Agris.cz - agrární portál

Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 1998

10. 12. 1998 | Odborné konference

ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU 1998

Thought of Crop Production

Doc. Ing. Jan VAŠÁK, CSc.

Prof. Ing. Vladimír ŠVACHULA, DrSc.

Doc. Ing. Josef PULKRÁBEK, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Všech sedm předchozích konferencí probíhalo v době, která účtovala s chybami mi-nulosti. Očekávalo se, že změna systému centrálního na volný trh zajistí vzestup ekono-miky. Že svoboda pohybu, slova i svobodné volby vytvoří demokracii. Že odmítnutí in-tegrací typu socialistického RVHP a otevření vnitřního trhu přinesou rychlý vstup do Evropské unie.

Vytvořila se situace, ve které byla zbožní výroba jen reliktním způsobem obživy. Opravdovou prosperitu měl zajišťoval obchod, finančnictví. V zemědělství se zdálo, že čím méně budeme vyrábět, tím spíše budeme osvobozeni od drahých přebytků. Vyšší polohy, které v ČR převládají, se měly změnit na enviromentální zóny. Obživu mají za-jišťovat hlavně dotace a agroturistika.

Je faktem, že situace evolučně s poklesy tvorby HDP: v r. 1997 jen +1%, letos asi -1,9% - nazrávala k normálu. K poznatku, že dělit se dá jen to, co se vyrobí. Že nejchud-šími a nejzadluženějšími subjekty budou v propadající se ekonomice banky a s nimi stát. Politikové v zemědělství přestali hovořit o přednostech malovýroby. Uznaly se alespoň slovně specifiky zemědělské výroby. Ví se, že dočasnou láci dovozů brzy nahrazuje str-mý vzestup cen. Vstup do EU znamená i přijetí jejích principů včetně ochrany vnitřního trhu a podpory zemědělství. To proto, aby byly k dispozici levné potraviny pro všechny.

Závěrem roku 1997 došlo k pádu vlády. Tržní optimisty z ODS, které zatížily rozpo-ry ve vládní koalici, pokles výroby, růst dluhů a nutnost úsporných „balíčkovských“ opatření vystřídala poloúřednická vláda. Její půlroční mandát ukončily červnové volby. Po nich se nepodařilo sestavit většinovou vládu. Výkonné pravomoce převzala sociální demokracie, které svůj mandát opřela o „opoziční“ souhlas předchozí vládní strany ODS, jejíž chyby má ovšem napravovat.

Rezort zemědělství po dlouhém působení křesťanského demokrata Ing. J. Luxe pře-vzal sociální demokrat Ing. J. Fencl, mnohaletý předseda Svazu zemědělských družstev a společností. Vyhraněný kritik předchozí ekonomické a agrární politiky. Prvé měsíce jeho působení jsou ve znamení zásadního příklonu k přijetí principů agrární politiky EU i pro naše zemědělce. To znamená ochranu trhu, zastavení výrobního propadu zeměděl-ství, subvence, zelenou naftu, podpory vývozů ap. Z tohoto pohledu se ani naše konfe-rence nedostávají do rozporu s novými principy agrární politiky. Že je co napravovat, ukazuje tab.1, 2. Ztráty zemědělských podniků za roky 1991-97 činí 37,1 mld.Kč. Nadto nevypořádané závazky družstev a jejich právních nástupců vůči oprávněným osobám jsou 12-14 mld.Kč. Nominální mzda v zemědělství dosahuje za rok 1997 jen 79% ze mzdy v průmyslu a reálně činí 75% ze stavu roku 1989!

Tab. 1: Vybrané výsledky vývoje českého zemědělství 1989-1997 *)

Ukazatel / rok

1989

1996

1997

HDP v cenách 1984 (%)

100

88,2

89,1

Hrubá zem. prod. v cenách 1989 (%)

100

74,5

70,7

Index spotřebitelských cen (1989=100%)

100

301,7

326,6

Index cen zemědělských výrobců

100

147,1

151,7

Index cen vstupů do zemědělství

100

304,7

331,9

Zisk (ztráta) zemědělství vmld. Kč

+10,1

-0,5

-1,3

Výměra orné půdy (mil. ha)

3,232

3,098

3,091

Výměra trv. trav. porostů (tis. ha)

829

946

953

% zornění

75,2

72,4

72,2

Spotřeba prům. NPK (kg/ha z.p.)

233,7

86,3

91,3

Prům. počet fyz. osob prac. v zem. (tis.)

533,1

217,2

200,6

Počet ha z.p./zemědělce (bez služeb a myslivosti)

8,06

19,7

21,3

Index reálných mezd v % (100%=1994) v nár. hosp.

116,4

118,1

120,4

- vzemědělství

149,8

112,8

112,9

Prům. výnosy (%): pšenice (100%=4,94 t/ha)

100

94,5

89,3

- řepka (100%=2,94 t/ha při 8% vlhkosti)

100

78,3

84,1

- brambory (100%=21,01 t/ha)

100

100

91,9

Stavy skotu (mil. ks) k 1.1. či 1.3. násl. roku

3,506

1,866

1,690

Spotřeba na obyv. a rok: maso v hodnotě na kosti (kg)

97,4

85,3

81,4

- mléko a mléč. výrobky v hodnotě mléka (kg)

259,6

199,0

195,0

- tuky (viditelné) celkem (kg)

28,8

25,3

24,4

z toho rostlinné (kg)

12,5

15,8

16,1

- ovoce a čerstvá zelenina (kg)

139,2

153,0

152,0

*) Podstatná část údajů převzata ze studie „Vývoj agrárního sektoru ČR v období 1989-1997“, T. Doucha a kol., VÚZE, srpen 1998.

Graf 1: Stavy skotu a dojnic v ČR

Image1.jpg

Ovšem při enormním růstu ploch máme velmi vážné problémy se slimáčky, hraboši a krytonosci. Budeme zřejmě muset od května 1999 zahájit plošnou ochranu proti houbovým chorobám. Ještě horší je to, že jsme neudrželi trend vývoje a značně jsme zaostali za státy EU v intenzitě výroby - ve výnosech (graf 2). Toto zaostání je výraznější než u obilí či brambor! V dynamice propadu je dokonce ještě nápadnější! A to je v EU dotační systém, který přímo výnosy nepodporuje. Při tom platí, že s růstem výnosů roste rentabilita (tab. 1). Takže nutně chudneme (tab. 2). Na propad výnosů nemá jen vliv enormní snížení vstupů: např. dříve se řepka standardně hnojila cca 150-160 kg N/ha, dnes jen průměrně 100-120 kg N/ha. Pravděpodobně k tomu nevedl ani růst bezorebných způsobů zakládání porostu olejky na současných asi 50% z osevu.

Image2.jpg

Naopak se zlepšila odrůdová skladba. Většina podniků již ošetřuje proti krytonos-cům. Řada pěstitelů provádí regulaci zrání ap. Všechna opatření jsou však jen nahodilá a vychází z modifikací jediné pěstitelské technologie pro ČR a SR, tzv. Systém výroby řepky (SVŘ). Tento systém je propracovaný pro výnosovou úroveň max. 3-4 t/ha a fak-ticky se od roku 1983 nemění. Přitom jeho základy položili již v padesátých letech Prof. Vrbenský (in Hamerník a kol. 1960) a v sedmdesátých letech ho zásadně rozvinuli Prof. Scholz a Ing. Jirásek (1974). Od prvního vydání knižní podoby Systému výroby řepky (Vašák, Fábry, Zukalová a kol. 1984) vychází již jen modifikace (1985, 1988, 1991, 1993, 1997) snad jen se zásadnější změnou v roce 1993 (Low input technologie). Rozvoj technologie je utlumen. Výzkum není podporován a je nelukrativní.

Tab. 2: Rozdíl výnosů řepky 1988 - 1998

1988-98:

Česko-Slovensko -14 %

Francie +13 %

Německo +6 %

Velká Británie +4 %

Polsko -20 %

Česko-Slovensko 1988/98 = -390 kg/ha » 3 250 Kč/ha

Česko-Slovensko/Francie 1998 = -790 kg/ha » 6 600 Kč/ha

Díky nové aktivitě podpoře grantových agentur (GAČR, NAZV) se ale již pět let rozvíjí nové prvky technologie, od roku 1995/96 v celém komplexu. Myslíme si, že je k dispozici základ pěstitelského postupu, který by mohl při jeho dodržení garantovat výnosy 4-5 t/ha řepkového semene "00" kvality s olejnatostí nad 42% při 8% vlhkosti. Tento postup je označen jako Systém výroby řepky intenzifikace (SVŘi).

Z dosavadních výsledků je jasné, že ke 4-5 t výnosu řepky nevede:

· paušální růst úrovně vstupů

· orientace jen na některé prvky technologie

· nepojištění klíčových prvků technologie 2-3 pojistkami.

Tyto pojistky zabezpečují, že podmínky výnosu 4-5 t/ha budou splněny (tab. 3).

Tab. 3: Základní podmínky pro dosažení výnosu 4-5 t řepky/ha

a pojistky pro jejich naplnění

Podmínky výnosu Pojistky a požadavky

Výkonný porost Hustota porostu cca 30 rostlin/m2, mohutný kořen s hmotností na podzim nad 200-300 g/m2, hybridní odrůda, optimalizace výživy podle KVK, odběru rostlinou, mikroelementy, stimulace velikosti HTS, kvalitní ochrana, snížení předsklizňových a sklizňových ztrát, udr-žení asimilace větví a stonku až do sklizně (fungicidy) a před sklizní regulace zrání.

Zdravotní stav Hustota cca 30 rostl./m2, hybridní a odolná odrůda, včasná likvidace výdrolu (orba s pře-dradličkou), kvalitní herbicidy a graminicidy, aplikace insekticidů na stonkové krytonosce, sólo na blýskáčka a sólo na šešulové škůdce, užití fungicidů v době květu.

Nepoléhavost Hybridní a nepoléhavá odrůda, regulátory na podzim pro posílení růstu kořenů a fungicidní účinek, regulátor na jaře pro zkrácení stonku a snížení tlaku chorob, dělené dávky N, har-monická výživa, insekticidy proti stonkovým krytonoscům, fungicidy v květu proti hlízence a plísni šedé.

Minimalizace ztrát Soustavná biologická kontrola v porostu, aplikace přípravků proti pukání šešulí, regulátory zrání, kvalitní kombajnér a kombajn, dobrá organizace sklizně, „řepková“ technologie sklizně.

Konkrétní popis jednotlivých pracovních operací tří základních pěstitelských tech-nologií uvádí Vašák, Mikšík (1998). Jde o standardní technologii (SVŘ), intenzívní pěs-tování (SVŘi) a nízkovstupový - low input systém. Výsledky z výzkumu roku 1997/98 uvádí tab. 4 a 5. Je patrné, že největší zisk na hektar má standardní a intenzívní techno-logie, případně je akceptovatelný i Low input systém. Zcela nepřijatelné jsou ekologické postupy bez chemizace. Katastrofální výnosové i ekonomické výsledky dává primitivní, tj. zcela bez vstupů, pěstitelský systém.

Tab. 4: Přehled technologických opatření (přesný maloparcelkový pokus Č.Újezd)

Ukazatel

/varianta

Intenzívní

Standard SVŘ

Ekologická

Low Input Horsch

Low Input Amazone

Primitivní

Zpracovaní půdy

Podmítka + orba + vláčení

Podmítka + orba + vláčení

Podmítka + orba + vláčení

Podmítka

Podmítka

Podmítka

Setí

Amazone

Amazone

Amazone

Horsch

Amazone

Amazone

Odrůda

Pronto

Lirajet

Lirajet

Lirajet

Lirajet

Lirajet

Zákl. hnojení

dle KVK

dle KVK

0

0

0

0

Celková dávka N

240

180

200*

150

150

0

Mikroelementy

Bór

ne

ne

ne

ne

ne

Herbicidy

Butisan Star

Lasso + Command

2x plečkování

Lasso + Command

Lasso + Command

-

Insekticidy

Nurelle D + 2x Decis

Nurelle D + 2x Decis

-

2x Decis

2x Decis

-

Fungicidy

ano

ne

ne

ne

ne

ne

Regulátory

ano

ne

ne

ne

ne

ne

Stimulátory

2x

1x

ne

ne

ne

ne

Regulátory dozrávaní

2x

ne

ne

ne

ne

ne

*) kejda prasat

Tab. 5: Výsledné ukazatele (přesný maloparcelkový pokus Č.Újezd)

Ukazatel/varianta

Intenzivní

Standard SVŘ

Ekologická

Low Input Horsch

Low Input Amazone

Primitivní

Počet rostlin jaro (m2)

32

50

44

62

47

44

Délka rostlin (cm)

154

157

125

153

146

128

Výška rostlin (cm)

148

148

113

139

139

109

Stupeň polehn. (1 - 9)

8

8

8

8

8

8

Počet větví/r

8

7

7

5

6

5

Počet šešuli/r

375

265

184

178

177

90

HTS (g)

4,85

4,37

4,70

4,69

4,64

4,61

Olejnatost (%)

43,28

44,71

44,62

44,87

44,43

45,43

Výnos (t/ha)

4,58

3,72

1,25

2,09

1,33

0,33

Výnos * (Kč/ha)

32060

26040

8750

14630

9310

2310

Náklady *(Kč/ha)

21249

14294

10880

12542

11808

6046

Zisk (Kč/ha)

10811

11746

-2130

2088

-2498

-3736

Rentabilita (%)

50

82

-19

16

-21

-61

*) při prodejní ceně řepky 7000 Kč/t

**) variabilní + fixní

Tyto výsledky se liší podle předplodiny. Je li například předplodina vyhnojená a je intenzívně odplevelena, vyjde primitivní způsob pěstování mimořádně úspěšně. To byl případ roku 1997 po intenzívně vyhnojené a odplevelené kukuřice na zeleno. Ekologic-ký způsob ale zklamal i v r. 1997, neboť po vyhnojení kejdou nebyl nechemický postup jak zajistit ochranu proti zvýšené intenzitě výskytu krytonosců a chorob. Porost zcela polehl a podehnil. Ovšem kukuřice nazeleno není předplodinou pro řepku. Tou jsou obi-loviny, jako v tab. 4 a 5 uvedené výsledky z roku 1998. Zde jednoznačně dominují in-tenzívní technologie a to ve výnosu, zisku i rentabilitě. Bezorebné systémy doplácí pře-devším na konkurenční tlak výdrolu obilí vůči klíčící řepce. Pokud by tento byl odstra-něn (pravděpodobné je ale i riziko hrabošů, slimáčků, možná i fómy, musí být uklizena sláma, která retarduje klíčení řepky a omezuje růst kořenů ap.), jsou bezorebné techno-logie akceptovatelné.

Ze všech výsledků s uplatněním vysoce intenzívní technologie (SVŘi) dosud vyplý-vá, že výnos 4-5 t/ha je možno dosáhnout, ale zisk z hektaru i rentabilita je vyšší u tech-nologie standardní (SVŘ) - tab.6 a 7. To je dáno:

· stále nízkými cenami řepky. Jejich úroveň mimořádně deformují dotace v EU. Tento region vyrábí řepku „levněji“ než např. Kanada, nositel světového pokroku v řepce, země s transgenními odrůdami a s mnohonásobně vyšší výměrou půdy než má EU. Ještě nižší ceny jsou v ČR a to díky omezením při vývozu - neautomatickým vývoz-ním licencím.

· nedopracováním technologie SVŘi. Některé vstupy se mohou zbytečně překrývat.

· nevyužitím nových poznatků, především transgenních hybridních řepek.

Technologie SVŘi se nyní (1998/99) zkouší u 49-ti pěstitelů v ČR a u 9-ti v SR. Získané výsledky se mohou použít pro další modifikaci, která by účelně snížila náklady bez dopadu na výnos. Zdá se, že je to jediná cesta, která by při naší slabé ekonomice, jež je výší subvencí hluboko pod úrovní EU, mohla řepce zajistit konkurenceschopnost.

Zpracováno za použití grantů GA ČR 504/94/0056 (1994-1996), GAČR 503/94/0021 (1994-1996), NAZV EP 0960986355 (1996-1998) a NAZV EP 7252 (1997-1999).

Literatura

Scholz J., Jirásek V. (1974): Nová agrotechnika pěstování ozimé řepky. Metodiky ÚVTI Praha 7/1974.

Vašák J., Fábry A., Zukalová H. a kol. 1984: Systém výroby řepky. ČSVTS a VŠZ Praha 1984.

Vašák J., Mikšík V. 1998: in Systém výroby řepky. Sborník SPZO Praha, 15tý seminář, s. 18-38, Hluk 17.-19.11.1998.

Vrbenský V. (1960): Ozimá řepka. In. Hamerník F. a kol.: Rajonizace zemědělské výroby v ČSSR.


Zdroj: Odborné konference, 10. 12. 1998





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 27.04.2024 12:31