Agris.cz - agrární portál

Termín vstupu do EU zatím není jistý

9. 4. 2001 | Hospodářské noviny

Předseda Evropské komise Romano Prodi se musí jako každý demokratický politik bát říkat veřejně cokoli, co by se později mohlo ukázat jako trik. Lze tudíž věřit v upřímnost jeho výroků v Praze; zejména o velké šanci České republiky být v Evropské unii už v roce 2004.

Jako demokrat je na tom Prodi mnohem hůř, než býval prezident Antonín Zápotocký, jenž si v červnu 1953 mohl dovolit falešný slib dělníkům z ČKD, že nepřijdou o úspory, neboť měnová reforma nebude. Byla vzápětí. Prodiho lze tím méně přirovnat k diktátůrkovi Walteru Ulbrichtovi, který v srpnu 1961 prohlásil, že NDR v Berlíně nepostaví "nějakou zeď". Prodiho slib zní jinak i proto, že Berlín a celá Evropa jsou dnes jinde. I Česko.

K tomu, aby směl Prodi v Praze veřejně mluvit o zaslíbeném roce, přispěla ještě jedna okolnost: Bude-li snad ČR v rozporu s jeho proroctvím přijata do EU až v roce 2006, dělníci v ČKD určitě nepřijdou o úspory a od Evropy nás už neoddělí berlínské zdi. A dál k nám potečou investice s vyhlídkou na pěkné dodatečné zhodnocení při vstupu do EU, byť k němu třeba dojde o chvilku později. Rovněž budeme mít - stejně jako už dnes - po celé mezidobí takřka volný přístup na jednotný vnitřní trh EU. Tamní odběratelé našich výrobků a služeb budou ke všemu brzy povinni přímo uznávat - až Parlament schválí podepsané dohody - i značnou část našich certifikátů o jejich hygienické a technické bezpečnosti.

Na druhé straně má předseda Evropské komise pro slibování termínů nemalý handicap: Vstupu ČR musejí požehnat na návrh jeho orgánu šéfové vlád a států všech zemí EU. A ti to musejí obhájit před parlamenty svých států a před poslanci ve Štrasburku. Před občany, kteří je volí - nebo také nikoli. Komisař Günter Verheugen se cestou do Prahy, kde Prodiho doprovázel, zastavil v Berlíně. Na semináři vládní SPD tam živě přikyvoval kancléři Gerhardu Schröderovi, jenž skoro předvolebně hřímal, že kabinet nepřipustí liknavé kontroly na hranici EU. Tu si prý Němci ohlídají i vůči Polákům a Čechům. A že se postará i o přechodné lhůty pro volný pohyb pracovních sil po přijetí východních sousedů.

K dispozici jsou věrohodné náznaky, které nelze s jistotou ověřit, že v souvislosti s volbami ve Francii a Německu roku 2002 a v kontextu nového definování politiky evropských mocností vůči USA a Rusku, se tiše zvažuje rozhodnutí omezit první vlnu rozšiřování unie v roce 2004 jen na Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Maltu a Kypr. Tyto strategické úvahy, které by z výše naznačené indiskrece vyplývaly, s ČR přímo nesouvisejí. Není totiž globální či natolik významný regionální hráč jako třeba Polsko. A není, naštěstí, už ani objektem lačných globálních zájmů. Evropští diplomaté, včetně německých, v tomto kontextu naší zemi s mírnou sebeironií blahopřejí, že se pomalu dostává na okraj pozornosti Berlína stejně jako Nizozemsko, Dánsko či Švýcarsko. Mají pravdu: Česko je poprvé od roku 1918 strategicky de facto v závětří.

A doma je na tom bohudík ekonomicky a politicky vcelku dobře. Takže občasná vzrušení kolem data vstupu do EU, byť by jeho případný odklad mohl mít i nepříjemné krátkodobé ekonomické a psychologické implikace, připomínají spíš bouři ve lžíci vody. Romano Prodi v Praze nebyl jistě zklamán rozhovory s Václavem Havlem či Milošem Zemanem, což se očekávalo, ale ani poněkud oživeným dialogem s Václavem Klausem, ač ten mu vcelku právem připomněl, že volný pohyb osob je jednou ze základních svobod, kvůli níž se Praha uchází o členství v EU. Jinak ale Prodimu také Klaus - známý kritik bruselských eurokratů - potvrdil jasnou vůli všech poslaneckých klubů po členství v unii. Rovněž odhad šéfa diplomacie Jana Kavana, že by se v referendu mohlo pro vstup do EU vyslovit i 65 procent českých občanů, zněl Prodimu po rozhovorech v Praze věrohodněji.

Příznivý dojem vůči partnerům v Bruselu může poškodit snad jen jediné: Chopí-li se česká reprezentace záminky případného nevelkého odkladu přijetí země do EU za špatný konec a vjede si zase do vlasů. Namísto dotažení reforem či posílení kondice před vstupem do unie. To bude tak jako tak výzvou pro každou vládu ČR i její občany.

CITÁT: Existují věrohodné náznaky, že se tiše zvažuje rozhodnutí omezit první vlnu rozšiřování unie v roce 2004 jen na Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Maltu a Kypr.


Zdroj: Hospodářské noviny, 9. 4. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.05.2024 06:50