Podpora rozšíření v EU klesá, vůči ČR se nemění

Průměrná podpora obyvatel "patnáctky" východnímu rozšíření Evropské unie klesla od loňského

podzimu z 38 na 34 procent. V případě České republiky se prakticky nezměnila - pro její přistoupení se vyslovuje 42 procent obyvatel EU, proti je 36 procent. Z výsledků pravidelného půlročního průzkumu Eurobarometer zveřejněných dnes vyplývá, že pochybnosti Západoevropanů ohledně přijetí zemí ze střední a východní Evropy sílí. Zároveň přetrvává

vysoké procent těch, kteří si ještě neudělali názor; právě na ty se má soustředit informační kampaň, kterou Evropská komise a členské státy neustále slibují. Podpora rozšíření se mezi

jednotlivými členskými státy prudce liší.

"Je to důvod ke znepokojení," komentoval výsledky mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. Připomněl, že zmíněná kampaň se intenzivně připravuje, její úspěch však mohou zaručit jedině

členské státy. "Právě jejich úlohou je, aby vysvětlily výzvy a přednosti rozšíření."

Z desítky zemí střední a východní Evropy, které se ucházejí o členství, se obyvatelé EU dívají pozitivně na členství Maďarska (46 procent pro, 32 procent proti), Polska (44:36) a České

republiky (42:36). Všechny ostatní počínaje Slovenskem (38:39) a konče Rumunskem (33:45) sklízejí negativní stanovisko.

Nejskeptičtěji hledí na budoucí rozšíření jako obvykle Francie; milost nachází v očích jen pětiny obyvatel. Přistoupení ČR podporuje 28 procent Francouzů, 54 procent je proti. Velmi negativně se tváří také Rakušané, z nichž rozšíření fandí jen čtvrtina. Spadeno mají zvláště na Čechy - 27 procent je v EU chce, 60 procent nikoli. Naopak pro přistoupení Maďarska se vyslovuje 52 procent Rakušanů.

Převážně negativně reagují na otázky týkající se rozšíření EU také Belgičané, Britové, Němci a Lucemburčané. Překvapivě se k této skupině blíží Nizozemsko, kde otevření EU podporuje 40

procent dotázaných, ve srovnání se 49 procenty loni v říjnu. Nadpoloviční většiny dosahuje podpora jen mezi Švédy, vysoká je v Řecku, Dánsku a Itálii. Dotázaní odpovídali poprvé na otázku: "Jaký je váš názor na následující výrok: Evropská unie by se měla rozšířit a zahrnout

nové země. Sdělte prosím, zda jste pro nebo proti." Výsledný graf je poněkud posunut tím, že mezi případnými novými členy byly uvedeny také Švýcarsko a Norsko, jež mají sedmdesátiprocentní podporu, plus 13 kandidátů, tedy včetně Malty, Kypru a Turecka.

Při započtení všech těchto zemí podporuje rozšíření 44 procent obyvatel EU, 35 procent je proti a ostatní nevědí.

V Německu se na přijetí východních sousedů těší jako obvykle spíše lidé ve východních zemích než na západě. Například přistoupení České republiky podporuje celkově 41 procent Němců,

zatímco 42 procent je proti. V západních zemích je tento poměr 38:46, zatímco v bývalé NDR 53:27, což je výrazný rozdíl. Mezi priority EU řadí rozšíření 26 procent obyvatel; 62 procent si myslí, že to priorit není. Tento výsledek lze však považovat za zavádějící, protože otevření se novým členům konkurují takové mety jako "zachování míru a stability", "boj proti nezaměstnanosti", "potírání organizovaného zločinu","odstraňování chudoby" či "zajišťování kvality potravin".