Reuters: Ruské embargo je hrozbou pro zemědělce i ECB

Pascal Sauvetre, pěstitel jablek ve francouzském kraji Poitou-Charentes, má kromě běžných obav o počasí a stromy další trápení: polská jablka. Polsko je předním producentem jablek v Evropské unii a statisíce tun jich obvykle dodává do Ruska. Tomu však nyní brání embargo, které Moskva uvalila na řadu potravin z EU a USA v rámci odvetných sankcí souvisejících s ukrajinskou krizí, píše agentura Reuters.

Velká část těchto polských jablek nevyhnutelně zamíří do západní Evropy, kde by mohla z trhu vytlačit dražší domácí konkurenci. Další část poputuje na trhy v Asii a na Blízkém východě, které jsou tradičním odběratelem zemí, jako je Francie. "Jsou tu tato jablka z východní Evropy, která nelze prodat Rusku a která zamíří do západní Evropy. Je jasné, že to bude bolet. A hodně," prohlásil Sauvetre.

Jablka jsou přitom pouze jednou částí nastávajících problémů pro evropské zemědělce a představitele Evropské centrální banky (ECB). Celá řada vývozců potravin do Ruska bude nucena snižovat ceny, nebo likvidovat svou produkci. To je asi ta poslední věc, kterou by si ECB přála, protože se potýká se stagnující ekonomikou a obavami ohledně deflace, upozorňuje Reuters.

Jorgos Polychronakis z řeckého svazu vývozců ovoce Incofruit-Hellas například sledoval, jak bylo po vyhlášení embarga zastaveno zhruba 250 nákladních automobilů s řeckými broskvemi a nektarinkami směřujících do Ruska. "Buď to budou muset prodat za jakoukoliv cenu v zemích na jejich cestě, nebo to budou muset přivézt zpět do Řecka, kde to bude zničeno," řekl Polychronakis. "Nadbytečná nabídka stlačí dolů ceny ostatního zboží, což bude mít dominový efekt na celý trh," dodal. Řecko loni vyvezlo do Ruska 160.000 tun ovoce v hodnotě 180 milionů eur (pět miliard korun).

Problémem ale není pouze ovoce. "Celkově zůstanou na trhu miliony tun vepřového, drůbežího a hovězího masa (původně určeného pro ruský trh). Bude to mít velmi silný dopad," upozornil Paul Rouche z francouzského sdružení masného průmyslu.

Na makroekonomické úrovni by takovéto nebezpečí poklesu cen za normálních okolností nemělo výraznější vliv. Potraviny se na koši zboží používaného k výpočtu inflace v eurozóně podílejí zhruba 14 procenty, podíl samotného ovoce a zeleniny činí jen něco přes tři procenta. Nynější okolnosti však z hlediska inflace normální nejsou, píše Reuters.

Meziroční míra inflace v eurozóně v červenci činila pouhých 0,4 procenta navzdory rekordně nízkým úrokovým sazbám a opatřením posilujícím nabídku peněz. Inflace se tak nachází hluboko pod dvouprocentním cílem ECB. Již řadu měsíců se navíc drží v oblasti, kterou banka považuje za "nebezpečnou zónu", tedy pod jedním procentem.

V červencové inflaci se navíc prozatím výrazněji neprojevily dopady sankcí. Analytici ze společnosti Deutsche Bank v reakci na ruské potravinové embargo snížili odhad inflace eurozóny pro příští rok na 1,1 procenta z dříve předpokládaných 1,2 procenta. Předpokládají, že dopady embarga se v údajích o inflaci začnou projevovat od letošního podzimu.

Ztráta významného exportního trhu by navíc mohla poškodit ekonomickou aktivitu eurozóny v době již tak velmi slabého hospodářského růstu. V letošním druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt eurozóny meziročně zvýšil o pouhých 0,7 procenta a v mezičtvrtletním srovnání dokonce stagnoval.

Polsko i další evropské země ve snaze o omezení škod v zemědělském sektoru žádají Evropskou unii o opatření, která by odstranila přebytečné potraviny z trhu a odškodnila zemědělce.

Polsko se také snaží proniknout na nové trhy. "Reálně můžeme umístit zhruba 100.000 tun na nových trzích v Jižní Americe, severní Africe a na Blízkém východě," řekl agentuře Reuters šéf polského svazu pěstitelů ovoce Miroslaw Maliszewski. Varšava rovněž vyzvala Spojené státy, aby otevřely svůj trh polským jablkům.

Autor: ČTK