Jakost pšenice z různých pěstitelských systémů

JAKOST PŠENICE Z RŮZNÝCH PĚSTITELSKÝCH SYSTÉMŮ

Wheat Quality from Different Farming Systems

Prof. Ing. Jiří PETR, DrSc.

Ing. Josef ŠKEŘÍK, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Ing. Jiří PETR

INSPEKTA Praha

Dr. Ing. Pavel HORČIČKA

SELGEN a.s.; ŠS Stupice

Moderní šlechtění směřuje k tvorbě odrůd pro různé užitkové směry a též do různých pěsti-telských systémů a podmínek. Převažují odrůdy do výslovně intenzívních podmínek. Chybí vhodné odrůdy do systémů integrovaných a s nízkými vstupy (low input) a hledají se odrůdy pro ekologické způsoby pěstování, případně do podmínek s nařízeným způsobem pěstování v chráněných krajinných oblastech a ochranných oblastech vodních zdrojů, kde je omezeno hno-jení průmyslovými z hnojivy a zakázáno použití pesticidů. Těmto otázkám jsme se věnovali za podpory Ministerstva životního prostředí ČR (grant č. 316/93). V tomto projektu jsme kromě hodnocení odrůd sledovali jakost zkoušených odrůd při srovnání s jakostní pšenice vypěstované konvenčním způsobem, resp. při střední a vyšší intenzitě pěstování.

Metodika

V rámci Státních odrůdových pokusů vedeme na pokusné stanici Katedry rostlinné vý-roby České zemědělské univerzity v Praze v Uhříněvsi jako jediní v ČR celý soubor zkou-šených odrůd pro Seznam doporučených odrůd v ekologických podmínkách, tedy bez pou-žití průmyslových hnojiv a pesticidů podle zásad IFOAM (International Federation of Or-ganic Agriculture Movements) a Metodického pokynu pro ekologické zemědělství MZe ČR. Podle těchto pokynů je Pokusná stanice certifikovaná k vedení těchto experimentů. Za-ložení pokusů předcházela konverze z konvenčního na ekologické hospodaření, které je pro pokusný pozemek vedeno bez chovu hospodářských zvířat (stock less). Stanice leží v úrodné řepařské oblasti v nadmořské výšce 295 m, s černozemními jílovitými půdami, s produkční schopností 84 bodů. Průměrná roční teplota je 8,3°C a 575 mm úhrn ročních srážek. Půdy jsou dobře zásobeny živinami s průměrným obsahem 79 – 103 mg P v 1 kg půdy, 193 – 208 mg K, 128 – 150 mg, Mg a 2963 – 3233 mg Ca, obsah humusu je 2,01. Založení pokusu předcházel pedologický průzkum vyrovnanosti pozemku, sledoval se ob-sah těžkých kovů a cizorodých látek v půdě a kontrolují se i spady. Všechny tyto látky jsou pod limitní hranicí. To představuje dobré předpoklady pro bezpečné pěstování bioproduktů.

Odrůdové pokusy vedeme v ekologickém způsobu pěstování od roku 1993-1994, ale sledování mlynářské a pekařské jakosti od roku 1995. V tomto roce byly pokusy založeny po hrachu a výsev byl 11.10. 1994. V roce 1996 byl předplodinou rovněž hrách a výsev byl pro poškozené vzcházení opakován a tak se opozdil (1.11. 1995). V roce 1997 byla před-plodina pohanka a pokus byl zaset 15.10. 1996.

Prakticky ve stejných podmínkách na ŠS stanici Stupice vzdálené asi 2 km byl veden pokus, se stejným osivem a stejnými odrůdami na dvou úrovních intenzity pěstování. Tep-lotní poměry a srážky jsou stejné (8,3°C a 588 mm srážek) n.v. 295 m.

V roce 1994 až 95 bylo aplikováno 127 kg N, 80 kg P205 a 73 kg K20, osivo bylo mo-řené a pro první variantu byly použity jen herbicidy (Glean a Agritox), bez ošetření fungici-dů, insekticidů a regulátorů – neošetřená varianta. U druhé varianty, tzv. ošetřené, byly kromě hnojení a herbicidů použity: fungicid Tango, dále regulátor Retacel, 6.5. 1995, v dávce 1,5 litru a insekticid Karate v dávce 0,3 l na 1 ha. V roce 1995 bylo hnojeno na podzim Synfertou (53 kg N, 58 kg P205 a 62 kg K2O). Na jaře (11.3. 1996) přihnojeno 28 kg N LAV. K regulaci plevelů byl preemergentně použit Glean (25 g na 1 ha). U ošetřené varianty byl použit fungicid Tango (1 litr na 1 ha 11.6. 1996, insektcid Karate 0,3 l na hek-tar 17.6. 96 a 6.5. byl použit přípravek CCC, Retacel 1,5 l na hektar ).

V roce 1996 – 97 byl předplodinou jetel. A podzim bylo hnojeno 55 kg N, 60 kg P2O5 a 60 kg K2O. A jaře bylo přihnojeno 41 kg N. Osivo bylo mořeno a použil se herbicid Glean 25 g na 1 ha, ale porosty nebyly ošetřeny fungicidy, regulátory ani insekticidy. U vyšší in-tenzity byly porosty ošetřeny Retacelem 2 l na hektar, fungicidem Tango 0,6 l na hektar = varianta ošetřená.

Mlýnsko-pekárenské rozbory provedla akreditovaná laboratoř MILLS, s.r.o. v Praze na Pankráci podle metodiky bývalého VÚ mlýnsko - pekárenského průmyslu v Praze. Příprava zrna na zámel – čištění na laboratorní čističce Labofix, loupání na laboratorní loupačce, na-krápění a odležení 16 hodin. Pokusné mletí na laboratorním mlýnu Bühler při konstantní mlecí spáře. Rozbory zrna byly dělány podle ČSN 46 1011, rozbory mouky podle ČVSN 46 0512, reologické rozbory – farinografický test ČSN ISO 5530-1, extenzografický test ČSN 5530-2, pokusné pečení podle metodiky VÚ MPP.

Ze širšího souboru odrůd byly vybrány pro tříleté hodnocení jen odrůdy, které byly ve všech třech letech rozborovány.

Výsledky

Z přehledu jakostních ukazatelů (tab. 1) z tříletých pokusů je zcela zřejmý vliv ročníku, který se projevuje u sledovaných hodnot a též na určité úrovni u všech tří způsobů pěstová-ní. Podle dlouholetých pozorování je známo, že vliv ročníku se podílí na obsahu bílkovin až 78 %, na obsahu mokrého lepku 76 %, ale na kvalitě lepku jen 32 %, zatímco podíl odrůdy činí 68 %. To konečně můžeme posoudit i z našich výsledků u jednotlivých odrůd ve sledo-vaných ročnících. Kromě toho můžeme posoudit i jakostní stabilitu odrůdy podle zařazení do jednotlivých jakostních skupin v pokusných ročnících a způsobech pěstování.

Z průměru tříletých výsledků všech tří způsobů pěstování se pořadí odrůd v jakostních skupinách zachovává. Nejlepší hodnoty objemové hmotnosti, obsahu bílkovin, SDS testu, sedimentační hodnoty dle Zelenyho, čísla poklesu a objemu pečiva bylo u odrůdy Hana, která dříve byla ve skupině elitní jakosti „E“ a v posledním roce byla přeřazena do skupiny kvalitní „A“. Ovšem v našem hodnocení nad ostatní odrůdy z této skupiny vyniká, spolu s odrůdou Alka, která dosahovala sice nižší, ale také příznivé ukazatele jakosti. Naopak od-růdy skupiny „C“ – ostatní, pro pekárenské účely nepoužívané odrůdy – Trane a Torysa měly většinu znaků s nízkou úrovní. Jde například o SDS test a sedimentační hodnotu mou-ky podle Zelenyho a rozhodující kritérium – měrný objem pečiva. Ostatní sledované odrůdy ze skupin A a B, tj. kvalitní a chlebové se svými hodnotami pohybovaly mezi úrovní jakosti odrůd Hana a Alka na jedné straně a odrůdami Trane a Torysa na druhé straně.

Vliv způsobu pěstování se téměř ve všech ukazatelích jakosti projevuje lepší, příznivěj-ší u obou způsobů konvenčního – intenzívního pěstování s použitím hnojiv a pesticidů a regulátorů růstu. Rozdíly mezi tzv. variantou neošetřenou, kdy bylo hnojeno a použit jen herbicid, a variantou ošetřenou ještě fungicidy, insekticidy a regulátory růstu není v pokusných letech výrazný. Např. v roce 1996 u objemové hmotnosti, SDS testu, čísla po-klesu, tvrdosti zrna či vaznosti mouky a objemu pečiva. nejsou patrné rozdíly nebo jsou jen malé. Podobně je to i v roce 1997. Z toho lze soudit, že hlavní podíl na zlepšených jakost-ních ukazatelích mělo hnojení, které bylo u obou těchto variant stejné. Nejvíce je vliv hno-jení patrný na obsahu lepku, obsahu bílkovin v zrnu a sedimentační hodnotě podle Zeleny-ho. Právě pro vyšší úroveň těchto ukazatelů bychom předpokládalo podstatně větší rozdíly v měrném objemu pečiva než jaké nám pokusy přinášejí při srovnání s ekologickým způso-bem pěstování. Popel v zrnu byl ve všech třech letech nejvyšší u ekologického pěstování, což souvisí zřejmě s ostatními obsahy látek v obilce.

Pokud dosažené hodnoty jakosti budeme posuzovat podle minimálních podmínek pro zařazení do jakostních skupin, pak by ekologicky vypěstované pšenice dosahovaly:

U objemové hmotnosti skupinu B

U obsahu bílkovin skupinu C

U čísla poklesu skupinu C

U SDS testu zrna skupinu E

U čísla poklesu skupinu A – E

U vaznosti mouky v roce 1997 skupinu B, v roce 1996 skupinu E a v roce 1997 skupinu A

Intenzívní pěstování pšenice by podle výše uvedených kritérií jakosti byla zařazena do jakostních skupin :

U objemové hmotnosti do skupiny E – A

U obsahu bílkovin do skupiny E – A

U čísla poklesu do skupiny E – A

U SDS testu zrna do skupiny E

U čísla poklesu do skupiny E

U vaznosti mouky do skupiny E

Tato hodnocení směřují k závěru, že při intenzívním pěstování pšenice se dosahuje lepší jakosti mlynářské a pekařské, posuzované podle mezinárodních kritérií hodnocení potravi-nářské pšenice. Úlohu zde zřejmě hraje nejvíce hnojení všemi živinami a dusíkem zvláště. Dusík jak známo výrazně posiluje tvorbu prolamínových frakcí lepku.

Nejvíce byl intenzívním pěstováním zvýšen obsah lepku, bílkovin, čísla poklesu a se-dimentační hodnota podle Zelenyho u mouk. Rozhodujícím způsobem však bylo u inten-zívního způsobu pěstování ovlivněn výnos, který se proti úrovni výnosu ekologického pěs-tování, které můžeme položit za 100%, zvýšil u hnojené a herbicidy ošetřené varianty asi na 120 % a u varianty hnojené s aplikací herbicidů a ošetřené fungicidy, insekticidy a růsto-vými regulátory až na 140%.

Výše uvedené hodnocení jakosti odpovídá současným vědecky ověřeným kritériím v celém komplexu hodnocení mlynářské a pekařské jakosti. Často však přichází otázka s ohledem na jakost bioproduktů, jaký je obsah ostatních látek, např. vitaminů, těžkých ko-vů a cizorodých látek a jaká je mikrobiologická bezpečnost.

I tyto otázky jsme řešili na výše uvedených odrůdách z ekologického způsobu pěstová-ní, kde se prokázalo, že obsah vitamínů – tiaminu a riboflavinu byl u ekologického pěstová-ní nižší než u konvenčního. U tokoferolů se to však neprojevilo. Tam byl obsah u obou způ-sobů pěstování stejný.

S ohledem na podlimitní obsahy těžkých kovů v půdě a množství spadů v místě expe-rimentů nebyl zvýšen obsah těžkých kovů ani ostatních cizorodých látek nad povolenou hranici. Kromě toho jsme sledovali též kontaminaci plísněmi. U aflatoxinů B1 a ochratoxi-nů A byly zjištěny u všech odrůd pšenice hodnoty hluboko pod povolené množství uváděné v hygienických směrnicích.

Nemáme však údaje o obsahu reziduí herbicidů, fungicidů, insekticidů a růstových re-gulátorů ve sklizené pšenici. Vycházíme však z toho, že v intenzívním pěstování byly pou-žity dávky těchto látek jen v doporučeném množství, kde by podle výrobců agrochemikálií neměla rezidua překročit povolenou hranici. Můžeme však uvést skutečnost z krmného po-kusu se stejnými odrůdami z ekologického a intenzívního pěstování, kdy pokusní potkani v průběhu celého pokusu přesvědčivě preferovali krmivo, kde byla pšenice z ekologického pěstování proti krmivu z intenzívního pěstování ( poměr 70 : 30 ve prospěch krmiva ekolo-gicky vypěstovaného). Takové výsledky se uvádí i z jiných vědeckých pracovišť a nutí nás k hlubšímu studiu a jinému chápání jakosti zemědělských produktů ve vztahu ke způsobům pěstování.

Závěry

V tříletém hodnocení mlynářské a pekařské jakosti odrůd ozimé pšenice pěstované eko-logicky a intenzívně s použitím hnojiv, pesticidů a růstových regulátorů se v prvé řadě pro-jevil na jakostních ukazatelích vliv ročníku.

Velký vliv měl i způsob pěstování. Všechny hlavní jakostní ukazatele pšenice vypěsto-vané ekologicky, bez hnojení a pesticidů, byly horší, než jakost odrůd pěstovaných inten-zívně s použitím průmyslových hnojiv, pesticidů a regulátorů růstu. Při komplexním hod-nocení i s uvážením váhy jednotlivých znaků jakosti byl soubor odrůd z intenzívního pěsto-vání zařazován do vyšších jakostních skupin u většiny kritérií.

Mezi dvěma uplatněnými variantami intenzívního pěstování, kde u neošetřené varianty bylo použity jen hnojení a herbicidy a u ošetřené varianty, kde kromě toho byly použity fungicidy, insekticidy a růstové regulátory, nebyly podstatné rozdíly v jakosti, ale i tak byla jakost této varianty většinou lepší než u neošetřené.

Odrůdy s geneticky založenou lepší mlynářskou a pekařskou jakostí si tyto svoje vlast-nosti zachovávaly ve všech pokusných ročnících i způsobech pěstování. Nad ostatní vynikla odrůda kvalitní potravinářské pšenice Hana a též odrůda Alka. Naopak odrůdy skupiny C – Trane a Torysa, měly jakostní ukazatele v ročnících i v pěstitelských systémech nejhorší.

Z pěstitelských opatření mělo na zlepšení jakosti největší vliv hnojení. Ošetření fungi-cidy, insekticidy a růstovými regulátory se projevovalo na zlepšení jakosti již v menší míře. Významně se to však projevovalo na zvýšení výnosu. Nejvíce byl intenzívním pěstováním ovlivněn obsah lepku, obsah bílkovin, číslo poklesu a sedimentační hodnota podle Zelenyho u mouk.