Jednostranné slyšení o Temelínu v Evropském parlamentu

Obavy rakouské veřejnosti, názory českých ekologických aktivistů a hodnocení expertů přesvědčených o nebezpečnosti Temelína - to byl program dnešního veřejného slyšení o "stávajících bezpečnostních standardech" české jaderné elektrárny v Evropském parlamentu. Akci zorganizovaly rakouské poslankyně Marilies Flemmingová (Rakouská lidová strana) a Maria Bergerová (Sociálnědemokratická strana Rakouska) a přišlo na ni dalších pět poslanců EP, vesměs z Rakouska nebo z klubu Zelených. Místnost v budově EP zaplnily desítky stážistů, pomocníků, studentů, lobbistů a diplomatů rakouské mise. Česká strana nebyla oficiálně zastoupena, přítomni byli jen zástupci společnosti ČEZ a hlavního města Prahy. "Na naše pozvání z ČR nikdo nereagoval," řekla Bergerová, podle níž bude tudíž nutné uspořádat ještě navazující slyšení s účastí české strany. "Smyslem bylo poskytnout prostor všem." Připustila ovšem, že pozvání možná nebylo ani řádně formulováno. "Měla jsem zato, že česká mise byla pozvána a že slíbila někoho sehnat. Zdá se, že tato informace byla mylná." Podle českého velvyslance Libora Sečky mise pouze obdržela informaci o tom, že se slyšení koná, bez specifického pozvání a bez upřesnění, kdo by se za českou stranu měl účastnit. Předseda stálé delegace Parlamentu ČR pro spolupráci s Evropským parlamentem Jan Zahradil sdělil, že "neúčast oficiálního zástupce české strany (...) a naproti tomu seznam hlavních řečníků vzbuzují určité pochybnosti o možné objektivitě, vyváženosti a smyslu (...) slyšení". Proto "jsme nuceni považovat naši účast na slyšení za neúčelnou, a tudíž k ní nevidíme žádný důvod", podotkl. Bergerová přisuzuje opatrný český postoj obavě, že by se slyšení mohlo zvrhnut v hádku a slovní potyčku v politicky citlivé fázi rozhovorů o závěrech procesu z Melku, což se stalo v Rakousku nejednou. Tvrdí ovšem, že organizátoři stáli jen o "střízlivou a věcnou debatu", aby účastníci pochopili rakouské obavy a české odpovědi. Jednoznačně nesouhlasí s těmi rakouskými politiky, kteří spojují otázku Temelína s členstvím ČR v EU. Podle Jana Beránka, ředitele Hnutí Duha, udělala Praha chybu, že neposlala do Bruselu řečníky. "Česká vláda podceňuje rozsah problému, nedostatečně reflektuje riziko, že může jít až o přistoupení země k EU; chová se arogantně," řekl. Odsoudil politiky obou zemí, že z Temelína udělali dnes nacionalistické téma, kolbiště politického souboje. Nesou podle něj vinu za zablokování procesu a za případné potíže ČR se vstupem do EU. Na veřejnost a její názory nebere nikdo ohled. V Bruselu proti Temelínu promluvili vedle Bergerové, Flemmingové a Beránka hornorakouský představitel pro jadernou bezpečnost Radko Pavlovec a nizozemský poslanec Alexander de Roo. Předseda delegace EP ve výboru přidružení EU-ČR Karl-Erik Olsson se snažil o vyvážený projev a pochopení pro obě strany. Vídeňský profesor Wolfgang Kromp a mnichovský profesor Helmut Karwat, staří harcovníci procesu z Melku, na technických detailech dokazovali nespolehlivost Temelína či jeho zaostávání za nejlepšími dnešními standardy jaderné bezpečnosti. Nejmenovaný bruselský expert k tomu poznamenal, že takovéto složení řečníků veřejného slyšení považuje za "skandál". Finský poslanec Ari Vatanen, donedávna šampión automobilových rallye, v závěru prohlásil, že jednostranná slyšení tohoto druhu jsou "velmi špatná" pro pověst Evropského parlamentu. "Mám dojem, že experti z Horní Volty by byli věrohodnější než ti, kteří tady dnes mluvili," řekl pobaveně.