Agris.cz - agrární portál

POUŽITÍ DUSÍKATÝCH HNOJIV U BRAMBOR

27. 11. 1997 | Odborné konference

Čepl Jaroslav, Vokál Bohumil

Dusík je, stejně jako u ostatních plodin, nejvýznamnější základní živinou i u brambor. Zatímco u ostatních základních živin vycházíme především z jejich obsahu v půdě v rámci osevního sledu, v případě dusíku musíme specificky "operovat" pro každou plodinu zvlášť. Cíl je však stejný, a to najít kompromis mezi dvěma základními vlivy, které dusík má: pozitivně působí na výnos a negativně na kvalitu produkce. Do základního schématu vlivu dusíku je nutné zařadit další, neméně důležitý efekt, a tím je negativní vliv na životní prostředí při jeho vyplavování. Tomu se u nás zatím nevěnuje dostatečná pozornost. Brambory odčerpají výnosem 1O t hlíz s natí a kořeny kolem 5O kg dusíku z l ha. V případě výnosu 3O t/ha to znamená více než 15O kg N. Zdrojem dusíku pro rostliny brambor je půdní anorganický dusík, jehož nejcharakterističtější vlastností je jeho kvantitativní a kvalitativní sezónnost, jako výsledek vlivu naturálních a antropických faktorů. Významným antropickým faktorem je obohacování půdy dusíkatými hnojivy. Patří sem použití organických i minerálních hnojiv. Historicky zavedeným krokem je aplikace organických hnojiv "v první trati" k bramborům. Více než výživářsky opodstatněným opatřením jde spíše o organizační záležitost, protože i brambory reagují lépe na chlévský hnůj v druhé trati. Optimálním termínem zapravení je podzim. V prvním roce se totiž z doporučované dávky hnoje 3O-4O t/ha uvolní asi 6O kg N. Rychlost mineralizace je závislá na mnoha faktorech. Prvním z nich je kvalita rozkládané hmoty, mezi další patří i fyzikální stav půdy. Ten je částečně vyjádřený půdním typem a půdním druhem. Typické bramborářské oblasti jsou zastoupené hnědými, středně těžkými půdami, ve kterých proces mineralizace probíhá pomaleji. Jarní hnojení hnojem není proto tak výhodné jako podzimní aplikace, protože vedle agrotechnických problémů (oddálení výsadby, zhoršení fyzikálních vlastností půdy) hrozí nebezpečí, že dusík, který bude uvolňovaný až v druhé polovině vegetace, bude mít nepříznivý vliv na její zbytečné prodlužování, a tím i na nevyzrálost hlíz, zvýšené mechanické poškození i možný zvýšený obsah dusičnanů. Jarní aplikace hnoje připadá tím více v úvahu, čím je hnůj kvalitnější - vyzrálejší a na lehkých půdách s dostatkem srážek potřebných pro zabezpečení optimální vlhkosti půdy. To platí i o další organických hnojivech - kejdě skotu, kejdě prasat, u kterých se pro jarní období doporučuje snížit dávky z 9O m3.ha-l na 6O m3.ha-l, přičemž sušina by měla dosáhnout alespoň 7 %. Jiná situace je u kompostů, pakliže jsou skutečně komposty v pravém slova smyslu, splňující požadavky na kvalitu - vyzrálost i nízký obsah nežádoucích prvků vše dle příslušných norem. Ty lze pak aplikovat kdykoli to bude organizačně výhodné.

Základní operací z hlediska výživy a hnojení dusíkem je aplikace dusíku v průmyslových hnojivech. Výjimku tvoří ekologicky hospodařící zemědělci, kteří nemají povoleno používat žádná minerální hnojiva s obsahem dusíku. Obvykle se minerální dusík aplikuje před výsadbou. Neznamená to ovšem, že tato operace je omezena pouze na jarní přípravu půdy před sázením. Existuje možnost lokální aplikace dusíkatých hnojiv přímo při výsadbě, která je však omezena technickým vybavením sazečů. V případě lokálního zapravení bylo zjištěno, že doporučenou dávku dusíku lze snížit až o 3O %. Teoreticky je možné dávku dusíku aplikovat po výsadbě až do období tvorby poupat. I zde jsme však omezeni technikou. Určitou výjimku tvoří způsob společné aplikace dusíku v kapalné formě (DAM-39O) a herbicidu (Topogard 5O WP nebo Sencor 7O WP). Tento způsob ale většinou předpokládá předchozí aplikaci části dávky dusíku před výsadbou. Výhodou může být zvýšená plevelohubná účinnost daného herbicidu, což zatím nebylo plně potvrzeno. Zůstaňme tedy u popisu zavedeného způsobu aplikace dusíku, a to v rámci jarní přípravy půdy před výsadbou.

Přístup k aplikaci dusíku musí být v každém případě velmi odpovědný, to nejen proto, že jeho vliv na výnosy a kvalitu je velmi silný, také proto, že má jen velmi omezenou schopnost vazby na jílové minerály a zbytečný nadměrný dusík se snadno z půdy vyplavuje, a tím se dostává do vodních zdrojů.

V našich pokusech jsme nezjistili rozdíly mezi formami dusíkatých hnojiv z běžného sortimentu ve výnosech ani v kvalitě. Více než jednotlivé formy hnojiv působí kvalita aplikace. Části pevných hnojiv, aplikované pomocí nekvalitně pracujících rozmetadel průmyslových hnojiv dopadají na povrch půdy velice nerovnoměrně, což způsobuje lokální přehnojení okem patrné ve vegetaci - tzv. pruhovitost, střídání světle zelených a tmavě zelených pruhů. Tento úkaz je viditelný zejména na terénních vlnách. Ve spojení s nekvalitní prací a technikou k tomu inklinuje jinak výborný síran amonný. Z pohledu kvality aplikace jsou bezkonkurenční kapalné formy dusíkatých i vícesložkových hnojiv - DAM - 39O, NP roztoky a další. Jejich použití je vázáno na odpovídající aplikační techniku (DAM je velmi agresivní na kov) a nevýhodou je i vyšší pořizovací cena.

Dávky dusíku je třeba pro brambory přísně diferencovat se zřetelem na užitkový směr pěstování, na délku vegetační doby a použitou dávku hnoje, jak ukazuje tabulka č.1 . Obecně platí, že mezi dávkami dusíku a výnosem existuje do určité hranice přímá úměra a ke kvalitě hlíz nepřímá úměra. . Vztah mezi dávkou dusíku a výnosem hlíz je uveden na obrázku č. 1. Vždy se však vyplatí řídit se níže uvedenými zásadami, neboť snaha zakrýt nadměrným dusíkatým hnojením některé agrotechnické chyby vede k nežádoucímu prodlužování vegetace, a tím i prodloužení potenciálního období napadení plísní bramborovou, u množitelských porostů k chybám při negativních výběrech, prodlužování doby napadení přenašeči virových chorob, nevyzrálosti hlíz, zvýšenému mechanickému poškození, a tím i zhoršení skladovatelnosti.

Doporučené dávky dusíku lze dělit na část před výsadbou (7O - 8O %) a zbytek v průběhu vegetace - nejčastěji při prvním postřiku proti plísni bramborové pomocí rozpuštěné močoviny.

Při volbě dávek dusíku podle užitkového směru pěstování je třeba mít na zřeteli cíl, jehož chceme dosáhnout.

Tak u sadbových brambor nám půjde o výtěžnost sadbových hlíz, zdravotní stav, vitalitu a vysokou biologickou hodnotu sadby. Toto vše lze dosáhnout pouze s nižšími dávkami dusíku.

U průmyslových brambor se soustředíme na výnos škrobu. Ten je tvořen výnosem hlíz a obsahem škrobu v hlízách. Škrobnatost nepříznivě ovlivňuje dusíkaté hnojení a přítomnost chloru v půdě (původcem je jarní aplikace KCl). Výnos hlíz je většinou příznivě ovlivněn dusíkatým hnojením. Tento "střet" zájmů vyřešíme středními dávkami dusíku.

U konzumních brambor a brambor určených na výrobky je prvořadý výnos hlíz, jejich stolní hodnota, obsah sušiny, skladovatelnost a obsah dusičnanů. Volíme vyšší dávky dusíku, ale zcela ve smyslu doporučení, uvedeného v tabulce.V této souvislosti se jistě objeví otázka - kde je hranice dávky dusíku ? Jestliže to budeme posuzovat z pohledu výnosu, pak je to velmi přibližně někde u 2OO kg N.ha-l z minerálních hnojiv. Tak uvažovat ale nelze, za prvé - je to nežádoucí z hlediska kvality hlíz a za druhé je to méně ekonomické, protože zhruba od hranice lOO kg N.ha-l jsou přírůstky výnosu malé. Obecně by pak mělo platit, že jakékoli zvýšení dávek dusíku má být doplněno odpovídajícím zvýšením dávek lehce přístupného fosforu v poměru N:P2O5=l:l.

Neméně důležitým rozlišovacím hlediskem je délka vegetační doby pěstovaných odrůd. Tady se řídíme pravidlem čím delší vegetační doba, tím nižší dávky dusíku a vyšší dávky fosforu. Pramení to z poznatků, že odrůdy s delší vegetační dobou mohou využívat dusík z mineralizované organické hmoty a k tomu potřebují i dostatek fosforu. S tím souvisí i diferenciace podle dávky organického hnojiva - čím vyšší, tím více fosforu a méně dusíku. Vše je opět uvedeno v tabulce.

V současné době se v praxi používá převážně výše uvedený způsob stanovení dávky dusíku. I přes zohlednění popsaných faktorů a míry rozlišení se nelze vyhnout určité paušalizaci. V tabulce doporučených dávek nelze totiž zohlednit nejvýznamnější faktor, kterým je vliv ročníku. Tento nedostatek může být částečně vyřešen použitím racionálního postupu stanovení dávek dusíku pro brambory, který vychází z konkrétních podmínek daného pozemku. Realizace racionálního postupu má vést k použití optimální a mnohdy nižší dávky, než je doporučeno v tabulce, což přináší na jednu stranu ekonomický efekt pro uživatele a na druhou stranu ochranu životního prostředí pro celou společnost. Základní princip a myšlenka je stejná jako u ostatních plodin: podle obsahu dusíku v půdě před výsadbou stanovit na základě výpočtu, který respektuje rovnovážný bilanční stav, dávku N v minerálních hnojivech a v raných stádiích vegetace provést kontrolu výživného stavu pomocí anorganických rozborů rostlin a případně provést korekci přihnojením . Oba postupy jsou podrobně popsány v Metodice ÚZPI č. 2/95 s názvem "Technologické postupy pro racionální pěstování jednotlivých užitkových směrů brambor".

Princip bilanční metody stanovení dávky dusíku před sázením spočívá v odhadu množství dusíku potřebného pro předpokládaný výnos na jedné straně a v množství Nmin v půdě před sázením plus odhad množství mineralizovaného dusíku ve vegetaci. Zjištěný rozdíl představuje doporučované množství dusíku v minerálních hnojivech pro aplikaci. Bilance se koriguje koeficientem využití dusíku z hnojiv a koeficientem pro užitkové směry pěstování. Metodu je účelné použít v rozmezí obsahu Nmin od 2O do 3O ppm. Mimo tento interval jsou uvedena další doporučení snížení či zvýšení základních dávek.

Základem metody pro dohnojení ve vegetaci je zjištění obsahu anorganického dusíku a fosforu v sušině listů v období začátku tvorby poupat. Podle konkrétní výše, poměru dusíku a fosforu a délky vegetační doby testované odrůdy, se provede odečet z grafů a stanoví se výživný stav, popřípadě i dávka pro dohnojení. Korekce ve výživném stavu dusíku se provádí pomocí roztoku močoviny (až do lO %) společně s aplikací fungicidů.

Tab. 1 Doporučené celkové dávky dusíku pro brambory v kg č.ž./ha

použitá dávka hnoje

délka vegetační doby

užitkový směr pěstování

v t/ha

-

sadbové

průmyslové

konzumní

-

velmi rané a rané

110

120

120

bez hnoje

polorané

85

110

110

-

polopozdní

50

90

90

-

velmi rané a rané

100

120

100

20

polorané

75

100

90

-

polopozdní

45

80

80

-

velmi rané a rané

90

110

100

40

polorané

65

90

90

-

polopozdní

40

70

70

-

velmi rané a rané

80

90

90

60

polorané

55

80

80

-

polopozdní

40

60

60

Obr. 1

Image1.jpg

Zdroj: Odborné konference, 27. 11. 1997





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 28.03.2024 09:57