Agris.cz - agrární portál

Evropská unie zatím nezavede jednotnou daň

12. 7. 2001 | Hospodářské noviny

Ministři financí zemí patnáctky chtějí všemi silami bojovat proti tomu, aby zavedení eura nezvýšilo míru inflace.

Západoevropské země se zavázaly, že budou provádět přísnou monetární politiku. Nikdo ale neví, jak některé z nich vyřeší své rostoucí schodky veřejných financí.

Jaroslav Lenert

Podpůrné programy Evropské unie budou nadále platit členské státy, a ne přímo občané. Ministři financí zemí patnáctky se totiž včera neshodli na zavedení jednotné přímé daně, kterou by do společného rozpočtu platili všichni občané. Tento návrh Evropské komise a Belgie, jež nyní unii předsedá, odmítly země, které trvají na tom, že daňová politika je výsostným znakem suverénního státu. Například irský ministr Charles McCreevy připomněl, že snaha Británie uvalit daně na severoamerické kolonie nakonec v roce 1776 vedla k revoluci a vyhlášení nezávislosti USA. Britský šéf resortu financí Gordon Brown na něj navázal vyhlášením, že vláda Jejího Veličenstva se z chyby vedoucí k "bostonskému čajovému dýchánku" poučila, a také odmítl plán. K nim se připojili i zástupci Švédska a Nizozemska, které se kvůli daním dostalo do válek trvajících 80 let. Proto belgický ministr Didier Reynders na konci jednání oznámil stažení návrhu s tím, že "musíme se vyhnout válce v Nizozemsku a revoluci v Británii". Ochotu k jednání o jednotné dani projevilo Německo a Francie, ale návrh nijak výrazně nepodpořily. "Nemá to cenu, protože nikde nevidím příliš nadšení," okomentoval situaci francouzský zástupce Laurent Fabius. Dodal, že ze svého okna v pařížské kanceláři sice viděl mnoho demonstrací, ale žádná z nich nebyla za zavedení jednotné daně.

Vrásky na čele dělá politikům zavedení eura, které od 1. ledna 2002 začne nahrazovat národní měny 12 zemí. Včera se usnesli, že je třeba všemi prostředky nepřipustit možné zvýšení cen, k němuž by mohlo dojít při nastávající konverzi. Některé obchody by totiž mohly zaokrouhlit ceny tak, že by v důsledku došlo k jejich zvýšení. Tomuto postupu nahrává skutečnost, že pouze desetina obyvatel unie zná směnný kurs své národní měny k euru. Obavy jsou o to oprávněnější, že nekalé využívání dvou údajů na cenovkách (ve staré a nové měně) se již stalo běžnou praxí například v Německu: Ceny v markách jsou často vytištěny malým písmem v rohu a většinu plochy na nich zaujímá údaj v eurech, což zákazníky mate. Ti jsou překvapeni, když si spočítají útratu v markách a nakonec musí zaplatit téměř dvakrát více. Uvedený přístup donutil vlády všech členských zemí, aby přechod na euro upravily zvláštním normami. Zvláštní pozornost přitom kladou na vyrovnání závazků občana vůči veřejným rozpočtům, což znamená, že všechny nově vyměřené daně a poplatky budou při přepočtu na novou měnu zaokrouhlovány ve prospěch řadového poplatníka.

Bez výraznějšího výsledku skončila včera ta část jednání, která byla věnována sanaci veřejných rozpočtů. Státní finance se v některých členských zemích dostávají pod silný tlak kvůli slabému kursu eura a stoupajícím cenám ropných produktů, což vede k růstu dluhu, který má zpětně vliv na kurs jednotné měny. Například italská vláda stále tvrdí, že rozpočtový deficit bude letos tvořit 0,8 procenta HDP, ale odborníci ho tipují na dvojnásobek. Stejná situace je v Německu - vláda hovoří o 1,5procentním podílu schodku na HDP a odborníci ho odhadují o polovinu vyšší. Podobné problémy má i Francie a Portugalsko. Vzhledem k hospodářské síle většiny těchto zemí však na ně včera nebyl činěn žádný nátlak. "Nikdo se nás neptal, co s tím uděláme, a nikdo také po nás nepožadoval přehodnocení našich cílů," uvedl po jednání italský ministr financí Giulio Tremonti. Proto je v závěrečném komuniké uvedena pouze bezzubá fráze, podle níž členské země unie nadále trvají na dodržování fiskální disciplíny. Podle belgického ministra Reynderse také "platí obecná dohoda, že budeme dbát na rozpočtovou politiku v souladu se širšími cíli hospodářské politiky", což se dá vykládat jakkoliv.

Problémy s rozpočtovou disciplínou naznačil i komisař EU pro měnové záležitosti Pedro Solbes, který se v této souvislosti zmínil pouze o Portugalsku a Itálii. Přesto dal po jednání najevo uspokojení z dosažené shody. "Jsem potěšen ujištěním ministrů, že fiskální konsolidace nadále zůstává jednou z priorit jejich činnosti," ohodnotil jednání. Připustil, že se sice nedošlo k žádnému konkrétnímu výsledku, ale ochota členských zemí dále se zabývat touto problematikou je předpokladem pro úspěšné vyřešení uvedených potíží.


Zdroj: Hospodářské noviny, 12. 7. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 21:49