Zemědělci na Vysočině založili Agroklastr, prý první v Česku

Zemědělci na Vysočině dnes založili Agroklastr, podle nich první v Česku. Společně chtějí hledat cestu, jak udržet zemědělskou výrobu na pozemcích kolem vodárenských nádrží a jiných zdrojů vody. Ustavující schůze se konala v jihlavském sídle kraje. Agroklastr Vysočina má zatím deset členů, spolupracovat chce s výzkumnými ústavy i s vysokými školami. ČTK to řekl předseda klastru Vladimír Mareček.

"Jak intenzivně hospodařit, ale současně chránit vodu, půdu i zdraví zvířat, to je hlavní myšlenka Agroklastru," uvedl Mareček. Zemědělci se dnes domlouvali na spolupráci s vedením Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Jednání se zúčastnil také zástupce brněnské Mendelovy univerzity.

Klastr by se podle Marečka měl dál rozrůstat. První členské zemědělské podniky hospodaří celkem asi na 10.000 hektarech půdy. Čtyři z nich podnikají na pozemcích kolem vodárenské nádrže Švihov, známé víc jako Želivka. Pitnou vodou zásobuje asi 1,5 milionu obyvatel, včetně Prahy. Starostové sídel kolem této přehrady si stěžují na vylidňování způsobené nedostatkem pracovních příležitostí.

V ochranném pásmu Švihova má pozemky i společnost Senagro Senožaty. Na přibližně 2000 hektarech zemědělské půdy pěstuje hlavně obilí, řepku a brambory, věnuje se také chovu skotu. Práci díky tomu má 105 lidí. "My tvrdíme, že jediný způsob ochrany vody není zatravnění orné půdy, těch způsobů musí existovat daleko víc. Funguje to v Německu, funguje to v Rakousku, tak proč by to nemohlo fungovat u nás?" řekl ČTK předseda představenstva Jiří Nevosád. Podle něj by bylo potřeba najít rozumný kompromis, který by vyhovoval zemědělcům i povodí.

Na Vysočině je více vodárenských nádrží. Podle údajů kraje zásobuje region pitnou vodou skoro 30 procent obyvatel Česka. Zároveň je to tradiční zemědělská oblast, v zemědělství pracuje podle statistik největší podíl lidí mezi kraji v republice.