Pozice českého mlékařství ve světě

Jan Drbohlav

MILCOM a.s., Výzkumný ústav mlékárenský

České mlékařství patřilo vždy k mezi mlékařství vyspělejších zemí. Během posledních let přes pokles produkce a pokles spotřeby mléka se v mnoha dalších parametrech, především v kvalitě mléka, zařadilo k evropským hodnotám.

Svou velikostí produkce 2 700 tis.l za rok odpovídá přibližně produkci velikostně obdobné Belgii, která produkuje 3200 tis.l mléka za rok. Česká produkce se pochopitelně nemůže rovnat produkci velkých států Evropy jako je Francie, Německo, Británie, ale ani velikostně rovnocennému zato na mléko zaměřenému Nizozemí. S užitkovostí 5 300 l za rok se ČR pomalu také dotahuje na evropský průměr, který byl v roce 1999 5 610 l na dojnici a rok. Přičemž evropskou špičku představuje Nizozemí a Dánsko s dojivostí blízkou 7000 l na dojnici a rok. Dalším parametrem, který by mohl vypovídat o předpokladech efektivnosti produkce mléka v dané zemi je průměrná velikost stáda. Průměr EU je 24 dojnic přičemž ČR vykazuje průměrnou velikost stáda 50 kusů, což je druhá až třetí nejvyšší hodnota v Evropě za Británií /69 / a Dánském / 51 / a mlékařské Nizozemí je až čtvrté s průměrnou velikostí stáda 44 kusů. Pak následují státy jako Německo, Belgie, Francie, Irsko s velikostí stáda okolo 30 kusů dojnic a pak státy s mnohem průměrně menšími státy.ČR také patří na přední místo v podílu / 92 % / zpracovávaného mléka v mlékárnách. Dalším parametrem, který dává dobré předpoklady efektivního zpracování mléka je relativně vysoká koncentrace českého mlékárenského průmyslu. V ČR za posledních deset let klesl počet mlékárenských provozů přibližně ze 120 na 70. Nejkoncentrovanější je mlékárenský průmysl v Nizozemí, kde většina jeho vysoké produkce je zpracovávána pouze v 22 závodech, přičemž tam v posledních letech probíhal proces koncentrace tak, že klesl počet závodů na uvedenou hodnotu z počtu 33, tedy o plnou 1/3.

Zaměříme-li se na produkci hlavních skupin výrobků můžeme říci, že např. produkce tekutého mléka 500 tis.t za rok je nižší než u porovnávané Belgie 730 tis.t za rok a poloviční ve srovnání s Nizozemím. Produkce másla je také poloviční ve srovnání s Belgií a třetinová ve srovnání s Nizozemím. Bohužel i z výživového hlediska důležitá výroba jogurtů a kysaných výrobků 100 tis. t za rok je méně než poloviční ve srovnání s Belgií a 7x menší než v Nizozemí. Produkce sýrů a tvarohů 125 tis. t za rok je větší než v Belgii a 5x nižší než v Nizozemí.

Nejzávažnější charakteristikou mlékařského státu je však jeho spotřeba mléčných produktů. Zde ČR prodělala dramatické skoky v důsledku liberalizace cen v roce 1991.

V současné době konečně domácí spotřeba mléka mléčných výrobků po létech prudkého poklesu a stagnace vzrůstá. V roce 1989 byla spotřeba mléka mléčných výrobků přes 250 l na osobu a rok. Pak poklesla po roce 1991 až na hodnoty 190 l na osobu a rok, přičemž se nyní odhaduje na hodnotě 210 l na osobu a rok. Tuto spotřebu je nezbytné zvýšit, především z důvodů výživy české populace, a to především důvodů vyrovnání přibližně 30 % deficitu přísunu vápníku a vitaminů. Lze očekávat a bylo by žádoucí zvýšení spotřeby na hodnoty okolo 240 l na osobu a rok. Dosažení takové spotřeby by bylo užitečné, jak ze zmíněného výživářského hlediska, tak z důvodů ambicí našeho zemědělství na produkci mléka okolo 3 miliard litrů za rok. Navíc lze konstatovat, že ve spotřebě jednotlivých druhů výrobků silně zaostáváme za vyspělými mlékařskými zeměmi. Spotřeba tekutého mléka stále klesá a pohybuje se nyní na hodnotě 60 l na osobu a rok, přičemž v evropských zemích se pohybuje mezi 70 a až téměř 100 l na osobu a rok. Spotřeba másla v ČR pod vlivem reklamy na margaríny - rostlinné tuky a pod vlivem zdravotní propagandy poklesla až zbytečně na nízké hodnoty 4,1 kg na osobu a rok, přičemž evropský průměr by se mohl pohybovat okolo hodnoty 5 kg na osobu a rok. V sýrech a tvarozích je česká spotřeba téměř poloviční na hodnotě 12 kg na osobu a rok a obdobně je tomu tak u výživově významných kysaných mléčných výrobků a jogurtů se spotřebou přibližně 11 kg na osobu a rok.

Vysoká koncentrace české prvovýroby mléka dává do budoucna dobré šance obstát v evropské konkurenci ovšem jen za předpokladu produkce konkurenceschopných mléčných produktů jak cenově, tak po stránce kvality a bezpečnosti.