EU zdůraznila, že kjótský protokol nemá alternativu

Evropská unie trvá na termínu 2002 pro ratifikaci kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Bude o ni usilovat a věří, že protokol schválí potřebná většina zemí, stojí v prohlášení EU zveřejněném po mezinárodních konzultacích na vysoké úrovni, jež se konaly v sobotu v sídle OSN v New Yorku. "Trojka" EU složená z ministrů životního prostředí Švédska a Belgie a komisařky Margot Wallströmové vyjádřila značné znepokojení postojem Spojených států i naději, že se jednou vrátí k jednacímu stolu. Naléhavě vyzvala ostatní země, aby nezaváhaly a plně se zapojily do překonávání posledních překážek a umožnily tak dokončení a posléze ratifikaci protokolu. Zdůraznila, že tento postup nemá alternativu. Kjótský protokol je jediným mezinárodním nástrojem a politickým základem pro zastavení nepříznivých klimatických změn; nic jiného neexistuje. Jednání o tom, jak má vypadat konečný režim, jsou obtížná; EU nicméně věří, že na následné schůzce v červenci v Bonnu dojde k průlomu, navzdory bojkotu USA. Rozhodnutí prezidenta George Bushe zastavit americkou účast na tomto jednání a nepředložit protokol k ratifikaci vyvolalo v EU negativní reakci a spojilo politiky do nebývale jednotného protiamerického šiku. Předseda Evropské komise Romano Prodi v článku pro International Herald Tribune použil nebývale ostrý jazyk: "Chce-li být někdo světovým vůdcem, měl by vědět, jak pečovat o celou Zemi, nejen o americký průmysl." Unie vedla v posledních týdnech intenzívní konzultace s řadou zemí s cílem zabránit, aby se inspirovaly americkým příkladem nebo hodily kvůli neúčasti USA flintu do žita. Spojené státy vypouštějí čtvrtinu emisí plynů odpovědných za tzv. skleníkový efekt; jejich odchodem ztrácí celý proces do jisté míry smysl. "Trojka" dnes prohlásila, že našla značné porozumění se zeměmi světa a připravuje nový návrh, který jménem EU předloží nizozemský ministr životního prostředí Jan Pronk. Chce v něm zohlednit nezbytnost poskytnout značné prostředky rozvojovým zemím, aby mohly protokol naplňovat, vyjádřit nedůvěru v systém kompenzací emisí za jejich "lapače" v podobě lesů a zdůraznit odpovědnost rozvinutých zemí za snížení emisí. Sama "patnáctka" totiž zatím vůbec nesměřuje k naplnění cílů z Kjóta, které jsou v jejím případě snížení emisí skleníkových plynů, zvláště pak oxidů uhlíku, o osm procent do období 2008-12 ve srovnání s rokem 1990. V posledních letech je znečišťování ovzduší v EU opět na vzestupu - podle nedávné zprávy Evropské komise by mohlo dojít do roku 2012 nikoli k osmiprocentnímu snížení, ale naopak nárůstu.