Rusko ztrácí pozici kaviárové velmoci

Ačkoli se Rusko vehementně brání ztrátě pozice kaviárové velmoci, trh s touto pochoutkou se hroutí před očima. Obchody a tržiště v Moskvě jsou sice plné kaviáru, prodávaného v malých skleněných krabičkách nebo na váhu, avšak experti se shodují v tom, že zásoby jesetera nezadržitelně mizí. Zbývá prý nanejvýš pět let a dokonce pytláci nebudou mít co lovit. Státní výbor pro rybolov vyhlásil loni v červenci roční zákaz lovu jeseterovitých ryb v severním Kaspiku. Reagoval tak na naléhání mezinárodních organizací, které dohlížejí na stav ohrožené fauny a flóry. Jak ale tvrdí pozorovatelé, toto opatření nemá vůbec žádný vliv na zamezení pytláctví. Kaviárová mafie již tvrdě zakotvila na ruském trhu. Jde o dobře propojenou strukturu, která ovládla regiony, jež se na výrobu této pochoutky specializují. Moratorium by prý mělo smysl pouze v případě, že by se k němu přidaly všechny země kaspického regionu. Státní výbor pro rybolov oznámil minulý týden, že Rusko letos nehodlá zastavit export černého kaviáru, i když se zatím neví, kolik by se ho mohlo vyvézt do zahraničí. Celkový výlov jeseterovitých ryb by měl dosáhnout zhruba 500 tun a to by umožnilo zhotovit zhruba 50 tun černého kaviáru. Výbor tak reagoval na doporučení, které vydal stálý výbor Konvence OSN o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry (CITES). Podle něj by Rusko, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán měly zastavit vývoz černého kaviáru. Írán, který byl považován za hlavního soupeře Ruska v lovu kaspických jeseterů, podle CITES může kaviár i nadále vyvážet v plném objemu. Bývalý Sovětský svaz byl na prvním místě ve světě co do lovu jeseterů a produkce černého kaviáru. V 80. letech minulého století sovětské podniky vyráběly 2500 tun černého kaviáru ročně, zatímco íránské jen 250 tun. Po rozpadu SSSR si rybolov na Kaspiku rozdělily Rusko, Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán. Od té doby začalo katastrofální snižování zásob. Obnovil se lov této vzácné ryby v moři. To bylo v SSSR zakázáno od roku 1962, neboť dospívání jesetera trvá 12 až 20 let a lovit by se měl teprve po návratu do sladké vody. Experti tvrdí, že dospělé ryby už dnes prakticky v moři nezbyly. S hrůzou konstatují, že jeseter, jenž se objevuje na pultech moskevských obchodů, nedosahuje ani půl metru, zatímco ještě před pár lety tam byly ohromné ryby. Na 95 procent produkce jeseterů v Moskvě je přitom podle časopisu Žurnal z pytláckého lovu. Ačkoli obchod s jeseterem a kaviárem je na moskevských tržištích zakázán, v zimě i v létě je tam obrovský výběr. Policie nedbá ani toho, že kaviár je prodáván na váhu z umělohmotných misek nebo v obyčejných zavařovacích lahvích. Zhruba 80 procent pytláckého kaviáru se do Moskvy dováží z Dagestánu. Ryby i jikry se do metropole vozí v obyčejných nákladních autech přikryté bramborami, cibulí či melouny. V Moskvě nelegální produkci kupují nejen obchody, ale i restaurace a kavárny. Množí se minitovárničky na zpracování jeseterovitých ryb. Poněkud zkažená produkce se "zachraňuje" uzením. Zpracované ryby se pak prodávají ve vakuovém balení. Ryba nepáchne a je dokonce dražší než pouze mražená. Nezákonný rybolov je dnes v Rusku postaven na průmyslovou úroveň. Zejména v Dagestánu, ale také v Astrachanské či Vologdské oblasti a v Kalmycku jde o výnosný zdroj příjmů pro většinu obyvatel, včetně regionálního vedení. Do poloviny 19. století se kaviár v Rusku dodával výhradně na domácí trh. Rusko nemohlo tento choulostivý produkt vyvážet, neboť nemělo železnice. Na světovém trhu se ruský kaviár objevil teprve v roce 1860. Nyní by Rusko o možnost exportu mohlo přijít. Situaci s jesetery by podle mínění expertů mohl zachránit pouze zákaz prodeje kaviáru v Rusku. Pytláci by tak ztratili možnost realizace své produkce a Rusko by mohlo zároveň zůstat na světovém trhu. Zákon o rybolovu však ruští poslanci nemohou schválit už zhruba deset let. Zákon o ochraně jeseterů je na něm přímo závislý.