Agris.cz - agrární portál

České koření s rodinnou tradicí oslavilo 85 let

13. 3. 2018 | ASZ

Benkor je česká rodinná společnost s tradicí od roku 1932, která se specializuje na výrobu koření, bylin a sušené zeleniny, vyrábí i nakládací přípravky, různé marinády, BIO výrobky a bezlepkové potraviny. Zásobuje trh více než 200 druhy koření a bylin a téměř 150 druhy směsí. „Naším přáním je, aby zákazník použitím koření nejen zvýraznil chuť a vůni připravovaných pokrmů, ale aby toto koření a bylinky především přispěly ke zdravé výživě,“ shrnuje filosofii firmy její jednatelka Marie Pravdová, kterou jsme požádali o rozhovor. 

Česká rodinná společnost Benkor odvozuje svou tradici od roku 1932, kdy Josef Beníček založil v Praze obchod s kořením. Jaký byl další vývoj? Byla firma pana Beníčka něčím unikátní a existují nějaké záznamy o tom, proč se rozhodl podnikat právě v koření?

Myslím, že jeho plán uzrál za první světové války, kdy působil jako trumpetista v rakousko-uherské dechovce. Jeho mladší bratr mi vyprávěl, že ke konci války už vodila kapela vojáky do boje. Vedle něj tam zastřelili jeho učitele a to ho prý hodně zasáhlo a odvedlo od myšlenky být nadále muzikantem. A tak se vydal ve stopách svého otce, který jako mnoho lidí v tom kraji (pocházel ze Suché Lozi) byl trhovcem. Po válce založil obchod s kořením nejprve v Trnavě a v r. 1931 odjel do Prahy, aby tam založil nový obchod se stejným zaměřením.

Zajímala ho především paprika. Vyšlechtil odrůdu kořeninové papriky, která byla schopná dozrát i ve středních Čechách, a v Mělnické Vrutici začal pěstovat sazenice. Papriku vypěstovanou z jeho sazenic pak vykupoval od zemědělců. Zpočátku jí mlel v Praze, později postavil mlýn v Mělnické Vrutici a v Praze již provozoval jen obchod.

Jak firma fungovala za války? Došlo pak ke znárodnění továrny komunisty?

Za války postupně přesunul všechno do Mělnické Vrutice. Statek zabrali Němci, a tak pěstoval sazenice na pozemku a v okolí dnešní továrny. A rozvíjel mlýn a sušárny až do znárodnění. Za socialismu byla firma součástí Fruty.

Kolik má v současné době vaše firma zaměstnanců?

Aktuálně je to 22 zaměstnanců.

Základní sortiment firmy BENKOR obsahuje přes 200 druhů koření a bylin, ať už vcelku nebo různě drcených či mletých, a téměř 150 druhů směsí. Jaká jsou ve vašem sortimentu „nej“? (nejsložitější na zpracování, z největší dálky, nejvzácnější, nejexotičtější, novinky a speciality…)

Nejsložitější na mletí je asi muškátový květ. Některá koření projdou až čtyřmi stroji, než získají správnou konzistenci. Nejsložitější kořenící směs je Čarodějka, která má 28 složek.

Máme koření z celého světa. Nejvíce z Indie, kde jsme si vybudovali vztahy s tamní rodinnou firmou, které už přecházejí do další generace. Naučili nás jejich směsi jako Garam masala, Tandoori masala atd. Asi nejzajímavější z nich je Dátá čaj masala - bílý kořeněný čaj, který se v Indii prodává na ulicích, jako u nás zmrzlina.

Ze vzácných koření nabízíme samozřejmě šafrán a vanilku, ta je v současné době hodně nedostatková. Ale třeba i ajowan a jiná speciální koření.

Letos jsme zahájili výrobu Dolce bylinných karamelů. Originální výrobek paní Květy Veselé (také rodinná firma), která už nemá síly provozovat výrobu sama. Výrobek je tak vynikající, že jsem ho nechtěla nechat zaniknout.

Jedním z koření, které má i v rámci vašeho sortimentu výsadní postavení, je kmín, proč?

Ano, kmín je nejdůležitější z koření pěstovaného v Čechách. Máme vlastní odrůdy dvouletého kmínu, o které se nejvíc zasloužil šlechtitel František Procházka z České Bělé. Tyto odrůdy dávají kmín vynikající kvality. V dřívějších letech se ho ale mnoho vyváželo.

V poslední době se rozšířilo také pěstování ozimého kmínu, jehož obsah silice je zhruba poloviční, ale pro některé použití je to dostatečné.

Český kmín má dokonce svůj vlastní zájmový spolek. Co je jeho náplní?

Spolek Český kmín vznikl po revoluci, aby podpořil pěstitele kmínu po stránce metodické, pro sdílení zkušeností a informací z výzkumu i obchodu. Před 15 lety jsme získali evropské chráněné označení původu pro kmín schválených dvouletých odrůd, které jsou kontrolovány z hlediska agrotechniky - volby pozemku, dodržení agrotechnických lhůt a postupů a samozřejmě kvality.

Když jsme se pod vedením prvního předsedy spolku Josefa Kameníka snažili získat evropskou ochranu a uznání kvality našeho kmínu, slibovali jsme si, že tím podpoříme export. Tento efekt se ale neprojevil. Kmín se stále prodává spíše podle ceny než podle kvality.

Sledujete v průběhu let nějaké trendy, mění se chutě zákazníků? Dá se říci, že některé koření je určitou dobu módní?

Ano, zaznamenali jsme posun od tradiční české kuchyně k cizokrajným pokrmům a především k lehčím jídlům. To souvisí se stylem života - stále méně nás má náročnou fyzickou práci a zrychluje se životní tempo. Více lidí také myslí na zdravou výživu, zajímá se o různé návody, jak si udržet zdraví.

Pozorujete třeba v posledních letech zvýšený zájem v souvislosti s boomem nejrůznějších kurzů a pořadů o vaření?

Určitě. Dříve, když bylo pořadů o vaření méně, dalo se dobře sledovat, o které koření bude zvýšený zájem. Teď už je zdrojů tolik, že to není tak přehledné.

Nakupujete suroviny od lokálních pěstitelů, nebo si něco i pěstujete sami? Máte dostatek dodavatelů nebo v některé oblasti potřebujete rozšířit portfolio?

Co se dá, to nakupujeme doma. Vlastní pole nemáme. Je ale několik zemědělských podniků, s nimiž nás pojí dlouhodobé vztahy. Co mě mrzí, je, že dost koření se tu už nakoupit nedá vůbec nebo těžko, ačkoliv dříve se tu běžně pěstovalo. Např. sušená cibule, bazalka, majoránka, saturejka atd. atd. 

Současné sídlo vaší firmy je v CHKO Kokořínsko. Má to pro váš předmět podnikání nějaký zvláštní význam a nese to s sebou naopak nějaká omezení?

Jsem ráda, že jsme v takovém pěkném prostředí, hned vedle rezervace Polabská černava. Ale také to znamená, že jsme ve vodním ochranném pásmu a že jsme hůř dostupní.

Máte v nabídce nějaké speciality pro osoby s nejrůznějšími potravinovými intolerancemi, kterých bohužel neustále přibývá? Nebo produkty sledující trendy zdravého životního stylu, které jsou bohudík na vzestupu?

Máme většinu výrobků certifikovaných na bezlepkovou dietu a několik výrobků pro diabetiky. Celkově se snažíme při tvorbě nových výrobků myslet na racionální výživu a cíleně podporovat nejenom chuť a vůni pokrmu, pro který je dané koření určeno, ale i jeho stravitelnost.

Jste rodinnou firmou. Má podle vás rodinné podnikání, ať už v jakémkoliv oboru, nějaké významné klady oproti jiným typům? A zápory?

Považuji za výborné, když se lidé ve firmě znají osobně a mají k sobě blíž. Na druhé straně se někdy může něco řešit více emotivně, což třeba i zpomalí rozhodování.

Naši čtenáři pocházejí většinou z rodinných farem, kde se statky, ale především know-how předává z generace na generaci. I vaše firma je rodinná. Pociťujete jako určitý závazek „nést dál dobré jméno“? Vnímáte obecně jako určitou záruku, když zjistíte, že živnostník nebo výrobce potravin podniká už v x-té generaci?

Určitě. Proto trvám na kvalitě, i když to někdy znamená, že o některého odběratele přijdeme. Co se týká jiných firem, jsem raději, když za firmou stojí konkrétní člověk a ještě lépe rodinná tradice. 

Naučil se už podle vás český spotřebitel vyhledávat kvalitu a trvat si na ní? A je ochoten si za ni třeba i připlatit, nebo při rozhodování, co koupit, stále hraje prim cena?

Myslím, že u většiny spotřebitelů je stále rozhodující cena, i když přibývá těch, kteří více uvažují o tom, co jí. Máme v sortimentu i bio koření. Zatím moc velký zájem není, ale předpokládám, že zájemců bude přibývat.

 Máte nějaké významné odběratele, kterými byste se chtěli pochlubit?

Více než polovina našich výrobků jde k výrobcům potravin. Co se týká retailu, mám ráda kořenářství a bylinářství. Majitelé prodejen i ti, kdo tam chodí nakupovat, mívají ke koření bližší vztah, více se zajímají a rozumí mu.

A plány do budoucna?

Plánujeme změny ve výrobě a další certifikace systému řízení jakosti. Stále rozšiřujeme sortiment v konvenční i bio výrobě. Rádi bychom také získali více spolehlivých domácích dodavatelů na více druhů surovin, což může být výzvou třeba i pro sedláky z Asociace soukromého zemědělství.

Magdalena Dvořáčková

Rozhovor vyšel v časopise Selská revue, který je 8x ročně distribuován prostřednictvím České pošty všem členům ASZ ČR.


Zdroj: ASZ, 13. 3. 2018





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 15:10