Svět vyděšen odmítnutím USA omezovat skleníkové plyny

S protesty ze všech koutů světa se dnes setkalo středeční rozhodnutí amerického prezidenta George Bushe o odstoupení USA od mezinárodní dohody o omezování produkce plynů způsobujících skleníkový efekt v atmosféře, která byla vyjednána v roce 1997 v japonském Kjótu. USA jsou přitom zdaleka největším výrobcem skleníkových plynů - produkují jich plných 30 procent. Kritické postoje k rozhodnutí USA shrnuje agentura Reuters. Evropská unie vyslovila nad připravovaným krokem silné znepokojení, Japonsko USA vyzvalo, aby jej přehodnotily a Austrálie největšímu spotřebiteli přírodních zdrojů připomněla jeho velký podíl na skleníkovém efektu. Tichomořské státy, čelící hrozbě zvednutí hladiny moří kvůli globálnímu oteplování, projevily zděšení. "Pokud je pravda, že USA mají v úmyslu odstoupit od protokolu, je to velmi znepokojivé," řekla komisařka EU pro životní prostředí Margot Wallströmová. "EU chce projednat detaily a problémy, ale ne zahodit celý protokol." Kjótský protokol z roku 1997 omezuje exhalace šesti plynů v rozmezí let 2008-2012 ve srovnání s rokem 1990. Přitom EU a také Česká republika je mají omezit o osm procent, USA o sedm procent, a Japonsko, Kanada a například Polsko a Maďarsko o šest procent. Britský ministr životního prostředí Michael Meacher označil Bushovo rozhodnutí za velmi vážné, neboť globální oteplování je nejnebezpečnější a nejobávanější výzva lidstva v následujících sto letech. Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer ve středu řekl, že Bush dohodu odmítá, protože je v rozporu s ekonomickými zájmy USA. Světoví vědci varují před výraznými klimatickými změnami způsobenými skleníkovým efektem. Letos mohou přijít podle nich další záplavy a dlouhá sucha a mohou zmizet mnohé živočišné druhy. Rozhodnutí USA považují vědci za "polibek smrti". "Kjótský protokol by nemohl fungovat bez Spojených států," řekl australský ministr životního prostředí Robert Hill. Podle něho by odstoupení od dohody znamenalo obrovský krok zpět. "Čas jde proti nám, už zažíváme důsledky klimatických změn," dodal Hill. Australský senátor Bob Brown vyjádřil obavy Australanů z hrozby, kterou klimatické změny představují pro budoucnost australského hospodářství, životního stylu a bezpečnosti. Tichomořské státy se společně obávají totálního zaplavení. Stát Kiribati již hovoří o podemílání břehů, suchu a nezvyklých bouřích. Představitelka hnutí Greenpeace Angie Heffernanová projevila nad americkým postojem "znechucení a zděšení".