Euroland přebírá roli tahouna ekonomiky

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj vyzývá Evropskou centrální banku ke snížení úroků

Ekonomové Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou ve výhledu vývoje hospodářství opatrnější než Evropská komise.

Doufat v nejlepší a být připraven na nejhorší. Toto motto dominuje všem letošním výhledům světové konjunktury v situaci, kdy není jisté, jakým směrem se pohne ekonomika USA a trvá stagnace Japonska. Analytici OECD nejsou výjimkou. Ve včera zveřejněné pololetní zprávě o vývoji světové konjunktury dospěli k závěru, že roli "tahouna" globálního hospodářství letos převezme zóna eura.

Hlavní riziko spočívá v poklesu cen akcií

Reálný hrubý domácí produkt v prostoru eura by měl letos vzrůst o 2,6 procenta. Ekonomové OECD, organizace sdružující třicet průmyslově nejvyspělejších zemí světa, jsou tedy o něco opatrnější než Evropská komise, která vychází z růstu ve výši 2,8 procenta. Pařížská organizace říká, že tomuto odhadu se Euroland přiblíží až příští rok, kdy lze očekávat růst HDP o 2,7 procenta. To je za dané situace poměrně hodně. Zpráva dokonce varuje před "přehřátím" v některých zemích. Například v Irsku, Španělsku a Nizozemsku lze rozpoznat nebezpečí nadměrného růstu příjmů obyvatelstva, které by mohly snížit konkurenceschopnost těchto zemí v mezinárodním obchodu. Je na finanční politice, aby tomuto nebezpečí čelila, protože v důsledku přehřátí poptávky by mohlo dojít k explozi úvěrů se všemi škodlivými důsledky.

Největší riziko pro světovou ekonomiku však vidí OECD v poklesu ceny akcií. To by totiž zhoršilo financování podniků a snížila se by se chuť investovat. Druhotným efektem poklesu ceny akcií by byla snižující se hodnota majetku, což by mělo dopad i na konzumní chování občanů, a to nejen v USA. OECD očekává už letos výrazný pokles investic ve Spojených státech. K obratu by mělo dojít až v příštím roce.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj se obrací velmi důraznými slovy na Japonsko, kterému dokonce přisuzuje roli "nemocného muže" mezi průmyslovými státy. Japonské podniky jsou předlužené a navíc se potýkají se zhoršenými vývozními podmínkami, což se projevuje v jejich nechuti investovat. K tomu se přidružuje i zhoršená dostupnost kapitálu z důvodu klesajících kursů akcií.

Největším rizikem Nipponu však jsou stále předlužené banky. Pokud se nové vládě nepodaří přijmout důvěryhodná opatření na sanování úvěrových institucí, nepodaří se jí ani nahodit investiční motor. Bez přílivu peněz z veřejných zdrojů se to beztak neobejde. OECD i tak očekává, že se Japonskem letos a v příštím roce přežene vlna konkursů a vzroste nezaměstnanost.

Transformační země

Země střední Evropy by měly nasměrovat své rozpočty k větší restrikci, a umožnit tak zmírnění měnové politiky, tvrdí OECD. Pařížské ústředí označilo v pololetní prognóze výhled ekonomického růstu v regionu střední Evropy navzdory útlumu v USA za relativně robustní. Problémem jsou stavy bilancí běžných účtů, které jsou vystaveny snížení poptávky v zemích EU.

Pro Polsko, které je největší zemí středoevropské oblasti, předpokládá OECD pro letošní rok zpomalení růstu hrubého domácího produktu na 3,8 z loňských 4,1 procenta. Bude to však znamenat oživení ze slabých růstových temp konce roku 2000.

Doporučení k úpravě ekonomické politiky směrem od vysokých úroků ke zpřísněným rozpočtům se týká především Varšavy, kde centrální banka z obavy před inflací udržuje úrokové sazby na bolestně vysoké úrovni. Hlavním rizikem pro polskou ekonomiku je pak možné oslabení vývozu.

Pro Maďarsko se očekává letos růst HDP o 5,1 procenta, tedy stejné tempo jako loni. Vláda by měla odolat plánům na zmírnění rozpočtové politiky a udržet pod kontrolou vnější bilanci. OECD Budapešti doporučila rozšířit nynější úzké fluktuační pásmo kursu forintu.

Letos by měl ruský HDP stoupnout o 3 procenta. Loni HDP vzrostl o 7,7 procenta, což bylo nejvíce za celé postsovětské období. V roce 2002 by se pak měla míra růstu dále zvýšit na 4 procenta. Vládní cíl 12 až 15procentní míry inflace v letošním roce se může ukázat těžko dosažitelným. Hodně záleží také na vývoji cen energetických surovin, na kterých stojí ruský vývoz a vlastně celá ekonomika.