MZe: ČR nesouhlasí s hodnocením EU ohledně rizika výskytu BSE

Česká republika nesouhlasí se závěrem EU, která ji zařadila mezi země s vysoce pravděpodobným výskytem tzv. nemoci šílených krav (BSE). "Uvědomujeme si, že je to spíše politické rozhodnutí než rozhodnutí podložené reálnými podklady," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář. ČR se podle něj do hodnocení přihlásila dobrovolně v říjnu 1998 s tím, že má plné předpoklady uspět. "Zdá se nám neobjektivní, když například náš soused Rakousko je zařazen ve skupině dvě a my ve skupině tři," uvedl Kovář. ČR usilovala o zařazení právě do druhé ze čtyř kategorií jako země, kde je výskyt BSE nepravděpodobný, ač nevyloučen. Do této skupiny patří kromě Rakouska například Švédsko a Finsko. Mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben vyjádřil v podstatě stejné stanovisko. "EU se rozhodovala politicky nikoli odborně," řekl s tím, že unie zřejmě nechtěla dělat mezi kandidátskými zeměmi nějaké rozdíly, aby předešla možným diskusím. Do třetí skupiny zařadil Řídící vědecký výbor například Polsko, Estonsko, Maďarsko, Slovensko či Švýcarsko, kde se BSE již vyskytla. K zařazení ČR do třetí skupiny vedlo zejména to, že dovážela živý dobytek a masokostní moučky ze zemí, kde se BSE později vyskytla. Stejně tak však činilo i Rakousko, uvedl Duben. Země druhé i třetí skupiny musejí od 1. dubna odstraňovat z hovězího vyváženého do EU takzvaný rizikový materiál - oči, mozek, střeva, páteř a maso strojově oddělené od páteře. Jde o tkáně infekční z hlediska přenosu BSE.