Vláda by měla o BSE rychle informovat občany, apelují politici

Vláda by podle názoru politiků měla v situaci, kdy se v České republice potvrdil výskyt tzv. nemoci šílených krav (BSE), o této chorobě a přijatých opatřeních neprodleně informovat veřejnost. Politici tak chtějí zabránit neodůvodněným obavám obyvatel, které by výskyt BSE mohl vyvolat. Upozorňují rovněž na to, že potvrzení nemoci v ČR bude znamenat vysoké dopady na státní rozpočet. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý řekl, že nyní je úkolem vlády zastavit hrozící paniku. Připustil, že výskyt nemoci BSE bude v důsledku znamenat dopady na státní rozpočet, a to v řádu stamiliónů, či spíše miliard korun. Na otázku, zda bude ODS podporovat potřebné přesuny peněz uvnitř státního rozpočtu, řekl, že v určitém rozsahu může kabinet dělat takové rozpočtové změny sám, aniž k tomu potřebuje souhlas parlamentu. Čtyřkoalice vyzvala vládu a ministra zemědělství Jana Fencla, aby neprodleně informovali veřejnost o přijatých opatřeních, která mají zamezit dalšímu šíření nákazy. "Ministr zemědělství by dále měl informovat občany o dalších opatřeních, která hodlá učinit pro potravinovou bezpečnost, obnovení důvěry spotřebitelů a kompenzaci hospodářských dopadů chovatelů skotu," uvádí se v prohlášení lídra čtyřkoalice Karla Kühnla a stínového ministra zemědělství čtyřkoalice Jana Grůzy. "Je nutno zvážit formu omluvy Evropské komisi za kritiku vlády k zařazení České republiky do třetí skupiny geografického rizika BSE, do níž jsou zařazovány země, kde se BSE vyskytla a kde je vysoká pravděpodobnost jejího výskytu," tvrdí čtyřkoalice. Místopředseda zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD) se domnívá, že vláda by nyní především měla zjistit, proč se BSE v ČR objevila. Co nejdříve je podle něj nutné vyšetřit, zda se nákaza nerozšířila do okolí a do určité míry izolovat postižený chov. Dodal, že spotřebě hovězího potvrzení výskytu BSE sice nepomůže, paniku spotřebitelů však neočekává. "To by se do roku 1989 stát nemohlo," komentoval výsledek vyšetření podezřelého vzorku předseda poslanců KSČM Vojtěch Filip. Případ označil za důsledek toho, že v 90. letech se tak nedohlíželo na to, čím je dobytek krmen. Filip to dal do souvislosti s hlubokou krizí v zemědělství v této době.