Agris.cz - agrární portál

Hodnota zvaná vlastnictví

19. 4. 2013 | ASZ

Ani čtvrt století po změnách v české společnosti nedokázala veřejnost vstřebat zásadní pozitivní význam pojmu privátního vlastnictví, v případě zemědělství vlastnictví nemovitostí a zejména pozemků. To se bohužel projevuje, a to stále, i v konstrukci připravovaných zákonů. 

Například v odporu k uvažovaným změnám v zákonu o myslivosti. Podstatou změn je přitom posílení kompetencí, ale také odpovědnosti (což je nedílná součást vlastnictví jakéhokoli typu) vlastníků honebních pozemků. To by pomohlo jak samotným hospodářům – zemědělcům, ale i krajině a pestrosti života v ní. Bohužel se diskuse o novele stáčí zcela iracionálně do roviny velikosti honiteb, což na novele vůbec není podstatné. Stejně jako v celé řadě dalších případů se i zde hledá zástupná záminka, jejímž pravým cílem je ovšem nedopustit, aby mohli vlastníci vykonávat všechna náležitá práva, které z vlastnictví vyplývají.

Dalším, zcela aktuálním příkladem vztahu společnosti k vlastníkům je novela zákona o katastru nemovitostí, podle které má mít samotný zápis v katastru přednost před skutečností v terénu. To může v praxi vést k situaci, kdy vlastník pozemků o svůj majetek přijde, aniž by se o tom dozvěděl. Respektive, o změně se dozví až ex post. Situaci naštěstí sleduje někdejší ekonomický expert ODS Michal Doktor, který již avizoval návrh příslušné změny. Podstatné ale je, že se opět – třeba i z pochopitelného zájmu zpřehlednění evidence pozemků – legislativa v původním návrhu obrací proti vlastníkům.

Obdobný, naopak mnohaletý problém kontinuální diskriminace vlastníků, je celý proces komplexních pozemkových úprav. Ani po personálních změnách ve vedení pozemkových úřadů, ani po transformaci Pozemkového fondu a ústředního pozemkového úřadu do společné instituce, se totiž nezměnil přístup úředníků k pozemkovým úpravám v tom smyslu, aby bylo za hlavní prioritu považováno zpřístupnění pozemků a jejich správná evidence. Na komplexní pozemkové úřady jsou dále navěšovány další a další doprovodné činnosti, které – a opět to na první pohled vypadá jako bohulibá činnost – vytvářející v krajině různá společná zařízení včetně protipovodňové prevence, ale i různé cyklostezky, krajinné prvky a tak dále. To vše je hezké, ale vytrácí se podstata – identifikací pozemků umožnit vlastníkům plnohodnotné nakládání se svým majetkem. Vedlejším efektem pak je, že takto pojaté komplexní pozemkové úpravy jsou buď drahé, nebo levné a nekvalitní, zejména se ale proces identifikace půdy nekonečně vleče.

Pokud se pak týká samotné činnosti nového Státního pozemkového úřadu (SPÚ), pak dosavadní signály o pojetí správy a využití pozemků ve vlastnictví státu a pojetí činnosti regionálních pozemkových úřadů nevěstí pro vlastníky moc dobrého. Minimálně opticky to zatím vypadá, že ústředí SPÚ volí zatím systém tuhé centralizace, což je ovšem zase cosi, co je zcela proti zájmům vlastníků, neboť úředník z centra od stolu může těžko posuzovat vlastnickou situaci v konkrétní lokalitě.

Jedna dobrá zpráva pro vlastníky ale přece jen existuje. Totiž, že ministerstvo zemědělství připravuje, i díky tlaku Asociace soukromého zemědělství ČR, pro vlastníky osvětovou příručku, která by jim poskytla alespoň základní orientaci při konstrukci smluv, které uzavírají s nájemci svého majetku. Vzhledem k tomu, že v ČR je několik milionů drobných vlastníků půdy, je téměř nepochopitelné, že ministerstvo, které má nakládání s půdou ve své gesci, dosud nevyšlo takovým vlastníkům vstříc. Ti jsou totiž, i díky velmi nízkému právnímu povědomí, které ve společnosti vypěstoval předlistopadový režim, ve velmi složité situaci a často tak akceptují návrhy druhé strany – nájemce, který se v příslušné problematice orientuje nesrovnatelně lépe. Výsledkem jsou buď ekonomicky velmi nevýhodné, nebo nevypověditelné smlouvy, případně kombinace obou těchto faktorů. Vlastníci tak přicházejí o nezanedbatelné částky za pronájem svého majetku, přičemž za roky existence současného stavu musí jít odhadem o mnoho miliard korun – i při stávajících velmi nízkých cenách nájmů pozemků v ČR.

To, že nebyla po řadu let ze strany ministerstva zemědělství vůle základní manuál pro vlastníky vydat, zcela evidentně poškodilo jak stav naší krajiny, tak důvěru společnosti v obecnou podnikatelskou spravedlnost. Je proto dobrou, ba vynikající zprávou, že potřebný manuál vzniká. Byť to zřejmě nebude žádný mediální hit, je třeba říci, že je takový krok v mnohém o hodně zásadnější a systémovější, než leckteré dotační zemědělské tituly.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 19. 4. 2013





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 09:57