Slabá úroda bude mít vliv na zimní přikrmování divoké zvěře

Letošní slabé zemědělské výnosy pocítí kromě rolníků i myslivecká sdružení - bude nedostatek obilí a pícnin pro zimní přikrmování divoké zvěře. Myslivci nyní řeší i každoroční problémy s úhynem stovek zajíců, srnčat a bažantů, kteří během žní končí pod koly zemědělských strojů. Řekl to jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. "Škody, které žně zanechaly na zvěři, nejsou nakonec tak markantní jako problém s úrodou, která nám bude v zimě chybět," uvedl. Myslivecká sdružení se domlouvají s místními zemědělci na odebrání plev a odkoupení méně kvalitních obilovin pro zvěř. "Na naší honitbě sklízelo zemědělské družstvo ročně asi 400 vagonů pšenice. Letos to bylo 100 vagonů. My jsme si odebrali jen část plev, zbytek budeme muset za drahé peníze kupovat," řekl Broukal. S úhynem zvěře mají myslivci největší problémy v květnu a červnu, kdy se sklízí pícniny. "V té době mají srny mláďata, a protože porost pícnin je hustý, ukrývají se v něm," vysvětlil myslivec. Další problémy nastávají na konci prázdnin, kdy se sklízí kukuřice, v níž velice často pobývají divočáci. Riziko ztrát ale už není tak velké, protože divoká prasata jsou podle myslivců velmi plachá. "Problémy s divočáky by nastaly, kdyby se zemědělci rozhodli sklízet kukuřici kvůli zrnu později. Kukuřice na siláž se sklízí v září, kukuřice na zrno až někdy v listopadu. Dvouměsíční proluka přiláká černou zvěř, která nadělá v kukuřici velké škody, což my pak musíme zemědělcům platit," uvedl jednatel. Málo přikrmovaná divoká zvěř dělá škody nejen na zemědělských kulturách, ale i na lesních porostech. "Jeleni, srny a daňci pak okusují stromy, což se projeví na jaře," popsal Broukal. Ideální zima by měla být podle myslivců se sněhem a mrazem, který by zahubil přenašeče nákaz, parazity a nakonec i slabou a nemocnou zvěř.