Týden v Evropě 1. 4. - 9. 4. 2001

Stručné zprávy z EU

Komise klade důraz na význam celoevropských koridorů

Loyola de Palacio, místopředsedkyně Evropské komise odpovídající za oblast dopravy a energetiky, podepsala dne 6. dubna dokument Memorandum o porozumění (MoU), které se týká výstavby koridoru X. Jde o koridor, který má spojovat města Salcburk, Lublaň, Záhřeb, Bělehrad, Niš, Skopje a Soluň.

Paní de Palacio zdůraznila velký význam těchto evropských koridorů, které mají tvořit dopravní páteř kontinentu. V jejich rámci se definují hlavní osy multimodální dopravy.

„Definice hlavních tras v Evropě je významným počinem pro budoucnost Evropy. Investice se budou moci soustředit do prioritních os a zajistí se širší možnosti pro spolupráci přes hranice států a pro hospodářský rozvoj. Zároveň jde o významný příspěvek k integraci Evropy“, uvedla a dodala, že „tyto koridory umožňují překlenout vše, co rozdělovalo obyvatele Evropy a jednotlivé evropské země a jsou zároveň přímým vkladem pro celoevropskou integraci a novým impulzem pro rozvoj balkánského regionu.“ Podpis memoranda umožní zainteresovaným zemím zahájit seriózní a konkrétní kroky k budování koridoru X, které má v důsledku konfliktů v dané oblasti nejméně dvouleté zdržení.

Evropská komise má za to, že vybudování koridoru bude dobrým příkladem rozsáhlé regionální spolupráce, na které se kromě Komise samotné má podílet osm zemí, z toho dva členské státy EU (Rakousko a Řecko), tři kandidátské země (Slovinsko, Maďarsko a Bulharsko) a tři další země na Balkáně (Chorvatsko, Bývalá Republika Jugoslávie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Prezidentské a parlamentní volby v Peru - pozorovatelé z EU

Dne 8. dubna se v Peru konaly volby prezidenta a členů Kongresu a za měsíc má proběhnout druhé kolo. Na pozvání peruánské vlády působí při těchto volbách pozorovatelé z EU - mise čítá 16 specialistů a dlouhodobých pozorovatelů. K nim přibude dalších 32 krátkodobých pozorovatelů a 12 poslanců. Misi vede místopředsedkyně švédského parlamentu Eva Zetterbergová.

Na cestě do Evropy: 9. dubna 2001 byla podepsána první stabilizační a asociační dohoda s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií

Po jednáních, které trvala něco přes dva roky, se v Lucemburku dne 9. dubna 2001 v rámci Rady pro všeobecné záležitosti konala slavnost, při níž byla podepsána stabilizační a asociační dohoda mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Tato republika je v regionu první zemí, se kterou byla úspěšně realizována jednání o stabilizačních a asociačních dohodách, zakončená oficiálním podpisem dohody. Jedinou další zemí v regionu, se kterou EU zatím zahájila jednání o stabilizačních a asociačních dohodách, je Chorvatsko.

Stabilizační a asociační dohoda s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií se dělí na sekce a zaměřuje se na následující hlavní oblasti:

- Založení statutu přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé pro přechodné období v trvání nejdéle deseti let.

- Respektování míru a stability mezi národy, rozvíjení dobrých sousedských vztahů, demokratických zásad a lidských práv, mezinárodních právních zásad a vlády práva.

- Závazek Bývalé jugoslávské republiky Makedonie sbližovat vlastní legislativu s legislativou Evropského společenství, a to především v klíčových oblastech vnitřního trhu EU.

EU a Japonsko podepsaly dohodu, která usnadní rozvoj vzájemného obchodu

EU a Japonsko dne 4. dubna podepsaly v Bruselu Dohodu o vzájemném uznávání (MRA), která má snížit náklady na certifikaci výrobků z hlediska shody s technickými předpisy obou smluvních stran. Výrobky, na něž se dohoda vztahuje, lze rozdělit do tří kategorií: farmaceutické výrobky, chemické výrobky, telekomunikační zařízení a elektrotechnická zařízení. Dohoda by mohla pokrývat obchody, jejichž celkový objem se odhaduje na 21,4 miliardy EUR ročně. Vývozci díky dohodě každým rokem ušetří 400 milionů EUR. Dohoda MRA musí ještě být oficiálně ratifikována Radou ministrů EU a japonským parlamentem, což se podle předpokladů má stát do léta t.r., takže na podzim by dohoda už mohla vstoupit v platnost. Komisař EU pro obchod dohodu uvítal a prohlásil: „Jsem rád, že se nám nakonec podařilo uzavřít jednání o dohodě, která významnou měrou přispěje k usnadnění obchodních vztahů mezi EU a Japonskem.“

Návštěva komisaře Pattena v Záhřebu a Tiraně

Komisař EU pro vnější vztahy Chris Patten dne 4. dubna navštívil Záhřeb a 5. dubna Tiranu. Patten se zúčastnil zasedání chorvatské vlády, která jednala o „vztazích mezi EU a Chorvatskem“. Zaměření na toto téma souvisí s nastávajícími jednáními o stabilizační a asociační dohodě mezi Chorvatskem a EU. V Tiraně se komisař soustředil na otázky související s tím, jakého pokroku dosáhla Albánie v rámci stabilizačního a asociačního procesu. Zúčastnil se také zahájení druhého zasedání Řídící skupiny na vysoké úrovni EU-Albánie (HLSG).

Návštěva v Záhřebu byla demonstrací podpory, kterou EU prokazuje Chorvatsku v době, kdy vláda stojí před těžkými rozhodnutími o implementaci stabilizační a asociační dohody. Od voleb, které se v Chorvatsku konaly před rokem, došlo k podstatnému zlepšení ve vzájemných vztazích mezi EU a Chorvatskem. Stabilizační a asociační dohoda se zaměřuje především na uplatňování základních čtyř svobod a na implementaci legislativy, která by byla kompatibilní s legislativou EU. Všechny tyto změny jsou podepřeny finanční pomocí Evropských společenství. Při návštěvě byly zdůrazněny oba hlavní aspekty dohody: přidružení k EU a stabilizace regionu na základě regionální spolupráce. Zde Chorvatsku připadá význačná úloha jako stabilizačního prvku celého regionu.

V Bruselu byla 6. dubna 2001 odstartována iniciativa GoDigital

Na půldenní akci 6. dubna byla odstartována iniciativa Evropské komise pod názvem GoDigital (Přechod na digitalizaci). Všem zainteresovaným subjektům se dostalo ujištění, že malé a střední podniky mohou počítat s podporou EU při rozvíjení elektronického obchodování. Komise hodlá zároveň usilovat o podporu a aktivní účast ze strany jednotlivých členských států, regionálních orgánů, obchodní veřejnosti a dalších subjektů podílejících se na šíření informací. Komise tak hodlá využít synergického působení mezi plánem realizace iniciativy GoDigital a stávajícími iniciativami rozvíjenými v měřítku jednotlivých států a regionů a na lokální úrovni.

Akce ze zúčastnil také komisař pro podnikání a informační společnost Liikanen, dále někteří pracovníci Komise a na 250 účastníků z evropských průmyslových svazů, obchodních komor, regionálních organizací a dalších evropských subjektů, kteří zajistí další rozvíjení a šíření příslušných informací.

V čem spočívá iniciativa GoDigital?

Cílem iniciativy GoDigital je podpořit malé a střední podniky při využívání Internetu v jejich obchodní a podnikatelské činnosti. Jde o koordinovanou snahu zajistit účelné uplatnění jednotlivých koncepcí a kroků na podporu digitalizovaných forem obchodování u malých a středních podniků na celoevropské, národní, regionální i místní úrovni a získávat poučení z praktických zkušeností s různými strategiemi a mechanismy podpory. Sdělení Komise o iniciativě GoDigital, která je součástí širší iniciativy Evropské komise pod názvem eEurope, bylo vydáno v polovině března 2001 (viz IP/01/361). Další informace lze získat na webových stránkách iniciativy GoDigital:

http://europa.eu.int/ISPO/ecommerce/godigital/Welcome.html

a další informace o eEurope:

http://europe.eu.int/comm/information_society/eeurope/

EU bude bojovat za záchranu dohody z Kjóta

Unijní trojka tvořená komisařkou pro životní prostředí Margot Wallstrmovou, švédským ministrem pro životní prostředí Kjellem Larssonem and Markem Pallemaertsem z kanceláře belgického státního tajemníka pro energetiku a udržitelný rozvoj vyjádřila zklamání a znepokojení nad tím, že vláda USA po rozhovorech z 3. dubna ve Washingtonu odstoupila od kjótského protokolu. Trojka zdůrazňuje, že protokol z Kjóta nadále tvoří rámec mezinárodních snah zaměřených na boj proto klimatickým změnám a že EU má nadále maximální zájem na ratifikaci kjótského protokolu do roku 2002. Představitelé EU upozorňují, že ke klimatickým změnám již dochází a že jde o závažnou hrozbu pro budoucnost lidstva. Trojka mimoto zdůraznila, že je nemožné, aby mezinárodní proces řešící závažný globální problém mohl být z vůle jedné země prohlášen za mrtvý. EU nadále doufá, že se Spojené státy ke kjótskému protokolu co nejdříve navrátí, ale bude-li to nutné, je EU připravena postupovat dále bez USA.

Komisařka Margot Wallströmová prohlásila: „Ve všech zemích budou otázky klimatických změn dlouhodobě na předním místě v programech politických jednání. Jestliže se Spojené státy rozhodly neúčastnit se tohoto procesu, přijdou o velkou příležitost. Nejenom že ztratí na celý proces vliv, ale nebudou se moci ani podílet na kompenzačním obchodování s emisemi“.

Trojka dále jednala v Rusku, Íránu, Číně a Japonsku, kde se setkala se subjekty významně zainteresovanými na kjótském procesu. Írán předsedá skupině „G77“ rozvojových zemí a Japonsko je členem tzv. skupiny Umbrella. Trojka jednala o stanovisku USA a o tom, jak dále pokračovat v jednání. Cílem návštěv bylo zjistit, jaká je situace a nalézt spojence pro boj s globálním oteplováním.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz