Agris.cz - agrární portál

Ministři zemědělství EU jednali hlavně o slintavce

10. 4. 2001 | ČTK

Ministři zemědělství EU jednali hlavně o slintavce a kulhavce

Epidemie slintavky a kulhavky se podle očekávání stala dominantním tématem neformální schůzky ministrů zemědělství, která dnes skončila ve švédském Östersundu. Evropský komisař David Byrne v úvodu diskuse konstatoval, že k pondělí bylo v Británii zjištěno 1163 ohnisek této nemoci a třebaže počet denních ohlášených případů klesá, ještě chvíli potrvá, než bude situace plně zmapována a zvládnuta. V Nizozemsku bylo od zjištění prvního případu před třemi týdny dosud registrováno na 20 ohnisek. Dalšími postiženými zeměmi jsou Francie a Irsko, ostatním se zatím podle Byrna podařilo chorobě úspěšně čelit. "Pracujeme tvrdě na tom, abychom třetí země, jimiž jsou například Japonsko a Rusko, přesvědčili o tom, že export z unie nepředstavuje žádné zdravotní riziko," poznamenal Byrne. Nepřímo se tak dotkl všeobecné obavy, aby po případném zavedení očkovací prevence nebyly všechny členské země EU ve světě klasifikovány jako dlouhodobě riziková oblast. Politika EU, která se zpočátku vyhýbala očkování a raději volila variantu vybíjení nakažených a rizikových zvířat, byla podle Byrna "bolestivá, ale oprávněná". Evropská komise však zároveň uznává, že v některých případech je zvážení vakcinace možné. V těchto případech - zejména v nizozemských a britských podmínkách - se očkováním zastaví šíření nemoci v přechodném období, kdy nakažená zvířata čekají na porážku. Podobný přístup Byrne nevyloučil ani v budoucnosti. Aby mohla být případná vakcinace úplná, muselo by být v celé EU podle Byrna očkováno na 300 miliónů kusů zvířat. O takovémto všeobecném očkování se však podle komisaře při schůzce nehovořilo. Byrne ale slíbil především zostření podmínek při převozu dobytka. Epidemie zatím Evropskou unii stála na 250 miliónů eur. Zbývající část neformální schůzky, z jejíhož jednání nemělo vzejít konkrétní prohlášení ani jiný závazný dokument, byla věnována kvalitě produkce potravinářského průmyslu a budoucnosti evropského zemědělství. Podle domácí ministryně Margarety Winbergové jsou všechny země zajedno, že změny ve společné zemědělské politice jsou zapotřebí. "Nedávný vývoj podtrhl naléhavost diskusí zaměřených na zavedení nezbytných změn. Široká a akutní krize, jejímiž jsme nyní svědky, je symptomem řady dlouhodobějších problému," konstatovala Švédka. Řada delegací se podle ní shodla, že potravinářská produkce by měla lépe odpovídat potřebám zákazníků, přičemž pouhé tržní síly k zajištění tohoto požadavku nestačí. "Úkolem vlád je vybudovat dobrý rámec pro etickou a stabilně rostoucí výrobu, která bude garantovat respektování životního prostředí, zdraví zvířat a rozvoj venkovských oblastí," zdůraznila Winbergová. Nynější zemědělskou krizi však podle ní bude možno vyhodnotit až po jejím konci, a proto se o podobné hodnocení schůzka v Östersundu ani nepokusila.


Zdroj: ČTK, 10. 4. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 24.05.2024 22:50