Agris.cz - agrární portál

Rok od koňské aféry: skoro 5 milionů korun za klamání zákazníka

11. 2. 2014 | ČT 24

Skandál s koňským masem, které se na evropských pultech prodávalo pod samolepkou hovězího, znamenal zvýšený zájem o to, co si lidé vlastně kupují. Státní veterinární inspekce nyní připravuje nový plán pro rozsáhlou kontrolu DNA prodávaného masa. O které produkty půjde a kdy zátah spustí, úřad z taktických důvodů tají. Má stejný cíl jako Brusel: zamezit, aby byli zákazníci oklamáni stejně jako v aféře, která odstartovala přesně před rokem.

Jak se všechno vlastně seběhlo?

První náznak kauzy byl vlastně docela nenápadný. Už v polovině loňského ledna, ještě několik týdnů předtím, než se záměna masa stala hlavním tématem evropských hygieniků, přišel britský deník The Telegraph s nikterak pompézní zprávou: Jistá šarže mražených hovězích hamburgerů obsahovala také menší množství koňského masa. Řetězec Tesco tehdy zareagoval omluvou, stažením polotovaru z prodeje, možností vrátit peníze – a považoval tím celou věc za vyřešenou. Tehdy ještě zástupci řetězce netušili, že za pár měsíců budou čelit hrozbě milionových pokut, a nejen oni.

Zmíněné maso pocházelo z továren v Británii a Irsku. Brzy se ukázalo, že klamavé dodávky neputovaly jen do Tesca, ale i dalších obchodních sítí jako Lidl, Aldi, Iceland nebo Dunnes. V tu chvíli už téma začalo přerůstat hranici "jedné závadné šarže" a zaměstnalo britské hygienické úřady, politiky a následně i Brusel. Tím spíš, že podrobné testy zmiňovaných hamburgerů doložily obsah více než třetiny koňského masa.

Strašák jménem "konina" se definitivně rozšířil na celoevropskou úroveň přesně před rokem. Tehdy BBC informovala o případech nepřiznaných přísad koňského masa hned v 16 zemích - mimo jiné ve Francii, Německu, Švédsku nebo Polsku. Stopy viníků vedly nejčastěji k dodavatelským firmám v Rumunsku, Nizozemsku, Polsku nebo na Kypru, všechny ale svou vinu odmítaly.

Za celým problémem jako vždy stály hlavně peníze. Výrobci jednoduše ušetří tím, že hovězí maso zčásti nahradí lacinějším koňským. To je přitom ze zdravotního hlediska pro tělo nezávadné a v řadě zemí existují dokonce restaurace, které se na koňské pokrmy specializují. Pokud ale kdokoliv na lince výrobce – dodavatel – prodejce zatají to, co do výrobku skutečně dává, dopouští se podvodu. Zodpovědnost přitom v první řadě padá na toho, kdo výrobek poskytne zákazníkům: tedy koncového prodejce.

KOŇSKÁ LAVINA NAPŘÍČ EVROPOU

Zatímco zbytek Evropy sledoval, kde všude se zapírané koňské maso objeví, v Británii došlo na první zatýkání. Stopy tehdy policii zavedly do výroben ve Walesu a hrabství New Yorkshire. Obvinění si vyslechli tři lidé. Evropská unie mezitím vyzvala členské země, aby začaly intenzivně kontrolovat mleté výrobky. Zadání znělo jasně: po tři měsíce kontrolovat namátkově, a pokud možno co nejčastěji.

Nešlo přitom jen o klid duše zákazníka, který má vědět, co skutečně jí, ale nakonec i o možné zdravotní riziko. Hygienici totiž upozorňovali na látku zvanou fenylbutazon, jež se používá u koní proti zánětům a nesmí se podávat zvířatům určeným pro porážku. Tento "koňský lék" přitom u lidí působí s opačným účinkem. "Fenylbutazon se kumuluje v lidském organismu a mezi jeho zásadní nežádoucí účinek patří útlum krvetvorby," zmínil prezident České lékárnické komory Ladislav Chudoba.

Právě Evropská komise přitom v polovině dubna uvedla, že za jeden měsíc se v celé Unii objevily klamavé případy koňského masa až u pěti procent hovězích výrobků. Nejvíce případů nalezly úřady ve Francii, kde bylo z 353 uskutečněných testů pozitivních na koňskou DNA 47. Naopak v Británii a v Irsku, kde se skandál s nepřiznanou koninou v polotovarech s hovězím rozhořel, bylo v rámci programu financovaného EU testováno 150 vzorků. Konina nebyla nalezena v žádném.

TRABLE V ČESKÉM PODÁNÍ

Tuzemské úřady začaly kontrolovat složení hovězích výrobků záhy po zveřejnění problémových případů. Zmiňované hovězí hamburgery nabízené společností Tesco se totiž prodávaly také u nás. První varování přitom přišlo pouhý týden pro propuknutí kauzy. Poprvé 18. února české testy prokázaly koňskou DNA u boloňských lasagní pocházejících od výrobce Tavola S.A. Comigel z Lucemburska. Zmíněný výrobek měl podle testů obsahovat minimálně 60 procent koňského masa. Z Lucemburska pocházel i další nález, tentokrát hygienici zjistili koninu také u lasagní lucemburského podniku Eisemann.

Dalším známým případem bylo zjištění u masových kuliček nabízených společností IKEA. Ta ihned po nálezu stáhla výrobek preventivně z prodeje. Na pulty se masové kuličky vrátily až poté, co firma provedla testy. Stín padl také na produkty irského zpracovatele masa B&F Meats, který byl již v té době, začátkem března, uzavřen.

Právě tento případ přivedl inspektory k jihomoravské firmě Kovář plus, která irské maso odebírala. Právě ona následně dostala největší pokutu: celkem 2 280 000 korun za to, že na trh poslala 16 tun koňského masa z Irska. K placení se podnik z Podolí na Valašsku zatím nemá. "Jsme výhradně obchodní společností, která maso a masné výrobky skladuje a dále distribuuje. V žádném případě se zde s masem nijak jinak nemanipuluje," tvrdí zástupce firmy Jan Váňa. Další vysokou sankci inspektoři udělili distribuční firmě Bidvest v hodnotě 1,5 milionu korun.

Dalších 650 tisíc korun stála konina v lasagních společnost Tesco. I když obchodu dodavatel pokutu proplatil, řetězec utrpěl hlavně na pověsti. Také IKEA pokutu půl milionu už zaplatila. Zato ve Velké Británii, kde koňský skandál začal, úřady vymáhají pokuty marně. Soudy s dotčenými firmami stále běží a jejich uzavření je zatím v nedohlednu.

  • Dosavadní účet za klamání milovníků masa činí v Česku necelých 5 milionů korun.

NOVÉ PLÁNY BRUSELU: VĚTŠÍ POKUTY NEBO "FOOD POLICIE"

Jednou z příčin, proč je tak těžké došlápnout si na opravdového viníka, je fakt, že řetězce dodavatelů jsou tak složité a široké, že je velmi těžké získat důkazy, kdo konkrétně za machinacemi s masem vlastně stojí. Například společnost, která dodávala obchodnímu řetězci Tesco hovězí maso, ve kterém byla skoro třetina koňského, vyrábí své produkty z ingrediencí od 40 dalších dodavatelů. Složení masa se tak mohlo v takové továrně měnit každou půlhodinu.

Evropský parlament v lednu letošního roku schválil návrh na zpřísnění kontroly potravin. Podvodníci s potravinami totiž EU způsobují škody v přepočtu za více než bilion korun ročně, většina však zůstane neodhalena. Klamáním spotřebitelů by se tak podle Bruselu měla více zabývat i policie - třeba ze speciálně zřízených složek, které už v některých zemích fungují.

Pokuty za falšování potravin včetně nápojů podle návrhu musí být tak vysoké, aby byly skutečnou hrozbou. Podle plánů má jít o minimálně dvojnásobné částky oproti zisku, na jaký si mohli podvodníci výrobou a prodejem falšovaných potravin přijít. "Jsou nutné přísnější tresty a při opakovaných podvodech musí být odňata těmto podnikům licence," požaduje zpravodajka návrhu Esther de Langeová.Čeští inspektoři zprávu vítají. "Evropa začíná problém falšování potravin konečně řešit. V současnosti totiž nejsou problémem zdravotně závadné potraviny chybou výroby, ale potraviny záměrně falšované," říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Zdroj: ČT24, ČTK


Zdroj: ČT 24, 11. 2. 2014





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 18:02