Křováček: Ochrana trhu s cukrem by byla lepší než volný trh

Ochrana trhu a alespoň nějaká regulace by byla podle výkonného ředitele Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jana Křováčka lepší než zcela volný trh. Podle něj už jsou signály, že po ukončení výrobních kvót na cukr klesne jeho cena. Konec kvót může znamenat i konec činnosti pro nejslabší pěstitele a cukrovary v Evropě, čeští výrobci by se ale měli udržet, řekl dnes Křováček ČTK.

"Cena cukru se ještě v létě pohybovala kolem 500 eur za tunu a to pak dávalo i možnost nějakého doplatku k minimální ceně cukrovky. Ale teď jsou už signály, že je cena v rozmezí 380 až 400 eur za tunu cukru, a záleží tedy na kurzu, pak to vyjde třeba na deset korun za kilo cukru a při takovýchto cenách je možnost platit jenom minimální ceny za tu cukrovku," řekl Křováček.

Minimální cena za cukrovku v Evropě je podle něj stanovena na 26,29 eura za tunu, při současném kurzu to odpovídá necelým 700 korun. "Při těchto cenách ještě je možné tu cukrovku dál pěstovat, důležité jsou pak dotace v rámci citlivých komodit," uvedl Křováček. Dotace jsou podle něj důležité proto, aby se vyrovnala rentabilita z pěstování cukrovky s rentabilitou pěstování například pšenice, ječmene nebo řepky.

"Lepší by bylo, kdyby byla nějaká ochrana trhu, regulace trošičku. Nějaká opatření ze strany Evropské komise přicházejí zpravidla pozdě. Půl roku nebo rok se monitoruje, pak se přijde na to, že je na tom daná plodina špatně, začnou se vymýšlet opatření a už to nemusí tu plodinu zachránit," řekl Křováček.

Výnosy se letos podle něj v Čechách odhadují na 82 až 83 tun řepy při cukernatosti 16 procent na hektar. "Na šestnáctiprocentní cukernatost se to vždy přepočítává, takže fyzický výnos je třeba 74 tun s cukernatostí 18, takže z toho pak vyleze jakoby větší množství řepy, aby to bylo srovnatelné v rámci unie," doplnil Křováček. Výnosy na Moravě jsou ale podle něj až o deset tun nižší. "Tam už potom ta rentabilita nefunguje a v podstatě ty tržby nepokryjí přímé náklady," uvedl.

Při současném volném trhu a poklesu ceny za cukr by podle něj mohli odpadnout nejslabší evropští pěstitelé, například Maďarsko nebo někteří v Rumunsku. "Nepředpokládáme, že by se mohlo jednat o Čechy nebo Moravu. Já tuším, že vydrží i ty nejmenší cukrovary a z pohledu rentability, kdyby byla krize a mělo něco přežít, tak určitě by na tom bylo lépe pěstování v Čechách, kde ty výnosy jsou i o deset tun vyšší," řekl Křováček.

Zmenšení ploch s cukrovou řepou v Čechách se Křováček neobává, naopak volný trh povede k jejich stabilizaci. Na území Čech je podle něj zhruba 38.500 hektarů polí s cukrovkou, na Moravě asi 27.000 hektarů. "Nedokážu tipnout, jestli třeba na Moravě se rozloha o dva až tři tisíce hektarů sníží, zatím se to ale nečeká," řekl.

Pěstitele podle něj tlačí do pokračování produkce řepy investice do strojů v řádu desítek milionů korun. Proto nemohou najednou přestat řepu pěstovat, uvedl Křováček.

Cenu cukru podle něj nesnižuje pouze volný trh, ale také nárůst ploch s cukrovou řepou v Evropě a dobrý ročník. Odhaduje se, že výnosy budou o pět až 15 procent vyšší než loni, v České republice o pět až osm procent.

Plocha s cukrovou řepou se podle Křováčka v Evropě meziročně zvýšila o 17 procent, nejvíce ve Francii a Německu, tyto země podle něj meziročně zvětšily plochy až o 25 procent.

Podle statistik Česko dlouhodobě vyrobí víc cukru, než spotřebuje. Ročně cukrovary vyprodukují více než 550.000 tun, domácí spotřeba je 350.000 tun. Cukr se vyváží do Evropy i na Blízký východ.

Jaroslav Beneš kš