Novela stavebního zákona rozvrací trh a obnovuje křivdy (Stanovisko SVPSR)

Šest let socialistické vlády je provázeno soustředěným agresivním útokem na omezení vlastnických práv k půdě. Vládní novela stavebního zákona, se vší rafinovaností, zcela zapadá do předchozích novel zákonů energetického, vodního, horního,lesního, mysliveckého, zákona o životním prostředí a naposled občanského zákona o dlouhodobých nájmech. Výsledkem této vládní politiky, která se bezprostředně dotýká tří milionů občanů-vlastníků, je dnešní jednoznačná převaha uživatelských práv nad právy vlastnickými.

Zatímco předchozí novely zákonů vlastnické právo k pozemkům omezují uvalením různých forem břemen bez náhrad, autoři novely stavebního zákona již otevřeně pozemky vyvlastňují.

Vyvlastňování pozemků ve veřejném zájmu je u nás doposud ošetřeno zákonem, případně ještě řízením u nezávislého soudu. Proč je tedy nutné 14 let po revoluci opět vyvlastňovat?

Skutečný zájem autorů novely stavebního zákona z MMR, skrytý za veřejný zájem o parky a zeleň a jiné stavby, je mnohem atraktivnější. Předkladatelům návrhu zákona jde především o pozemky v zastavěných částech obcí, nebo o pozemky k nim těsně přiléhající. V největší míře jde o pozemky postižené v minulosti násilnou kolektivizací. Většina těchto pozemků byla totiž v minulosti stavebními pozemky a ve snížené kvalitě byla vydána vlastníkům v restitucích podle zákone č.229/1991 Sb.

Mnozí funkcionáři obecních úřadů se svými záměry už vůbec netají. Scénář je tímto zřejmě připraven.

Dnes podle schváleného územního plánu pozemky obec vyvlastní na park a zeleň a následně, po vyvolané změně územního plánu takto vyvlastněné pozemky zařadí do stavební zóny. Pak už je zcela jednoduché předávat tyto vyvlastněné stavební pozemky, nyní už jako stavební parcely, podle subjektivních zájmů. Za vyvlastněním vždy stojí velmi konkrétní osobní zájmy a v tomto případě to budou zájmy zcela adresné.

Jaký je tedy pravý motiv autorů předlohy této novely zákona, vždyť standardním postupem je dohoda o ceně. Státní úředníci považují ceny pozemků za nehorázné požadavky vlastníků, přičemž tyto ceny zdaleka nedosahují cenové úrovně západních států EU. Vlastníci pozemků mají legitimní právo požadovat srovnatelné tržní ceny. Vždyť v ostatních oblastech již s evropskými cenami běžně obchodujeme. Proč je tedy tolik nenávisti proti vlastníkům. Jde zřejmě o projev lidské závisti, v našich krajích tak silně zakořeněný, a o vzpomínku na nedávnou dobu, kdy půda neměla cenu. Takovéto pochybné morální hodnoty mají být tedy ještě podpořeny zákonem.

Vládní návrh novely Stavebního zákona o vyvlastnění pozemků, tak jak je předkládán, rozvrací trh s pozemky a znemožňuje svobodné obchodování, pošlapává vlastnická práva a ve své podstatě ohrožuje demokracii ve státě.

Ing. František Janda, Místopředseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR