EFEKTIVNOST VÝŽIVY OZIMÉ ŘEPKY DUSÍKEM PŘI FOLIÁRNÍ APLIKACI SÍRY

Richter Rostislav, Hřivna Luděk

O výši výnosu a jeho kvalitě rozhoduje vyrovnaný obsah všech prvků v půdě i rostlině. Nedostatek jednoho prvku snižuje účinnost druhého a výsledkem je nižší efektivnost hnojení. Jednou z plodin, které zvlášť citlivě reagují již na mírný nedostatek živin, je ozimá řepka. Pokles výnosu a snížení obsahu tuku jsou častým jevem nízké úrovně výživy. Při optimálním obsahu základních živin stanovených při KÚP je to dusík, který rozhoduje o výnosotvorných faktorech. Jeho utilizace může být zvýšena mimo jiné také optimálním obsahem síry v půdě a rostlině. V interakci s dusíkem zvyšuje síra produkci biomasy, obsah proteinového N a snižuje koncentraci nitrátů (EATON 1951). U ozimé řepky síra v závislosti na dávce dusíku příznivě působí na výnos i na obsah tuku (SCHNUG et al.,1993, HANEKLAUS, SCHNUG 1994, BOOTH et al. 1991, McGRATH a ZHAO 1996).

Materiál a metodika

V nádobovém vegetačním pokusu se středně těžkou zeminou (pH/KCl - 7,1, obsah přístupných živin podle Mehlicha II: P - 95 mg, K - 262 mg, Mg - 147 mg, Ca - 4340 mg.kg-1 zeminy, Stotal - 290 mg a SSO4 - 20 mg.kg-1 zeminy ) byl sledován vliv foliární výživy sírou na výnos a obsah tuku v semeni ozimé řepky (odrůda Lirajet).

Do každé vegetační nádoby byly vysázeny (15.4. 1996) 4 rostliny, které byly umístěny ve vegetační hale chráněné před deštěm folií. Ošetření spočívalo v pravidelné zálivce destilovanou vodou na hodnotu 60% maximální vodní kapacity a dvojím postřiku (7.5. a 17.5. 1996) hnojivy obsahujícími síru (viz schéma pokusu). Při foliární výživě bylo aplikováno na nádobu 2 x 0,125 g síry. Do pokusu byly zařazeny tyto varianty:

Schéma pokusu:

var. č. schéma hnojení charakteristika hnojiva

1 kontrola (nehnojeno) -

2 NPK -

3 NPK + fol. SK-sol 33 % S, 26,5 % K2O

4 NPK + fol. síran amonný 24 % S, 20 % N

5 NPK + fol. síran draselný 18 % S, 50 % K2O

Každá varianta byla 5x opakovaná. Dusík byl dodán v DAM 390 (0,9g), fosfor v NH4H2PO4 (0,5g P) a draslík v CK-solu (1,4 g K na nádobu).

V polním pokusu uskutečněném ve sklizňovém roce 1996 a 1997 v ZD Určice byl testován vliv dusíku a síry po její foliární aplikaci na výnos a obsah tuku v semeni. Předplodinou v prvém roce byla ozimá pšenice. Na slámu byla aplikována kejda skotu v dávce 30 t.ha-1 a při střední orbě byl zaorán hnůj (30 t.ha-1) společně s 60 kg P2O5 a 89 kg K2O. Souhrnná dávka dusíku aplikovaná na podzim 1995 činila 130 kg N.

Ve druhém roce byl posklizni jarního ječmene aplikován na slámu Betaliq (2 t.ha-1), kterým bylo dodáno 60 kg N a 120 kg K2O.

Tab. 1 Varianty pokusu

Přihnojení bylo provedeno DAM 390 společně se síranem amonným (SA) - var.4 a 5 a SK-solem 26.4. 1996 a 25.5. 1996. V roce 1997 bylo provedeno hnojení jednorázově a počet variant byl omezen.

Obsah celkové síry byl stanoven na LECO. V zemině byla stanovena síranová síra ve vodním výluhu (metodika UKZÚZ 1996).

Výsledky a diskuse

V růstu ozimé řepky pěstované v nádobách nebylo mezi pokusnými variantami podstatných rozdílů. Pouze u rostlin ošetřených síranem amonným se 3. den po aplikaci projevilo vybělení spodních listů. Průměrné výsledky pokusu uvádí tabulka 2. V pokusu byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv výživy na výnos semene, který byl výrazně zvýšen foliární výživou. Z výnosových výsledků je zřejmé, že nejpříznivější vliv na výnos semene oproti variantě 2 měl SK-sol (zvýšení výnosu o 17%), síran draselný (+6,4%) a síran amonný (+0,5%). Obsah tuku v semeni byl závislý na druhu použitého hnojiva. V průměru u všech variant s foliární aplikací síry se zvýšil obsah tuku na 45 %, což oproti variantě 2 (bez síry) v relativním srovnání představuje nárůst o 2,0 %. Na zvýšení obsahu tuku se nejvíce podílel síran draselný, SK-sol a síran amonný. Z technologického hlediska má velký význam celková produkce tuku. Pokud ji vyjádříme v g na nádobu, pak nejvyšší produkce bylo dosaženo u var. 3 (foliárně aplikovaný SK-sol, kde zvýšení představuje oproti NPK variantě 19,2 %. V průměru u variant foliárně ošetřených sírou je produkce tuku na nádobu o 10 % vyšší než u varianty kontrolní (NPK).

Na zvýšené tvorbě biomasy se významně podílela výživa sírou, která snižovala poměr zrna ku slámě. Koncentrace síry byla v semeni vyrovnaná, avšak ve slámě se její hladina po foliární výživě sírou zvýšila z 0,05 % (u var. 2) na 0,21-0,28 % (viz tab.3). Prokázalo se tedy, že pro ozimou řepku je v exaktních nádobových pokusech dvojí foliární výživa sírou efektivní i při obsahu 20 mg SSO4 na kg zeminy.

Současně s vegetačním nádobovým pokusem byl v polních podmínkách ověřován vliv foliární výživy síranem amonným a SK-solem při dvou dávkách dusíku. Průměrné výsledky pokusu uvádí tabulka 4. Z tabulky je zřejmé, že výnos semene ozimé řepky byl výrazně ovlivněn foliární výživou. Nižší dávky N oproti nepřihnojené kontrole průkazně zvýšily výnos, zatímco vyšší dávky dusíku již výnos neovlivnily. Rostliny foliárně přihnojené dusíkem (N1) a sírou (S1) výnos dále stimulovaly, takže varianty 4 a 6 dosáhly hodnot o 37,1 a 38,2 % vyšší než var.2 (pouze DAM 390). V působení síry v síranu amonném a SK-solu nebylo podstatných rozdílů. Lze tedy vyvodit závěr, že při foliární aplikaci síry lze nižší dávkou dusíku dosáhnout stejného výnosového efektu.

I když se varianty foliárně hnojené dusíkem a dusíkem se sírou vyznačovaly nižším obsahem tuku ( v průměru 42,52 % oproti 43,28 %), přesto zvýšeným výnosem byla celková výtěžnost tuku v g.m-2 u variant 2, 4 a 6 výrazně vyšší oproti kontrole (viz tab. 4). Dosažené výsledky potvrzují stimulační vliv foliární výživy při optimálním hnojení dusíkem aplikovaným v DAM-390 společně se sírou v síranu amonném i SK-solu na výnos a výtěžnost tuku.

Uvedené tendence byly potvrzeny i v provozním pokuse ve srážkově velmi bohatém roce 1997. Na provozní ploše bylo dosaženo po foliární aplikaci DAM-390 se síranem amonným vyššího výnosu semene, obsahu tuku a současně i vyšší výtěžnosti tuku oproti variantám, kde byl aplikován pouze dusík bez síry (viz tab. 5).

Závěr

Ve vegetačním nádobovém pokusu a v polních pokusech byl prokázán pozitivní vliv síry aplikované společně s DAM 390 při regeneračním hnojení na výnos a obsah tuku v semeni. V závislosti na půdních a povětrnostních podmínkách lze dávku N při hnojení sírou snížit, a tím dosáhnout zvýšené utilizace této živiny. V průměru se výnos semene zvýšil o 5-10 % a výtěžnost tuku podle konkrétních podmínek o 7,5-40 %.

Současně je možné použít cenově dostupnější dusík v síranu amonném, Samu240-Z, Agrosamu J-240 k foliární výživě ozimé řepky, a tím snížit vstupy a přitom zefektivnit její pěstování.

Tab. 2 Výsledky vegetačního nádobového pokusu

Poznámka: Výnos semene, slámy, počet šešulí je uváděn na nádobu

Tab. 3 Průměrné výsledky chemických analýz v % na sušinu

Tab. 4 Výsledky polního pokusu (r.1996)

Tab. 5 Výsledky poloprovozního polního pokusu (r.1997)

Autoři si dovolují tímto zároveň poděkovat pracovníkům ZD Určice panu Machovcovi a Vlachovi za spolupráci a pomoc při zakládání a ošetřování polních pokusů. Bez jejich pomoci by nemohl tento příspěvek vzniknout.