Využití skupinových technik ve výuce předmětu Manažerská psychol

Využití skupinových technik ve výuce předmětu Manažerská psychologie

Use of group techniques in the teaching of Managerial Psychology

Autor: Helena Pavlíčková

Abstrakt v češtině:

Hlavním cílem předmětu Manažerská psychologie, který je zaveden ve výuce studentů PEF MZLU teprve rok, je seznámení studentů s teoretickou výbavou manažera a současně i osvojení si základních kompetencí manažera a vedoucího pracovníka. Studenti zde mají možnost získat a ověřit si některé konkrétní dovednosti manažera, jako např. pravidla správné komunikace, pravidla a strategie řešení konfliktů, techniky asertivního chování a v neposlední řadě rovněž řadu znalostí a dovedností z oblasti skupinové, resp. týmové práce.

Je-li nosným tématem této sekce téma Skupina v ekonomické praxi, jednoznačně to potvrzuje fakt, že naučit se skupinové práci a skupinovému řešení problémů je nezbytným předpokladem úspěšnosti každého manažera.

V předmětu Manažerská psychologie se snažím nejdříve v teoretické rovině objasnit důležitost skupinové a týmové práce vůbec (zde je nutno ještě definovat rozdíl mezi pracovní skupinou a týmem), dále vyjasnit jednotlivé týmové role, seznámit studenty s jednotlivými týmovými rolemi, vysvětlit principy technik týmové tvořivosti atd.

Následně probíhá nácvik jednotlivých dovedností, skupinové řešení zadaných problémů a celá řada dalších technik skupinové práce, které by měly vesměs znamenat nácvik efektivnějšího řešení konkrétních problémů v pozdější praxi.

Využití týmů a týmové práce se stalo v poslední době běžné v nejrůznějších ekonomických oblastech i na různých stupních řízení. Proto tedy považuji za účelné naučit kromě jiného studenty i zásadám týmové práce, protože zásady individuální práce má každý z nás v sobě zakódovány, zatímco zásadám skupinové práce se musíme všichni v průběhu života teprve učit.

Abstrakt v angličtině:

The main aim of the subject ”Managerial psychology” which was established in the tutorial for the students at PEF MZLU only year ago is to introduce to the students the theoretical equipment of a manager and at the same time to help them to acquire basic managerial qualifications. Students have the possibility to get and test some concrete managerial skills, e.g. the rules of proper communication, rules and strategies of conflict solving, techniques of assertive behaviour and also number of skills and knowledge from the field of group or team work.

If the bearing theme of this section is ”The team in the economic practice”, then it is confirmed by a fact that to learn about team work and team problem solving is a necessary presumption of managerial success.

In the subject ”Managerial psychology” I try to clear up the importance of group and team work in the theoretical level first, further to clear up particular team roles, to get students acquainted with these roles and to explain them the principles of team creativity techniques etc.

Subsequently we have a training of particular skills, team problem solving and number of other techniques of a team work which could alltogether mean the training of more effective solution of concrete problems in later practice.

Recently, the utilize of teams and team work happened to be very usual in most various economic fields and also at various control levels. Therefore I consider it very efficient to learn students the principals of team work, because al of us have the basis of individual work encoded in ourselves, whereas all of us have to learn the basis of team work during our lives only.

Klíčová slova:

skupina, skupinová tvořivost, týmová práce, výuka, manažerská psychologie

Keywords:

group, group-creativity, teamwork, teaching, managerial psychology

Úvod:

Výuka psychologie probíhá na PEF MZLU prakticky již desátý rok, společně se založením ústavu humanitních věd (dříve pod názvem ústav sociologie řízení a psychologie práce). Koncepce této výuky se však za těchto 10 let několikrát změnila.Celkově bych tyto změny mohla shrnout do charakteristiky - čím dále větší samostatnost vzhledem k sociologii (začínali jsme společným předmětem Základy psychologie a sociologie) a dále také čím dále větší specifikace a záběr spíše do oblasti Sociální psychologie (oproti dřívější Obecné psychologii) a naposledy právě vytvoření nového předmětu Manažerská psychologie (nahrazující více méně původní Psychologii práce).

Důvod, pro který jsme transformovali původní psychologii práce na psychologii manažerskou je jednoznačný. Hlavním studijním oborem na naší fakultě je obor manažersko-ekonomický, který klade důraz na manažerské znalosti a na vše, co s řízením a vedením lidí souvisí.

Právě znalost a následně i osvojení si základních manažerských dovedností považujeme za nezbytnou výbavu každého našeho absolventa. Potvrdily nám to i výsledky loňského průzkumu názorů našich absolventů na úroveň připravenosti na budoucí uplatnění, kterou získali studiem na naší fakultě. Z nejdůležitějších výsledků vyplynulo mj., že většina našich absolventů pracuje v řídící funkci v rámci středního managementu, ve vrcholovém managementu asi 1/4.

V oblasti poskytovaného vzdělání považuje většina našich absolventů oblast teoretického vzdělání jako plně dostačující, zatímco oblast řídící a organizační je hodnocena /již tradičně/ jako nedostačující, neúplná (cca 50,5%).

Právě zde si myslíme by výuka manažerské psychologie mohla znamenat posun směrem k větší připravenosti na tuto oblast a vyřešení absence některých poznatků z oblasti řízení lidí.

Naopak v rámci posouzení a hodnocení využitelnosti jednotlivých předmětů vyučovaných na PEF pro budoucí praxi se předmět Psychologie dostal na velmi pěkné 3. místo /hned za Matematiku a Statistiku/ což vzhledem k ekonomickému typu vzdělání považujeme za potvrzení opodstatnění humanitních předmětů a především právě Psychologie ve studijním programu našich studentů.

Manažerská psychologie, navazující na Psychologii v 1. roč. si klade za cíl být plnohodnotným předmětem, který spolu s ostatními (ekonomie, management, statistika, marketing, informatika) vytváří profil našeho absolventa. Bez výuky těchto psychologických disciplin by profil absolventa byl nejenom neúplný, ale i vyloženě technokratický, postrádající znalosti lidského faktoru v řízení.

Cíle a metody:

V této části svého příspěvku bych se ráda zmínila o náplni a obsahu předmětu Manažerská psychologie, tak, jsk jsem ho zatím koncipovala. Nepředpokládám do budoucna, že právě takový předmět, jako je Manažerská psychologie, by měl zůstat neměnný, naopak bych ho ráda na základě nových zkušeností nejméně po dvou letech vždy inovovala.

V současné době kladu důraz ve výuce tohoto předmětu na zážitkovou a praktickou stránku výuky, takže preferuji cvičení.

Nicméně teoretická součást předmětu je nezbytným předpokladem a nejdříve se zmíním právě o ní. Teoretickým východiskem jsou pro mne zásady

manažerské práce ve všech aspektech. Snažím se o začlenění dostupných a nejnovějších poznatků z oblasti moderní psychologie do tohoto předmětu. Zde bych ráda skromně podotkla, že i když mám velkou snahu držet krok s novými trendy současné manažerské psychologie, nikdy nemohu poznatkově obsáhnout vše.

Jelikož škála teoretických přístupů je v současné době velice široká, snažím se poskládat mozaiku z jednotlivých dílčích škol, teorií a přístupů, aby přehled studentů byl co největší a přitom měli možnost, pokud mají zájem, se v rámci specifické teorie zaměřit na danou problematiku i podrobněji.

Mám tím např. na mysli, že jestliže se v jedné či dvou přednáškách věnuji Myers-Briggsové a jejich typologii MBTI, tak v jiné se zase věnuji psychologickým zásadám vlivu přesvědčování např. v oblasti prodeje podle Cialdiniho, v další se zmíním o 7 návycích vůdčích osobností podle Coveyho apod.

Snažím se v rámci přednášek pokrýt současné známé trendy v manažerské psychologii a snažím se vyvarovat se naopak nevěrohodných nebo neseriozních poznatků, kterých je ale kolem nás ještě možná více než těch seriozních. Nezodpovězenou otázkou zůstává, nakolik se mi to opravdu daří, protože názory na serióznost či neserióznost se různí. Každý z nás psychologů, ať se brání sebevíce přece jenom má jisté silnější tendence sympatie vůči některým vlivům a poznatkům a naopak vůči jiným se urputně brání a odmítá je, takže názor na serióznost či neserióznost té či oné problematiky vždycky bude pro každého z nás hodně subjektivní.

V praktické části se snažím od prvního cvičení naopak postupovat systematicky. V prvních cvičeních se snažím aby se studenti dozvěděli něco více o sobě a o vnímání druhých, počínaje sociální percepcí přes diagnostiku vlastních hodnot vůči okolnímu světu, poznání různých sociálním a týmových rolí atd. Vše podávám včetně teoretické roviny.

Dalším blokem jsou výcviky v různých dovednostech, jako jsou např. požívání různých strategií při řešení konfliktů, nácvik asertivního jednání, nácvik argumentace vůči druhým apod.

Posledním blokem cvičení jsou právě skupinové, resp. týmové techniky. Zde mi jde především o osvojení si zásad týmové práce, zjištění přínosu individuálního řešení do práce celé skupiny, aplikace brainstormingu při řešení náročných a nejednoznačných úkolů v řídící práci apod.

Výsledky:

Hodnotit výsledky použití skupinových technik v předmětu Manažerská psychologie mi připadá po 1 roce zatím dost předčasné, ale určitě již nějaké zkušenosti existují.

Především chci konstatovat, že studenti jsou (přesně podle mého očekávání) nejdříve hodně zaraženi, když se mají aktivně projevit např. v technikách výcviku v argumentaci a často projevují i velmi slabé verbální schopnosti, ale stačí většinou 1 nebo 2 jedinci, kteří tyto schopnosti mají a názorně je předvedou a ostatní se tzv.”chytnou” a dokáží ze sebe vymáčknout daleko více.

Za problém našich studentů a jejich tradiční slabou stránku považuji právě neschopnost “vžít se” do modelové situace a snažit se ze sebe vymáčknout maximum. Jakoby jim nedocházelo, že často v praxi půjde o situace, kdy zvítězí ten argumentačně a komunikačně zdatnější a vybavenější.

Velmi zajímavým zjištěním je i fakt, že studenti, kteří již v průběhu studia podnikají a mají větší zkušenosti jsou v těchto technikách daleko úspěšnější než studenti bez jakékoliv praxe v podnikání. Díky těmto “zkušeným” studentům vidím koncepci předmětu Manažerská psychologie jako stále otevřený oboustranný proces vývoje, kdy řadu zajímavých námětů a podnětů dávají oni sami z vlastní zkušenosti. Nejmarkantnější je to např. u tréninku jednotlivých strategií řešení konfliktů, kdy často oni sami přispějí svým konkrétním prožitým konfliktem a následnou strategií jeho řešení a jejich způsoby řešení slouží v budoucnu jako modelové pro další studenty.

Jednoznačně se v průběhu seminářů a cvičení diferencují schopnější, podnikavější a nápaditější studenti od průměrných nevýrazných a hůře komunikujících. Zde už je jenom otázkou motivace, nakolik se ti slabší dokáží motivovat k lepším výkonům a k zásadě “vydat ze sebe maximum” i když jde zatím jenom o modelovou situaci.

Častou chybou studentů při skupinových technikách řešení problému je pasivita některých, kdy nechají řešení na nejaktivnějším členu skupiny a přitom se ale zdaleka nemusí jednat o nejlepší řešení. Často pouze díky pasivitě a menší schopnosti se prosadit nebo i často kvůli nedůvěře v sebe sama si nechávají někteří správné řešení pro sebe a výsledek skupiny je nakonec špatný jen díky tomu, že se prosadil někdo asertivnější nebo dokonce agresivnější, kdo ale neměl pravdu.

Pouze zpětnou vazbou a poukázáním právě na tyto chyby se dá u studentů

navodit změna způsobů chování na efektivnější model.

V neposlední řadě slouží tyto skupinové techniky k lepšímu poznání sebe sama každého ze zúčastněných, protože řada z nich vlastně doposud neměla vyzkoušeno jak reagují ve skupině, jak je skupina akceptuje či ne a řadu dalších charakteristik, které člověk, pokud je neprožije na vlastní kůži, nemůže nikdy poznat.

Diskuse:

Závěrem bych chtěla říct, že skupinová, resp. týmová práce v organizacích není samospasitelná a jediná, která by se podílela na zvyšování efektivity organizací a zrovna tak to není jediná oblast, kterou učím studenty v předmětu Manažerská psychologie.

Na druhé straně jejich obliba v praxi dokazuje, že svoje cíle a úkoly plní a že často projekty přidělené týmům mají větší pravděpodobnost úspěšného řešení než projekty zadané jednotlivcům.

Proto se domnívám, že naučit studenty manažersko-ekonomického oboru základním skupinovým a týmovým technikám, včetně osvojení si poznatkové báze (týmové role, složení týmu apod.) je účelné a prospěšné pro jejich budoucí praxi.

Manažerská psychologie jako nový předmět na PEF MZLU v Brně skýtá možnost, jak se těmto zásadám naučit, jak se seznámit s celou škálou poznatků z této oblasti a jak jich v budoucnu využít v praxi.

Proto je tento předmět koncipován s důrazem na praktickou stránku výuky a dochází zde k oboustrannému obohacování jak studentů ze strany vyučujících, tak i naopak vyučujích ze strany studentů..

Není to klasický předmět typu drilování kvanta poznatků a náročného zkoušení na závěr, je to spíše předmět mající charakter kurzu, který si lidé z praxe často dodatečně zaplatí, aby byli v praxi efektivnější, protože je vysoká škola v tomto směru nepřipravila.

Domnívám se že je nedílnou součástí profilu našeho absolventa a to, že je o tento předmět nebývalý zájem ze strany studentů (v loňském roce přihlášené 4 studijní skupiny, v letošním roce již 14 studijních skupin) vypovídá o tom, že si to studenti i sami uvědomují.

Literatura:

Moderní řízení, roč.1999