Majitelé půdy mohou odmítnout vrácení odvodňovacích kanálů

Dobrá zpráva pro tisíce majitelů půdy v kraji zní: danajský dar od státu v podobě odvodňovacích zařízení pod povrchem země mají ještě čas odmítnout. A lidé to také houfně dělali, protože se bojí povinností, které by jim převzetí meliorací přineslo. Minulý týden bylo kvůli tomu na okresních úřadech pěkně rušno. Lidé odmítnutí "daru" státu posílali poštou, nosili osobně i zasílali faxem. V Olomouci jich mají stovky, v jiných okresech většinou jen desítky, což si úředníci vysvětlují tím, že lidé neví, co se na ně valí. "Odhaduji, že jsme jich dostali kolem pěti set," uvedla vedoucí referátu životního prostředí okresu Olomouc Marie Davidová. Že je na Olomoucku odmítnutí podstatně více než jinde, si vysvětluje tím, že lidé byli víc informovaní. "Informaci o vracení meliorací i koryt jsme zveřejnili a poslali na obecní úřady. Hodně v tom udělala i zemědělská společnost Tagros Troubelice. Oslovila lidi a z těchto míst také lidé nejvíce psali," uvedla Davidová. "Děkuji, nechci," mohou říct majitelé půdy okresním úřadům až do ledna 2003. Původní šestiměsíční lhůtu, která měla vypršet 30. června, stát díky Senátu prodloužil. Pro vlastníky to znamená, že si mohou v klidu zkontrolovat, v jakém stavu jsou drenážní systémy pod jejich pozemky. Podle toho se pak rozhodnou, jestli chtějí meliorace vlastnit, a vzít tak na sebe povinnost každoročních kontrol a čištění, aby nedošlo k havárii, nebo zda se jich zřeknou. Lidé, kteří odvodňovací systémy nepřevzali v rámci restitucí, mají šanci je nyní odmítnout. "Je dobře, že se podařilo odsunout termín, do něhož se mohou lidé rozmyslet," řekla senátorka Jitka Seitlová (ODA), na niž se kvůli melioracím obrátily už desítky lidí.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová tvrdí, že stát se zřejmě snažil v tichosti a rychle, aby se lidé nestihli bránit, převést do péče majitelů půdy něco, co oni nikdy na svém pozemku nenechali vybudovat, a hlavně něco, co je ve většině případů ve velmi špatném stavu. "Je spočítáno, že investice do oprav meliorací v celé zemi by přišly na miliardy korun. Přitom za havárie v případě, že voda z poškozeného systému zaplaví cizí pozemky, úrodu nebo poškodí silnice, nesou plnou zodpovědnost vlastníci odvodňovacího zařízení. To může mnohé z nich taky finančně zruinovat," řekla Seitlová. "Samozřejmě jsem meliorace odmítl, stejně jako asi většina ostatních zemědělců z obce. Myslím si ale, že by bylo nejlepší, kdyby celý drenážní systém vlastnila jedna organizace, nejlépe stát. Domluva třeba dvaceti lidí, kteří na kousku pole mají své pozemky, přes něž vede drenážní systém, by při péči o něj a dohodách, kolik má kdo platit za údržbu, byla asi velmi složitá," míní předseda Asociace soukromých zemědělců z Přerovska Antonín Horník. Potíž je v tom, že o problémech, které se na vlastníky půdy valí, ví jen málokdo. Majitele pozemků o tom nikdo neinformoval. "Informace měly zprostředkovat zemědělské agentury, které sdružují zemědělce," uvedl Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva zemědělství. Jenže existují statisíce drobných majitelů pozemků, kteří na nich nehospodaří a nemají se tedy jak dozvědět, že nechtěné vlastnictví jim přinese řadu povinností a hlavně svízele. Datum 30. června bylo také poslední příležitostí, jak mohou lidé odmítnout další dar státu - koryta vodních toků. I s nimi souvisí víc starostí než čehokoliv jiného. Šéf životního prostředí okresu Jeseník Lumír Proske odhaduje, že koryta v okrese odmítne asi padesát lidí. Stejná je situace i v sousedním Šumpersku, ale i na Přerovsku a Prostějovsku. V Prostějově se však sešlo na okresním úřadě jen deset odmítnutí. "Málokdo se o tom asi dozvěděl," vysvětluje si tak malý zájem Helena Korhonová z Okresního úřadu v Prostějově. Okresní úřady všechna tato odmítnutí přijímají, evidují a odesílají na ministerstvo zemědělství, kde by se jimi měli úředníci dál zabývat. "Pečovat o odmítnuté pozemky nebo odvodňovací systémy bude stát. Nepředpokládáme ovšem žádnou změnu zákona ani v případě, že 90 procent lidí dar státu odmítne. Novela zákona by totiž zasáhla do práv těch vlastníků, kteří o drenáže či koryta řek stojí a chtějí se o ně starat," uvedl Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.