvídatelným vývojem na mezinárodních trzích. Podpora nástrojů pro řízení rizik, včetně stabilizace příjmů, bude muset být zahrnuta v národních strategických plánech členských států.Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan 2.5.2018 uvedl, že by v průměru mělo v 16 členských státech EU dojít ke krácení národních obálek pro zemědělství o 3,9 %.

Díky plánované konvergenci plateb by v Litvě, Lotyšsku a Estonsku naopak došlo k posílení obálky o 13,6 %, k žádnému poklesu obálky by pak nemělo dojít v Portugalsku, na Slovensku a v Rumunsku.Podle analýzy některých evropských nevládních organizací by tento návrh mohl znamenat pokles příjmů zemědělců v členských státech EU, nejvýznamněji by klesly příjmy zemědělců v Dánsku (o 26,4 %) a v České republice (o 13 %). V Německu a Francii by příjmy klesly o zhruba 6,5 %, v Itálii a Španělsku pak o 3,5 %.Plánované krácení rozpočtu odmítl francouzský ministr zemědělství Stéphane Travert, podle kterého je zachování současného rozpočtu pro SZP i pro příští období klíčové stran posílení udržitelnosti, odolnosti a konkurenceschopnosti zemědělského sektoru v EU. Travert odmítl jakýkoli pokles příjmů zemědělců.

zdroj: agrieu.cz


Zdroj: AK ČR, 04.01.2012





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.05.2018 11:25