ČR doufá, že pět až sedm zemí EU zavede volný pohyb pracovníků

Pět, v lepším případě sedm členských států EU by mohlo během července České republice

sdělit, že zcela otevře své pracovní trhy pro české občany po vstupu do Evropské unie. Bude to jeden ze základních prvků, na jejichž základě bude česká vláda rozhodovat o tom, zda přistoupí

na nabídku EU a uzavře kapitolu "volný pohyb osob" za navrhovaných podmínek.

Státní tajemník Pavel Telička po jednání s belgickými diplomaty (Belgie od 1. července předsedá EU) a Evropskou komisí dnes v Bruselu sdělil, že jednoznačně kladně již odpověděly Švédsko, Dánsko a Irsko. Jedna další země činí podobný příslib zatím v soukromí a bude ho formalizovat v červenci. Podle zdrojů EU je to Nizozemsko.

Telička a jeho spolupracovníci v uplynulém týdnu jednali s představiteli devíti zemí unie, s dalšími šesti budou rokovat v příštích dnech a šňůra skončí 3. července v Řecku a Itálii. Poté

předloží Telička vládě zprávu o výsledku a dalších okolnostech. Kabinet Miloše Zemana by se měl k uzavření kapitoly vyslovit 9. nebo 16. července.

Podle toho se Praha rozhodne, zda využije nabídky belgického předsednictví uspořádat další kolo rozhovorů 27. července. Nejde pouze o volný pohyb osob - podle Teličky jsou ve hře nyní také kapitoly "energetika" a "finanční kontrola". Pokud by ovšem na stole měla být pouze posledně zmíněná oblast, navíc s návrhem na předběžné uzavření, přiklání se Telička k názoru, že by bylo lépe vyjednávací kolo uspořádat až na podzim.

EU ve společném stanovisku ke kapitole "volný pohyb osob" umožnila členským státům, aby bilaterálně otevřely své pracovní trhy od prvního dne po přijetí nových členů, aby dva roky

aplikovaly přechodné období, po které by pracovníci z nových zemí potřebovali pracovní povolení, aby toto období mohly prodloužit o další tři roky a po jejich uplynutí případně ještě o dva. Pružná formule tedy umožňuje celou škálu režimů od nulové varianty až po sedmileté omezení. Zatím bylo zjištěno, že vedle Německa a Rakouska si přeje dvouletou restriktivní lhůtu uplatnit také Finsko. Další země váhají - například Francie chce o této věci jednat s ČR dál na

expertní úrovni. Některé si chtějí vyjednat ochranné klauzule pro případ narušení jejich pracovního trhu, jiné zase čekají, jak se rozhodnou další členové.

"Máme tedy zatím jasno, že tři země přechodné období nevyužijí, další dvě k tomu inklinují, tři ho zajisté využijí a zbývající nejsou dosud rozhodnuty," řekl Telička. ČR podle jeho slov ty členské státy, které a priori nemají obavy z příchodu českých pracovníků, nabádá, aby nečekaly, ale naopak daly příklad ostatním nerozhodným. Obdobně nejasné je, kdy by se ČR mohla při jednání s EU vrátit ke kapitole "energetika". Záleží to na tom, jak a kdy budou do společné pozice EU zapracovány závěry expertní skupiny Rady EU, která zkoumala stav jaderných zařízení v kandidátských zemích, a také jak se členské státy i komise postaví k české žádosti o odklad liberalizace trhu s plynem do roku 2005.

Velké naděje na rychlý pokrok si Telička nedělá u kapitoly "daňová politika", kde nepanuje valný souhlas s českou žádostí o dočasnou nižší spotřební daň z cigaret, ani s trvalou výjimkou

týkající se nižšího zdanění ovocných destilátů z malých soukromých palíren, tedy zejména slivovice. Ačkoli i zde vidí "jistý posun", je si vědom toho, že na tyto požadavky zatím nereagují jednotně ani jednotlivé složky Evropské komise.