Plocha sadů na Vysočině rychle stoupla, asi i kvůli dotacím

Rozloha ovocných sadů na Vysočině se v posledních pěti letech zvýšila šestinásobně na loňských skoro 200 hektarů. Podle pěstitelů, které oslovila ČTK, přibývaly i ekologicky obhospodařované sady. Pěstování ovoce na prodej přesto na Vysočině zůstává okrajovou záležitostí. Menší plochu sadů měl loni pouze Karlovarský kraj, uvedla jihlavská správa Českého statistického úřadu. 

Na Vysočině je evidováno 30 pěstitelů ovoce produkujících hlavně pro trh. Rozšířili hlavně pěstování jabloní, které loni zabíraly skoro tři čtvrtiny sadů v kraji. 

Na Žďársku bydlí sadař Dušan Prášek, který má ale sad už na sousední jižní Moravě, kde je tepleji. "Na Vysočině nejsou na intenzivní pěstování ovocných dřevin přírodní podmínky," vysvětlil. Podle něj se ale kvůli vysokým dotacím rozšířily v ČR extenzivní sady, z nichž se v podstatě nic nesklízí. 

Rozlohu sadů zvýšili i někteří členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců na Vysočině, podle zástupce svazu Tomáše Klejzara to od nich ale nebyla spekulace. Všichni tito farmáři prý teď čekají na čas, kdy stromy začnou rodit, aby mohli ovoce prodávat nebo zpracovávat. 

Druhým nejrozšířenějším ovocem na Vysočině je černý rybíz, loni pěstovaný na 42 hektarech. Slivoně rostou na 15 hektarech sadů. Z dalších druhů zabírají nejvíc, kolem pěti hektarů, meruňky a višně.  

Šetření o sadech se v zemích EU provádí každých pět let. V Česku se uskutečnilo poprvé loni. Týkalo se pěstitelů ovoce nejméně s pětinou hektaru sadů.

Plochy sadů podle ovocných druhů na Vysočině:

Zdroj: ČSÚ