Agris.cz - agrární portál

EU: Prodej půdy odložte

18. 4. 2001 | Mladá fronta Dnes

Evropská unie asi už příští týden řekne, na jak dlouho po vstupu do EU smí Praha zakázat prodej půdy a nemovitostí Němcům, Rakušanům a dalším cizincům. Návrh přijde záhy poté, co Brusel řekl, kolik let po vstupu nebudou mít Češi právo volně hledat práci v EU. Tím se oba problémy propojují, což nemusí být pro uchazeče nejvýhodnější. Šéf Evropské komise Romano Prodi dal už najevo, že EU by proti této "výměně" nebyla. "Jsem přesvědčen, že nedojde k žádnému pohybu lidí. Také si nemyslím, že bude někdo spěchat s vykupováním nějaké země. Navzdory tomu můžeme mít přechodná období, bude-li zajištěna určitá pružnost," řekl v rozhovoru pro česká média. "Přechodná období" jsou v unijním žargonu dočasná omezení pro platnost těch či oněch pravidel. Unie již souhlasila se zákazem prodeje rekreačních sídel na Kypru, a to na dobu pěti let po vstupu. Stejně dlouhé období si chce sama vyhradit u volného pohybu za prací: podle návrhu Evropské komise budou mít Češi či Maďaři právo volně žádat o práci v EU až pět let po vstupu. Toto omezení lze prodloužit až o dva roky. Evropská unie se bude zřejmě snažit vtěsnat požadavky uchazečů na omezení prodeje půdy do stejných časových limitů: tedy pět let na prodej rekreačních nemovitostí, jako je tomu u Kypru (a jak to bylo donedávna v Rakousku a Švédsku, které vstoupily do unie roku 1995), totéž nebo o něco více na prodej lesní a zemědělské půdy. To je ale značně méně, než co požadují Poláci, Maďaři a Češi. Ti chtějí omezit prodej lesní a zemědělské půdy na deset až osmnáct let. Není to však jejich jediný problém: proti prodeji půdy cizincům jsou jen některé z kandidujících zemí. Naproti tomu Estonsko se již dohodlo, že nebude chtít žádná omezení pro cizince z EU a totéž zamýšlí i Slovinsko. Tyto země jsou v lepší pozici jak pro boj omezeními, jež chce na jejich pracovníky uvalit unie, tak při snaze získat jiné ústupky od Bruselu. Jde hlavně o peníze: unie už nyní zkoumá, zda najde pro uchazeče další prostředky na rozvoj jejich venkova a zaostalých oblastí. Otázkou je, co tu který uchazeč dokáže získat a zda nebudou ve výhodě ti, kteří dříve dorazí ke konci jednání. V nich nejdále postoupil Kypr, Estonsko, Slovinsko a Maďarsko. U práce a půdy jde navenek o dost nevyvážené spojení: bez možnosti hledat práci v celé unii přijdou pracovníci ze zemí jako je Polsko nebo Česká republika na čas o jedno ze čtyř klíčových práv, na nichž je založena unie. Výměnou dostanou dílčí omezení u dalšího základního práva Evropské unie - prodej půdy je součástí širší otázky volného pohybu kapitálu. Jenže unie navrhuje takový režim, při němž členské země vůbec nemusejí zavést omezení pro hledání práce, nebo je mohou záhy zrušit - a to může ještě více ztížit pozici českých či polských vyjednavačů, kteří sice odmítají unijní omezení pro své pracovní síly, zato však požadují odklad pro volný pohyb půdy.


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 18. 4. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 23.12.2025 23:45