VLIV VELIKOSTI SMĚNNÝCH EKVIVALENTŮ NA STRUKTURU VÝROBY V ČR

influence of size exchange equivalent on production structure in the CR

Jarmila Peterová

Adresa autora:

Ing. Jarmila Peterová, CSc., ČZU Praha

Anotace:

Výkyvy v cenových relacích zemědělských produktů ovlivňují v tržní ekonomice podstatně strukturu výroby. Za problematická odvětví lze ve srovnání se státy EU-15 považovat v zemědělství ČR výrobu kukuřice, cukrovky, mléka a hovězího masa. Stabilizaci struktury nepřispívají ani velké cenové výkyvy brambor, ovoce a zeleniny v závislosti na velikosti sklizně. Konkurence zemědělství ČR by se významně posílila zavedením zelené nafty, neboť všechny produkty RV a ŽV ve vztahu k ní mají ve srovnání se státy EU svůj směnný ekvivalent na maximálně poloviční úrovni.

Summary:

Price volatility and price relation of agriculture products influens in a frame of market economy essentionaly production structure. The moust problematic enterprices of Czech agriculture with the comparison of EU-15 it is possible to consider production of corn, sugar beat, milk and beef. Similarly production structure is not stabiliyed by price volatility also in potatoes, fruit and vegetables industries accordance to harvest size. Czech agriculture competitiones would be increased significantly by introduction of "green oil".

Klíčová slova:

rostlinná produkce, živočišná produkce, směnný ekvivalent, ceny, EU - 15

Keywords:

crop production, animal production, exchange equivalent, price, EU - 15

1. Úvod

Česká republika si ve svém agrárním programu kladla za cíl být v oblasti zemědělství otevřeným, dovozně-vývozním státem s kladným saldem zahraničního obchodu. Záměr se dařilo plnit do roku 1993, od té doby je saldo zahraničního obchodu záporné.

Pokles zemědělské výroby, který se dotkl velmi různě jednotlivých odvětví byl zdůvodňován poklesem domácí koupěschopné poptávky, nedostatkem finančních prostředků zemědělství k posílení intenzifikačních faktorů a nedostatkem finančních prostředků státu na podporu zahraničního obchodu zemědělskými komoditami. V tržní ekonomice však patří k důležitým regulátorům výroby i ceny, v zemědělství tedy obecně cena půdy, kapitálu a práce a jejich vzájemné relace. Cenové relace, jako výsledek procesu mají své příčiny, které, jsou-li poznány a jsou ovlivnitelné, lze měnit a tím vytvářet v soustavě buď harmonii vedoucí k rozvoji nebo je nerespektovat, případně narušovat a vytvářet podmínky ke stagnaci, či dokonce úpadku soustavy.

Vedle toho je třeba si uvědomit skutečnost, že záporné saldo zahraničního obchodu se zemědělskými produkty má Evropa jako celek, z jejich 34 států uvedených v ročence FAO jich do této skupiny v letech 1990 až 1995 spadá 21, patří sem EU jako celek a z jejich 15 států má zápornou bilanci 8 států, tedy více než polovina.

Ve svém příspěvku bych se chtěla zabývat právě problematikou cenových relací jednotlivých komodit v českém zemědělství a pokusit se určit v jakém směru působí na jeho strukturu a tím i na využití jeho vnitřních zdrojů.

2. Materiál a metodika práce

Cílem práce je na základě rozboru cenových relací hlavních výrobků rostlinné a živočišné výroby, relací mezi nimi navzájem a relací k cenám vstupů souvisejících s jejich výrobou upozornit na příčiny, které by mohly způsobovat určité problémy v harmonickém vývoji zemědělství ČR.

Ke srovnání byly použity ceny zemědělských výrobců ve státech EU pro komodity pšenice průmyslová (krmná), ječmen krmný, kukuřice průmyslová, brambory konzumní, cukrovka, jablka konzumní, rajčata polní, hovězí skot (v mase), prasata (v mase), kuřecí brojleři ( mrtvá hmotnost), mléko a vejce. Jako vstupy byly vybrány ledek vápenato-amonný, superfosfát granulovaný, NPK (koncentrace 15,15,15), krmná směs pro výkrm prasat používaná v testačních stanicích a nafta.

Výběr representantů byl ovlivněn dostupností srovnatelných údajů států EU uvedených v ročence EUROSTAT. Zejména u vstupů převládalo kriterium přibližné kvalitativní srovnatelnosti před běžností používání v praxi.

Pro cenovou relaci je používán název s m ě n n ý e k v i v a l e n t (ve zkratce déle jen SE), který byl zkonstruován jako poměr ceny za kg např. ječmene k ceně kg např. pšenice. Takto zkonstruovaný je nazýván směnný ekvivalent ječmene ke pšenici a v zásadě říká, kolik kg pšenice lze pořídit za prodaný kg ječmene.

Za bázi srovnávání byla v rostlinné výrobě zvolena krmná pšenice, v živočišné výrobě pak odvětví chovu prasat resp. výroba vepřového masa. Jde o odvětví s relativně stabilními výsledky v naturálním okruhu dosti podobnými se státy EU-15, které mají i jedny z nejmenších rozdílů při přepočtu kursem ECU na Kč.

V tabulkách jsou použity následující zkratky pro jednotlivé státy EU-15: BG Belgie, DM Dánsko, D Německo, GR Řecko, E Španělsko, F Francie, IRL Irsko, I Itálie, LUX Lucembursko, NL Holandsko, A Rakousko, P Portugalsko, FI Finsko, SW Švédsko, GB Velká Británie, a ČR pro Českou republiku.

3. Výsledky analýzy podkladových údajů

S ohledem na rozsah příspěvku není možné uvést všechny zjištěné charakteristiky. Zaměřím se proto v každém odvětví pouze na základní relace.

3.1. Komodity rostlinné výroby

V rámci analýzy vztahů mezi výrobky rostlinné výroby uvádí následující tabulka směnné ekvivalenty vybraných výrobků rostlinné výroby k pšenici krmné.

Tab.č.1 Směnné ekvivalenty cen zemědělských produktů v zemích EU-15 a v ČR ke pšenici krmné

Dříve než začneme hodnotit SE cen zemědělských výrobců komodit RV je třeba posoudit pozici báze, tedy ceny krmné pšenice v ČR a jednotlivých zemích EU-15. V přepočtu kursu ECU na Kč měla v roce 1995 krmná pšenice nejnižší cenu v A a to 3788,- Kč za t, v D stála 4176,- Kč a nejdražší byla v E 5548,- Kč za tunu. V následujících letech je obecným trendem ceny pšenice v zemích EU její pokles. V ČR byla cena této komodity v r. 1995 2395,- Kč v následujících letech dochází k růstu až na cenu 3790,- Kč za tunu v roce 1997. V přepočtu kursem je tedy současná základna v ČR mírně pod úrovní cen, které jsou obvyklé v zemích EU.

Směnný ekvivalent ostatních výrobků rostlinné výroby ve vztahu ke krmné pšenici v ČR v zásadě stále roste a to jak v hodnoceném období let 1992-95, tak i nadále. Výjimku tvoří cukrovka, která zaznamenává pokles a jablka, jejichž SE stagnuje. SE brambor, stejně jako v zemích EU-15, je značně kolísavý v závislosti na velikosti sklizně, ale v dlouhodobém trendu taktéž pomalu roste.

U těch produktů, kde je SE v relaci ke krmné pšenici nepoměrně vyšší než jaký má celé spektrum států EU-15 (je někdy dost široké z důvodů vlastní zemědělské politiky, ale na druhé straně pro každý stát dostatečně stabilní) a především jejich hlavních exportérů v příslušné komoditě, musíme počítat s tím, že v blízkosti existuje trh, který daný výrobek vyrábí relativně výhodněji a bude-li chtít expandovat na náš domácí trh, setká se patrně jistě se zájmem našeho obchodu. K takovým výrobkům patří především kukuřice a rajčata (možná většina zeleniny), v letech nižších sklizní ale i brambory a jablka. V těchto odvětvích by proto cena v zemích EU přepočtená aktuálním kursem na Kč neměla být měřítkem do té doby, pokud nebudou velmi blízké i naturální výsledky odvětví a bude možné předpokládat tedy, že všechny výrobní faktory mají přibližně stejnou úroveň použití i účinnost.

Tab.č.2 Směnné ekvivalenty pšenice a cukrovky k cenám vybraných vstupů do zemědělství

*1) 1 = ledek vápenato-amonný 2 = superfosfát granulovaný

3 = NPK (15, 15, 15) 4 = nafta

Uvedená tabulka obsahuje dlouhodobější trendy vztahu mezi cenami zemědělských produktů a vstupy potřebnými k jejich produkci. Pouze ceny okopanin, zastoupených v tabulce cukrovkou vykazují ve vztahu k ceně vstupů sice kolísání, ale v zásadě pozvolný růst SE. Naproti tomu cereálie, ovoce a zelenina menšími přírůstky cen zemědělských producentů nebo dokonce jejich poklesem mají i SE klesající.

SE jednosložkových hnojiv jsou pro zemědělství ČR vždy v intervalu běžně se vyskytujícím v zemích EU-15. Jsou spíš blíže poměrům běžným v severských zemích s nižšími výnosy a lze tedy tvrdit, že pro české zemědělství jsou relativně výhodnější. Naprosto odlišný a relativně vysoce nevýhodný je SE výrobků RV ke kombinovaným hnojivům. O nutnosti a výhodách jejich používání by měli čeští zemědělci rozhodovat až po provedených ekonomických kalkulacích. Jejich producenti by se pak měli zamyslet nad tím, zda cenu lze odvozovat od koncentrace pouze mechanicky, tj. zda každé procento koncentrace skutečně vyvolá ve výrobě plynulý růst nákladovosti a tím potažmo i ceny.

Bezkonkurenčně nejméně výhodným z hlediska výše SE a tím i nejdražším vstupem je pro české zemědělství nafta. Např. u cukrovky, jedné z plodin na spotřebu nafty nejnáročnější nedosahuje ČR směnného ekvivalentu jednotkových cen ani na úrovni států, které mají ha výnosy o třetinu i více vyšší a nepožadují proto pro cukrovku ceny zvlášť vysoké neboť potřebné tržby na 1 ha jim zajistí právě vysoký výnos. V ČR však ani cena kukuřice, s obecně velmi vysokým SE v rámci RV nedosahuje svým SE vůči naftě s hodnotou 0.22 úrovně běžné v zemích EU, která je v rozpětí 0.4 až 0.7. Směnný ekvivalent zemědělských produktů k ceně nafty je tedy jedním z vážných faktorů, který ve srovnání se státy EU-15 zvyšuje nákladovost výroby, tím snižuje její ziskovost a odčerpává prostředky potřebné k její reprodukci.

3.2. Komodity živočišné výroby

Směnné ekvivalenty v rámci komodit živočišné výroby se zdají být podstatně vyrovnanější především v odvětvích napojených na spotřebu cereálií resp. krmných směsí z nich. Výjimku z této vyrovnanosti tvoří chov skotu, kde se jeví výrazně podhodnocena produkce telecího masa, částečně stále ještě je relativně nevýhodná produkce mléka a je značně zvýhodněna domácí produkce hovězího masa.

Rozbor bude proveden na komoditě vepřové maso, především z důvodů velmi srovnatelných podkladových údajů. V cenících krmných směsí je totiž uvedena cena krmné směsi používané v testačních stanicích, která je svoji konversí srovnatelná s kvalitou směsí používaných ve státech EU.

Tímto měřítkem hodnocena je produkce vepřového masa v ČR v poměru k cenám krmných směsí odvětvím se standardními až relativně mírně výhodnějšími podmínkami než jaké mají výrobci v zemích EU. Směnný ekvivalent dosahuje v ČR hodnot 7 až 8, v EU-15 se pohybuje v rozmezí od 4.7 do 7.8. Chovatelsky vyspělé státy EU ho pak mají dlouhodobě v intervalu mezi 5 až 6 s trendem nepatrného růstu v posledních letech.

K cenám surovin, produktů rostlinné výroby, které jsou základem krmných směsí má pak v roce 1995 krmná směs pro výkrm prasat následující směnný ekvivalent:

Tab.č.3 SE krmné směsi a vepřového masa k produkci RV

Jestliže při uvedených směnných ekvivalentech nedocilují čeští chovatelé výsledků srovnatelných s ekonomikou výroby obilovin je to problém, který souvisí více s faktickou realizací v čase, kde je příliš vysoké kolísání cen, s problematikou časového nesouladu pohybu cen krmných směsí a cen prasat a v neposlední řadě je to i otázka vlastní kvality směsi, především poměru cereálií a ostatních látek, zajišťujících příslušnou konversi krmiva.

Posledním faktorem, který by mohl relativní výhodnost odvětví chovu prasat zhoršovat je cena selat. SE cena selat k ceně vepřového masa je v ČR v intervalu 1 až 1.6 tedy dlouhodobě běžném i ve státech EU. Ve srovnání s chovatelsky vyspělými státy lze hodnotit podmínky v ČR jako výhodnější, neboť selata jsou spíše levnější.

Bez dalšího komentáře bych chtěla v závěru pouze číselně ukázat na postavení odvětví výroby mléka v ČR.

Tab.č.4 SE mléka k vybraným komoditám a vstupům

4. Závěr

Jakékoliv větší výkyvy v relativní výhodnosti odvětví se v tržních podmínkách promítají do změny ve struktuře výroby. Z těchto důvodů dokazují uvedené rozbory že není náhodou, že ve struktuře rostlinné výroby v ČR roste soustavně podíl hlavních druhů obilovin a klesá podíl okopanin. Na domácí trh pak proniká stále větší množství kukuřice, brambor, ovoce a zeleniny z dovozu. Ve struktuře živočišné výroby má stále problematické postavení chov skotu. Nevyváženost cenových relací obou užitkových směrů na mléko a na maso neprospívá zřejmě především chovu kombinovaných plemen. Konkurenceschopnost zemědělství ČR by se pak výrazně posílila zavedením "zelené nafty", neboť všechny produkty ve vztahu k ní mají ve srovnání se státy EU svůj směnný ekvivalent na úrovni od jedné třetiny do jedné poloviny.

Bylo by vhodné, aby se zemědělská veřejnost zabývala studiem uvedené problematiky hlouběji a častěji než snahami o dosažení úrovně "světových cen" u jednotlivých komodit.

Použitá literatura:

Ročenka EUROSTAT - Landwirtschaft, Brusel 1992, 1997

Ročenka Basic statistics of EU, Brusel 1996

Trade Yearbook, FAO, Roma 1991 až 1996

Statistické informace ČSÚ, řada 7 ceny, ČSÚ Praha 1992 až 1997