Eurozóna naráží na zpomalování ekonomiky

Všechny nejnovější hlavní ukazatele vypovídají o mírném sestupu letošní hospodářské výkonnosti evropské dvanáctky.

Německo a Francie žádají Evropskou centrální banku o snížení úrokové sazby.

Miroslav Prchal

Podnikatelé i spotřebitelé v eurozóně, která patří k největším dovozcům českého zboží a služeb, hledí na letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) se stále větší skepsí.

Březnový průzkum podnikatelské důvěry, který včera vydala Evropská komise, počítá s tím, že v eurozóně se má letos HDP snížit o 0,6 bodu. Nejcitelnější pokles zaznamenal index důvěry zpracovatelského průmyslu - o dva body. Podnikatelé vycházejí zejména z toho, že registrují stále menší počet zakázek, hromadí se zásoby a zhoršují se odbytové vyhlídky. Jen stavební odvětví zatím zůstává na stejné úrovni jako v únoru.

Naopak ukazatel spotřebitelské důvěry se po únorovém poklesu dále snížil, leč jen nepatrně. Index důvěry maloobchodního sektoru však ztratil v březnu dokonce čtyři body a dostal se na hodnotu z loňského prosince.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden opravil směrem dolů odhad letošního růstu HDP eurozóny na 2,5 procenta, ačkoliv ještě v říjnu předpokládal, že toto číslo dosáhne 3,4 procenta, tedy stejně jako byl loňský průměr států Evropské měnové unie.

Jaké řešení, jež by mělo odvrátit zpomalení ekonomické dynamiky dvanáctky, MMF navrhuje? Výkonný ředitel této instituce Horst Köhler v pondělí naléhal na Evropskou centrální banku, aby snížila hlavní úrokovou sazbu a povzbudila tak utlumovanou podnikovou aktivitu. Jeho slova je třeba brát vážně, neboť Köhler byl do loňského roku šéfem Evropské banky pro obnovu a rozvoj a hospodářským problémům kontinentu důvěrně rozumí. ECB dával za příklad americkou centrální banku (Fed): "Agresívním snižováním úrokových měr USA správně demonstrovaly rozhodnost, a pokud to bylo třeba, vytvořily si větší manévrovací prostor."

Evropská centrální banka (ECB) ovšem není tímto doporučením nikterak zvlášť nadšena, neboť do minulého týdne MMF její měnovou politiku bez jakýchkoli vážnějších výtek podporoval. Zástupce guvernéra německé Bundesbanky Jürgen Stark takřka dotčeně prohlásil, že "Evropská centrální banka dodržuje svou vlastní strategii, která odpovídá evropským podmínkám. Její rozhodnutí jsou založena na vlastních analýzách. Nepluje v závěsu za americkým Fed."

Od loňského října ECB záměrně ponechává úrokové sazby bez pohybu, a to zejména kvůli vyššímu růstu míry inflace, která v mnoha členských zemích překračuje projektovaný dvouprocentní strop.

Tlak na sražení hlavní úrokové sazby z nynějších 4,75 procenta vyvíjejí také dvě největší evropské ekonomiky, Německo a Francie.

Mnohé renomované prognostické ústavy již minulý měsíc odhadly, že německé hospodářství poroste pomaleji, než vláda předvídala. Nyní to opatrně připouštějí i berlínští politici. Jak podotkl ministr financí Hans Eichel, "ačkoliv jsem (pokud jde o letošní růst HDP) velmi optimistický, je možné, že ekonomika poroste poněkud pomaleji, než se očekávalo".

Také Francie se obává jistého sestupu konjunkturní křivky. Spotřebitelská důvěra v březnu klesla druhý měsíc za sebou. Podle ekonoma Marka Touatta nemohl být výsledek průzkumu příznivější, a to "v důsledku poklesu hospodářské výkonnosti ve Spojených státech a v Německu, pádu kursů na akciových burzách i krizi se slintavkou a kulhavkou". Jaké jsou vyhlídky eurozóny? Jak uvedl Horst Köhler, její hospodářství sice letos poroste rychleji než americké, ale pomaleji než je průměr světové ekonomiky. A ta je podle něho nyní "v kritické fázi", byť se její HDP letos zřejmě zvedne o tři procenta. I tak je to ovšem méně, než zněla původní předpověď MMF - 3,4 procenta.