Konkurenceschopnost českého zemědělství v zahraničním obchodě

CZECH AGRICULTURE COMPETITIVENESS IN INTERNATIONAL TRADE

Jiří Tvrdoň

Abstrakt:

Článek se zabývá vymezením konkurenceschopnosti dle některých metodických přístupů vybraných zemědělskopotravinářských výrobků a porovnáním zísaných výsledků. Z analýzy vyplynulo, že obvyklé ukazatele konkurenceschopnosti - RCA (zjevná konkurenční výhoda) a CSS (srovnatelný rozsah specializace) mají omezenou vypovídací schopnost.Zejména pokud jsou interpretvány staticky v jednom období bez přihlédnutí k dlouhodobému vývoji. Přes vysokou konkurenceschopnost řady odvětví podle těchto ukazatelů jejich ekonomický rozměr se snižuje, což je v rozporu s teorií firmy.

Ukazatel vývojových trendů podílů odvětví na tvorbě hrubé zemědělské produkce je pak vystižnějším ukazatelem konkurenceschopnosti jak je dokladováno autorem článku v závěrečné zprávě MSM 411100013.

Vedla k velmi závažnému poznatku z hlediska efektivní integrace a globalizace českého zemědělství, že se jeho konkurenceschopnost i tradičně ekonomicky úspěšných odvětví v referenčním období - do roku 1999 snižuje a pro harmonické připojení k zemím Evropské unie je nezbytné zintenzivnění revitalizační fáze zahrnuté v agrární politice České republiky.

Abstract:

The article deals with competitiveness determination according to some methodologic approaches for selected agrifood products and comparing obtained results. Analysis has showed that common competitiveness indicaters - RCA (revealed competitiveness advantage) and CSS (comparable scope of specialisation) have restricted information capability. Specially when interpreted statically in one time period not taking in consideration long run development. In spite of high level of competitiveness of many enterprises according to these indicators their economic size decreases what is contradictionary to the theory of firm.

Indicator of enterprises share from gross agricultural product trend development is then more suitable competitiveness pointer what is documeted by article author in research report MSM 41100013.

Simultaneously analysis showed very important knowledge that competitiveness of Czech agrifood industries, even of that of traditionaly high competitive is permanently decreasing and for harmonic joining to the EU is necessary to intensify revitalization phase included in agricultural policy of the Czech Republic.

Klíčová slova:

Zjevná konkurenční výhoda, srovnatelný rozsah specializace, vývojové trendy odvětvové konkurenceschopnosti

Keywords:

Revealed competitive advantage, comparable scope of specialisation, development trends of enterprises competitiveness

Úvod:

Globalizační procesy se projevují v řadě charakteristik světového vývoje, zejména v zintenzivnění dělby práce prostřednictvím zahraničního obchodu. Jestliže od průmyslové revoluce v období let 1720 - 1970 tempo růstu světového obchodu bylo 2,6% (tj. 460x) v mezidobí 1948 - 1997 roční přírůstek činil 6%, i když světová produkce se zvyšovala ročně pouze o 3,7%. Obchod se zvyšoval rychleji než světová ekonomika. V období let 1990-95 světová produkce se zvyšovala ročně o 2%, zatímco světový obchod o 6,8% při kvalitativní změně od objeových výrobků ve prospěch produktů s vyšší přidanou hodnotou. Vyplývá to z řady důvodů, zejména:

· Technologických změn v dopravě, komunikaci a informačních systémech. Nové technologie zjednodušily obchodování a značně snížily obchodní náklady. V období 1930 - 1960 náklady letecké dopravy se snížily o 80% a telekomunikace o 95%.

· Integračních procesů, které umožňují vznik ekonomických přínosů v rámci obchodu. Řada zemí uzavřela alespoň bilaterální dohody nebo se stala součástí ekonomických bloků - (EU, CEFTA, NAFTA, ASEAN, MERCOSUR aj.)

v jejichž rámci jsou redukovány, nebo eliminovány obchodní bariéry a zahraniční obchod se zintenzivňuje. V rozvojových zemích dokonce s vyšší dynamikou než ve vyspělých ekonomikách. Avšak např. země subsaharského regionu snížily růst obchodu pod hodnotu světového průměru a jejich podíl na světovém obchodě se snížil z úrovně 0,9% v roce 1980 na 0,5% v roce 199. Charakterizovaný vývoj je výsledkem konkurenceschopnosti analyzovaných ekonomik a jejich produktů.

Obdobně lze analyzovat dynamiku zahraničního obchodu dle komoditních agregací, která je vzhledem k přebytku nabídky zemědělskopotravinářských výrobků na evropském trhu zvlášť aktuální v současném rozšiřování Evropské unie.

Pokud by tyto produkty asociovaných zemí byly ve větší míře konkurenceschopné agrární zahraniční obchod by měl destabilizující vliv na agrární sektor Evropské unie, s níž se uskutečňuje největší objem obchodních transakcí. Tento vztah platí i v opačném směru a pro zabezpečení trvale udržitelného rozvoje zemědělství s jeho multifunkčním posláním je nezbytné hledat optimální rozsah obchodní výměny.

Pro české podniky přijetí do Evropské unie neznamená pouze rozšíření odbytišť o patnáct evropských zemí, nýbrž i vstup produktů těchto zemí na český trh. Ekonomicky přípustnou ochranou před narůstajícím importem je dosažení konkurenceschopnosti českých výrobků a to jak na domácích, tak i zahraničních trzích. Touto problematikou se zabývá rovněž institucionální výzkumný záměr MSM 411100013: “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje” a poznatky v článku uváděné vyplývají z jeho řešení.

V návaznosti na uvedený text a předcházející výzkumné poznatky dosažené v rámci institucionálního výzkumného záměru, jakž i jinými pracovišti. Cílem příspěvku je vymezení konkurenceschopnosti dle některých metodických přístupů vybraných zemědělskopotravinářských výrobků a porovnání získaných výsledků. K tomuto účelu budou analyzovn různé přístupy vymezení konkurenceschopnosti a její měření vyúsťující ve výběr jejích nejvhodnějších ukazatelů. Vzhledem na rozsah článku budou však publikovány pouze nejvýznamnější výsledky, ostatní budou zahrnuty v závěrečné výzkumné zprávě institucionálního výzkumného záměru.

V článku bude provedena dynamizace klasického ukazatele konkurenceschopnosti - RCA (zjevná konkurenční výhoda) vyplývajíc z teorie mezinárodního obchodu a ukazatele CSS (srovnatelný rozsah specializace).

(1)

EXit …. export i-tého výrobku v období t

IMit …. import i-tého výrobku v období t

ĺ EXit …. celkový export zemědělskopotravinářských výrobků v období t

ĺ IMit …. celkový import zemědělskopotravinářských výrobků v období t

i …. mléko, drůbeží maso, vepřové maso, hovězí maso, obilí, slad, chmel, cukr, ovoce,

zelenina

(2)

EXtij …. export j-tého výrobku z i-té země v období t

…. světový export j-tého výrobku v období t

EXti …. celkový export i-té země v období t

…. celkový světovýexport v období t

Ze zjištěných ukazatelů v období t, pro t= (1994 ….1999) v případě ukazatele (1) a pro t = (1993 …. 1998) v případě ukazatele (2) budou odvozeny růstové modely konkurenceschopnosti analyzovaných výrobků.

RCA = m + nt ……(3)

RCA = r . ts ……….(4)

CSS = a + bt ……..(5)

CSS = c . td ……….(6)

Strukturální parametry “n” a “b” vymezují meziroční změny v konkurenceschopnosti v absolutních jednotkách zatímco “s” a “d” vyjadřují pružnost změny v konkurenceschopnosti.

1. Analýza konkurenceschopnosti podle ukazatele RCA

o Z analyzovaných výrobků nejvyšší konkurenceschopnost v rámci technicko-ekonomických a politických podmínek v roce 1999 vykazuje slad, chmel, mléko, obilí a hovězí maso. Viz tab č.1.

Tabulka č. 1: Ukazatele RCA vybraných výrobků

o Z referenčním období pořadí výrobků se mění pouze v ojedinělých případech, avšak rozdíly v míře konkurenceschopnosti se významně mění

o Ukazatel RCA vykazuje ve všech statisticky významných případech klesající trend. Růst konkurenceschopnosti lze konstatovat jen u vepřového a hovězího masa, avšak s velmi nízkou a tedy nevýznamnou těsností závislosti.

o Pro ilustraci je uveden růstový model vývoje RCA pro mléko, chmel, cukr a zeleninu

Graf č. 1 Graf č. 2

Graf č. 3 Graf č. 4

2. Analýza konkurenceschopnosti podle ukazatele CSS

o Podle tohoto ukazatele nejvyšší konkurenceschopnost v roce 1998 vykazuje chmel, slad, mléko. Viz tabulka č. 2

Tabulka č. 2: Ukazatele CSS vybraných výrobků

o Rovněž podle CSS se v průběhu období uvedené pořadí téměř nemění

o Ukazatel CSS vykazuje ve všech případech, vyjma vepřového masa rostoucí trend. Je však statisticky nevýznamný

o Pro ilustraci je uveden růstový model vývoje CSS pro mléko, drůbeží maso, chmel a slad

Graf č. 5 Graf č. 6

Graf č. 7 Graf č. 8

3. Srovnání závěrů analýzy podle RCA a CSS

o I když konstrukce obou ukazatelů je rozdílná, pořadí komoditní konkurenceschopnosti je analogické. Zvlášť významným závěrem pro efektivní integraci českého zemědělství do evropských agrárních struktur je podle obou ukazatelů zjevný pokles konkurenceschopnosti téměř u všech produktů, i když je stále na vysoké úrovni jejich hodnot. Pozitivním zjištěním je snižování tempa poklesu těchto ukazatelů jak je dokladováno růstovým modelem v mocninném tvaru u většiny výrobků. Strukturální parametry růstových modelů uvádí tabulka č. 3.

Tabulka č. 3: Strukturální parametry růstových modelů RCA a CSS

V souhrnu se jeví výsledky analýzy konkurenceschopnosti relativně příznivě a jsou obdobné závěrům grantu FAO “Konkurenceschopnost českého zemědělství” řešeného Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky rovněž za spoluúčasti ČZU-PEF. Podíl exportu a importu jednotlivých produktů k podílu souhrnného exportu a import podle ukazatele RCA nutně ze své konstrukce vychází pro některé produkty příznivé a pro jiné charakterizuje nízkou úroveň konkurenceschopnosti. Zejména pokud byl ukazatel byl hodnocen staticky - v jednom období - mohly by být přijaty chybné závěry. Viz např. mléko, které vykazuje vysokou, i když klesající hodnotu RCA v každém roce ozorování. Ještě v roce 1999 vysoce překračuje konkurenceschopnost analyzovaných odvětví, zatímco je veobecně známé, že se jedná o ekonomicky poblémový produkt vyžadující specifická opatření. Hodnota RCA mléka odráží distorze v obchodních trzích. Potvrzuje závěry Jeníčka (2000) o vlivu obchodní politiky v každém odvětví. Konkurenceschopnost mléka však i podle tohoto ukazatele klesá, poněvadž hodnota RCA se v referenčním období snížila 3,1 krát.

Podpora odvětví výroby mléka se promítá i do ukazatele CSS, který vykazuje vyšší hodnoty v analyzovaném období než ostatní produkty vyjma chmele a sladu. Rovněž podle tohoto ukazatele by mohl být formulován chybný závěr o specializaci českého zemědělství na toto odvětví s jeho následnými příznivými ekonomickými charakteristikami. Dlouhodobý vývoj však dokladuje i podle ukazatele CSS pokles jeho hodnoty 2,58 krát v období 1993 - 1998.

Analogické poznatky vyplývající z předcházející analýzy pro ostatní produkty nejsou pro omezený rozsah článku prezentovány.

Z uvedeného je zřejmé, že obvyklé ukazatele konkurenceschopnosti - RCA (zjevná konkurenční výhoda) a CSS (srovnatelný rozsah specializace) mají omezenou vypovídací schopnost.Zejména pokud jsou interpretvány staticky v jednom období bez přihlédnutí k dlouhodobému vývoji. Přes vysokou konkurenceschopnost řady odvětví podle těchto ukazatelů jejich ekonomický rozměr se snižuje, což je v rozporu s teorií firmy.

Ukazatel vývojových trendů podílů odvětví na tvorbě hrubé zemědělské produkce je pak vystižnějším ukazatelem konkurenceschopnosti jak je dokladováno autorem článku v závěrečné zprávě MSM 411100013.

Nicméně provedená analýza vedla k velmi závažnému poznatku z hlediska efektivní integrace a globalizace českého zemědělství, že se jeho konkurenceschopnost i tradičně ekonomicky úspěšných odvětví v referenčním období - do roku 1999 snižuje a pro harmonické připojení k zemím Evropské unie je nezbytné zintenzivnění revitalizační fáze zahrnuté v agrární politice České republiky.

Literatura:

Jeníček, V.: Konkurenceschopnost, Zemědělská ekonomika, 46, 2000 (4), ISSN 0139-570X, str. 181-190

Ratinger, T. a kol.: Posouzení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářského průmyslu v kontextu integrace do EU, FAO Projekt TCP/CEH/8821

Tvrdoň, J. a kol.: Některé analytické přístupy hodnocení předpokladů efektivní integrace českého a evropského agrárního sektoru, Závěrečná výzkumná zpráva IVZ: MSM 411100013, ISBN 80213-0570-3, str. 111-121