Týden v Evropě 16. 6. - 22. 6. 2001

Týden v Evropě 16. 6. - 22. 6. 2001

Stručné zprávy z EU

Stručné shrnutí výsledků zasedání Evropské rady v Goteborgu

Rozšíření

Rozšíření je nezvratné. Tento signál vyslala Evropská rada kandidátským zemím. Jednání s nejlépe připravenými zeměmi by měla být završena do roku 2002. Cílem je, aby se první kandidátské země staly členy EU v roce 2004. Cíle stanovené na summitu v Nice byly překročeny. Evropská rada potvrdila průlom ve vstupních jednání během švédského předsednictví.

Životní prostředí

Byla přijata strategie trvale udržitelného rozvoje, což znamená, že ekologické otázky budou stejně důležité jako otázky sociální a ekonomické. Počínaje rokem 2003 budou ekologické aspekty zváženy v každém jednotlivém návrhu vypracovaném v hlavních oblastech politiky EU. Strategie se soustředí na čtyři témata: klima, doprava, zdraví obyvatel a přírodní zdroje.

Vztahy mezi EU a USA

I přes neshody v souvislosti s Kjótským protokolem obě strany zdůraznily potřebu pokračovat v dialogu. Bude ustavena zvláštní skupina, aby tuto otázku dále projednala. Mezi oblasti, ve kterých budou EU a USA pokračovat ve vzájemné spolupráci nebo společných zahraničně-politických akcích, byly zařazeny Střední východ, západní Balkán a Korejský poloostrov.

Vnější vztahy EU

Pokrok na západním Balkáně dosažený pomocí stabilizačního procesu. Deklarace Rady o Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Rada vítá zprávu předloženou Javierem Solanou a podporuje Mitchellovu zprávu, která tvoří základ obnoveného mírového procesu na Středním východě. Kroky EU směřující k rozvoji užších vztahů s Ruskem.

Plná zaměstnanost v konkurenceschopné EU

Myšlenka vyplývající ze zasedání v Goteborgu: EU bude nadále sledovat stejný kurs, s konkrétními politikami v těchto oblastech:

· Silné veřejné finance

· Nízká inflace

· Zvýšená nabídka pracovních sil

· Pokračující hospodářské reformy

Společná evropská bezpečnostní a obranná politika

K řešení občanských krizí byly stanoveny nové konkrétní cíle, jež mají být dosaženy do roku 2003. Evropská rada zdůrazňuje potřebu dohodnout se se Severoatlantickou aliancí o přístupu EU k jejím zdrojům a zařízením. Evropská rada schválila program EU zaměřený na předcházení násilným konfliktům. Oficiální webová stránka summitu je na adrese: http://eu2001.se/static/eng/eusummit/goteborg_1.asp

Ochrana údajů: Komise schválila standardní smluvní ustanovení o předávání údajů do nečlenských zemí

Evropská komise přijala Rozhodnutí, ve kterém jsou uvedena standardní smluvní ustanovení zajišťující adekvátní ochranu osobních údajů předávaných z EU do zemí mimo EU. Rozhodnutí členské státy zavazuje, aby uznaly, že obchodní společnosti nebo organizace užívající těchto standardních ustanovení ve smlouvách týkajících se předávání osobních údajů do zemí mimo EU nabízejí “adekvátní ochranu” těchto údajů. Směrnice EU o ochraně údajů (č. 95/46/EC) vyžaduje, aby všem osobním údajům předávaným do zemí mimo EU byla zajištěna “adekvátní ochrana”. Užití těchto standardních smluvních ustanovení bude sice dobrovolné, ale firmám a dalším organizacím nabídne jednoduchý prostředek umožňující jim splnit povinnost zajistit “adekvátní ochranu” osobních dat předávaných do těch zemí mimo EU, které Komise neuznala jako země poskytující adekvátní ochranu osobních údajů. Dosud se za země poskytující adekvátní ochranu uznávají Švýcarsko, Maďarsko a opatření Safe Harbor v USA (viz IP/00/865). [Podkladový text IP/01/851].

Zasedání Evropské rady v Goteborgu: velký pokrok k trvale udržitelnému rozvoji

Komisařka pro životní prostředí Margot Wallstromová ve svém projevu v bruselském Centru evropských studií prohlásila, že zasedání Evropské rady v Goteborgu znamenalo “velký krok kupředu - položilo ekologickou dimenzi trvale udržitelného rozvoje na stejný základ jako rozvoj hospodářský a sociální a zařadilo ji do lisabonského procesu”. Komisařka také přivítala odhodlání EU zabývat se klimatickou změnou a pokračovala: “Životní prostředí zůstává na vrcholu zájmu občanů. Lidé očekávají, že EU v této oblasti poskytne přidanou hodnotu nad rámec opatření členských států. Znamená to také, že v této oblasti může EU prokázat, že si podporu občanů zaslouží. V tomto smyslu byl Goteborg také summitem, který něco říká i obyčejnému člověku.” [Podkladový text SPEECH/01/295]

Květen 2001: roční inflace v euro zóně se zvýšila na 3,4 %, v evropské patnáctce na 3,1 %

Podle údajů Eurostatu zveřejněných dne 18. června vzrostla roční inflace v euro zóně z dubnových 2,9 % na 3,4 % v květnu. O rok dříve činila míra inflace 1,9 %. Roční inflace v celé EU (tzv. evropské patnáctce, EU15) se zvýšila z dubnových 2,6 % na 3,1 % v květnu, o rok dříve činila 1,7 %. V květnu byla roční míra inflace nejvyšší v Nizozemsku (5,4 %), Portugalsku (4,9 %) a Španělsku (4,2 %) a nejnižší ve Velké Británii (1,7 %), Francii (2,5 %) a Dánsku (2,8 %). Ve Švýcarsku vzrostla roční míra inflace z 1,2 % na 1,8 %, v USA z 3,3 % na 3,6 %. Základní inflace, očištěná od vlivu cen energií, potravin, alkoholu a tabáku, se z dubnových 1,9 % zvýšila na 2,1 %. Energie mají na růst inflace největší vliv, druhé jsou potraviny (zejména nezpracované). Odvětví služeb a průmyslové zboží jiné než energetické inflaci výrazně srážejí, jejich dílčí inflační indikátory jsou podprůměrné.

Daně: Komise navrhuje posílení spolupráce k boji proti podvodům v oblasti DPH

Evropská komise předložila návrh nařízení k posílení spolupráce mezi daňovými orgány členských států v boji proti podvodům v oblasti DPH, odstraněním zbývajících překážek stojících v cestě vzájemné výměny informací. Návrh nařízení sleduje tři hlavní cíle: stanovit jasnější a závazná pravidla výměny informací, zajistit bezprostřední kontakt mezi orgány činnými v boji proti podvodu v jednotlivých členských zemích a usnadnit intenzivnější výměnu informací. Návrh se tedy snaží napravit slabé stránky uvedené ve zprávě Komise o podvodech v oblasti DPH (viz IP/00/115) v rámci nové strategie DPH (viz IP/00/615). Komise kromě toho navrhuje novelizaci Směrnice 77/799/EEC týkající se vzájemné pomoci v oblasti přímých daní v tom smyslu, aby členským státům umožnila výměnu informací o některých daních uplatňovaných na pojistné. Viz také MEMO/01/230. [Podkladový text IP/01/857]

Debata o zemědělství a potravinách v Evropě: komisaři Fischler a Byrne hovoří na veřejném slyšení před Evropským parlamentem ve dnech 20. a 21. června 2001

Komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele David Byrne a komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler budou hovořit na veřejném slyšení na půdě Evropského parlamentu na téma Kvalitní produkce a společná zemědělská politika. Na začátku března letošního roku zahájili oba komisaři v EU celoplošnou debatu o zemědělství a potravinách v Evropě. Posouzení systémů zemědělskopotravinářské výroby je pevnou součástí agendy EU díky celoplošné debatě v EU o zemědělství a potravinách, která byla projednána na neformálním dubnovém zasedání Rady pro zemědělství v Oestersundu. Budoucnost zemědělství a potravinářství je také těžištěm diskusí u kulatého stolu, které oba komisaři pořádají v členských státech EU. Oba komisaři uvítali slyšení v Evropském parlamentu a jeho příspěvek k debatě. [Podkladový text MEMO/01/232]

Nejvyšší úřední činitelé z celé Evropy schválili plány na rozvoj vládních služeb on-line

Vysocí státní úředníci veřejné správy 28 evropských zemí schválili doporučení na rozvoj poskytování vládních služeb on-line. Zpřístupnění většího počtu vládních služeb občanům a podnikatelským subjektům pomocí Internetu po celé Evropě představuje významný článek Akčního plánu elektronické Evropy (eEvropa) Evropské komise. Souhlas byl vysloven na společné konferenci švédského předsednictví a Evropské komise s názvem Elektronická vláda ve službách evropských občanů a podniků - čeho je třeba na evropské úrovni, konané ve dnech 13. a 14. června ve švédském Sandhamnu v celkovém rámci Akčního plánu eEvropa na rok 2002. Hlavním účelem konference bylo určit a prosazovat zavedení poskytování vládních služeb po Internetu na evropské úrovni pro jednotlivce i podniky, posoudit potřebná opatření a způsob jejich realizace na evropské úrovni a dopad na členské státy. Na konferenci se vůbec poprvé sešli vysocí státní představitelé z celé Evropy - z členských zemí EU, zemí Evropského hospodářského prostoru, kandidátských zemí a zástupci evropských institucí - aby projednali nezbytné předpoklady k zahájení poskytování vládních služeb jednotlivých států občanům a podnikům v jiných evropských státech elektronickou cestou. Je to nezbytné z hlediska dalšího rozvoje EU. Podrobná doporučení budou brzy zveřejněna na webové stránce IDA na http://europa.eu.int/ISPO/ida/. [Podkladový text IP/01/859]

Komise potvrzuje potřebu řešit omezení na přeshraniční investice a deformace energetického trhu

Evropská komise na svém zasedání dne 20. června v Bruselu potvrdila potřebu zajistit, aby opatření přijímaná orgány veřejné správy v členských zemích přímo ani nepřímo neomezovala investice mezi jednotlivými členskými státy, a neporušovala tak ustanovení pravidel Smlouvy o ES týkající se volného pohybu kapitálu a práva na zřizování sídel podniků v zahraničí stanovená v jejím Sdělení z roku 1997. Komise zopakovala potřebu urychleného přijetí březnových návrhů na plnou liberalizaci energetických trhů v EU jak Radou ministrů EU, tak Evropským parlamentem. Komise zdůraznila, že bude nadále přísně uplatňovat pravidla o hospodářské soutěži a státní pomoci. Způsobí-li prodlení v přijímání Směrnic o liberalizaci energetiky deformaci hospodářské soutěže, Komise zváží, zda sama nepřijme vlastní směrnice nebo rozhodnutí na základě čl. 86 Smlouvy o ES, zejména jeho třetího odstavce. Čl. 86 také zaručuje, aby uplatňování pravidel hospodářské soutěže nebránilo provozovatelům v plnění jejich povinností veřejné služby. [Podkladový text IP/01/872]

Komise pokutuje Michelin za zneužití dominantního postavení

Evropská komise se rozhodla udělit pokutu ve výši 19,76 milionů euro francouzskému výrobci pneumatik Michelin za zneužívání dominantního postavení v oblasti dodávek náhradních pneumatik pro těžká vozidla ve Francii během 90. let. Po pečlivém a zdlouhavém vyšetřování dospěla Komise k závěru, že složitý systém, kterým společnost Michelin poskytuje množstevní slevy, bonusy a provádí další obchodní praktiky, nezákonným způsobem svazoval dealery a uzavíral francouzský trh dalším výrobcům pneumatik. Porušení pravidel je o to závažnější, že jde již o druhý případ podobného protisoutěžního chování Michelinu v Evropě. [Podkladový text IP/01/873]

Komise schválila ekologické příplatky navržené Rakouskem v souvislosti s využitím jeho vnitrostátních vodních cest

Evropská komise se rozhodla neuplatňovat námitky proti pilotnímu programu rakouské spolkové vlády, jehož cílem je podpořit posun ve způsobu dopravy ve prospěch využití rakouských vnitrostátních vodních cest. Pilotní program poskytuje ekologický příplatek na zavedení nových spojení po vnitrostátních vodních cestách na řece Dunaji. “Rakouský program doplňuje naše úsilí na evropské úrovni k podpoře trvaleji udržitelné dopravy,” prohlásila místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio, která má na starosti energetiku a dopravní politiku. “Pilotní program jde cestou k účinnější státní pomoci při snižování počtu nákladních vozidel na silnicích a zajišťuje, že nedochází k deformaci hospodářské soutěže. Jeho kladným rysem je dále to, že zahrnuje východní sousedy Evropské unie,” dodala. V letech 2001 až 2005 má díky rakouskému pilotnímu programu dojít k přesunu 3 % objemu mezinárodní silniční dopravy do Rakouska, z Rakouska a přes Rakousko, probíhající v dunajském koridoru, na nové vnitrostátní vodní cesty. Znamená to, že 2,5 milionů tun nákladu se přesune ze silnic na vodní cesty, které představují ekologicky šetrnější způsob dopravy. [Podkladový text IP/01/878]

Komise navrhuje strategii EU v oblasti dlouhodobých investic do kvalitních pracovních míst a životní úrovně

Komise přijala plán zaměřený na zvýšení kvality pracovních míst a životní úrovně v EU. Cílem nové strategie je provádět porovnávání vlád, sociálních partnerů a nevládních organizací na základě “kvalitativních ukazatelů” jednotlivých politik zaměstnanosti, pracovního trhu a sociální politiky. Návrh předložený komisařkou pro zaměstnanost a sociální věci Annou Diamantopoulou vyzývá členské státy k vytváření podmínek pro lépe placené, bezpečnější a hygieničtější pracovní místa vyžadující vyšší kvalifikaci a také pro lepší přístup k pracovním místům a lepšímu sociálnímu zabezpečení. Podle dohody na lisabonském summitu, která je zakotvena v Agendě sociální politiky schválené na summitu v Nice, je třeba tyto cíle naplňovat uplatňováním nejlepší praxe a dlouhodobými investicemi do lidského kapitálu. Pro vlády to bude znamenat posun bilance veřejných zdrojů od pasivních sociálních transferů k investicím. Komise také navrhuje pravidelné “kontroly kvality”, aby se zajistilo vytváření zaměstnaneckých a sociálních politik členských států a jejich skladba způsobem vedoucím k dosažení úrovně těch, kteří si vedou nejlépe. Tyto návrhy na zavedení kvalitativních ukazatelů a kontrol kvality zahrnují stávající a nové ukazatele (včetně některých subjektivních) a budou vstupovat do stávajících procesů, jako je např. každoroční koordinace politik zaměstnanosti. Zavedení ukazatelů má být schváleno na summitu v prosinci 2001 v Laekenu. [Podkladový text IP/01/880]

Viviane Redingová o směrnici Televize bez hranic

V projevu na konferenci o řízení koncernu RTL, která se dne 22. června konala v Benátkách, komisařka pro školství a kulturu Viviane Redingová zdůraznila: “Význam změn na trhu audiovize je takový, že nás nutí k přehodnocení koncepce vysílání. I když je vysílaná obsahová náplň šířena v jednom okamžiku, vůbec to neznamená, že je také v jednom okamžiku přijímaná. Možná nadešla doba začít přemýšlet v tom smyslu, že existují uživatelé s přístupem k širokému spektru obsahové náplně šířené nejrůznějšími elektronickými způsoby přesně v té době a často i v tom místě, které si sami zvolí. Při tomto scénáři budou některé cíle veřejného zájmu, jako je např. pluralita, stále více naplňovány působením samotného trhu. Tam kde k tomu nedojde, může ještě větší roli než dosud hrát samoregulace. Zejména však musíme zabránit přeregulaci, jež by mohla stát v cestě dalšímu rozvoji trhu a poškodit konkurenceschopnost Evropy, která ve velké míře závisí na rychlému postupu směrem k informační společnosti. Musíme zajistit pružný regulační rámec, který povzbudí inovaci.” [Podkladový text SPEECH/01/304]

Projev předsedy Romana Prodiho o Smlouvě z Nice dne 22. června 2001 na University College v irském Corku

“Zásadním cílem smlouvy z Nice je umožnit nám během několika let přivítat všech 12 zemí, které v současné době jednají o přijetí do EU. Deset kandidátských zemí žilo po dobu 45 let v diktátorských režimech. Tito naši evropští spoluobčané byli nikoliv vlastní vinou okradeni o svobodu, demokracii a slušnou životní úroveň. Od pádu železné opony zahájili ve svém hospodářství a politice provádění ohromných změn a v tomto procesu zažili mnohé bolesti. Během uplynulých deseti let se všech 12 kandidátských zení snažilo splnit hospodářské, právní a administrativní požadavky členství v EU. Můžeme se nyní otočit a sdělit jim, že nejsme schopni zavést obnovený institucionální rámec, který by byl schopen se vypořádat s celým procesem rozšíření? Nebo ještě hůře, vycházejíc z formálních právnických detailů můžeme jim snad říci ´ne všichni z vás můžete vstoupit do našeho klubu´?” [Projev najdete na SPEECH/01/305]

Komise vítá snahu kandidátských zemí zavést elektronickou ekonomiku

Při zahájení Akčního plánu eEvropa dne 16. června 2001 v Goteborgu Evropská komise vřele přivítala závazek hlav vlád kandidátských zemí zabývat se náročnou výzvou přechodu na znalostní ekonomiku. Akční plán eEvropa+ je zaměřen na pomoc při urychlování reforem a modernizace hospodářství kandidátských zemí využitím technologií a nástrojů informační společnosti. Zrcadlí se to v Akčním plánu eEvropa na rok 2002 evropské patnáctky, který byl uzpůsoben z hlediska cílů, opatření a harmonogramu hospodářské a sociální situaci v kandidátských zemích. [Podkladový text IP/01/852]

Předvstupní pomoc zemědělství: zelená platbám Estonsku ve výši 12,1 milionů euro

Evropská komise dala estonským orgánům zelenou k převzetí řízení pomoci ve výši 12,1 milionů euro, určené zemědělcům na podporu jejich přizpůsobení výzvám členství v EU. Estonsko tak může zahájit realizaci tohoto tzv. programu SAPARD. Rozhodnutí se týká opatření k podpoře investic do zemědělských podniků, zkvalitnění zpracování a prodeje zemědělských a rybích výrobků, rozvoji a diverzifikaci zemědělských činností a zlepšení venkovské infrastruktury. V rámci programu bude mít Estonsko každoročně nárok na 12,137 milionů euro. V současné době je možno vyplatit první zálohu. Estonsko je druhou kandidátskou zemí, která zahájila realizaci programu pomoci SAPARD.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz