Optimalizace majetkové a kapitálové struktury podniků na základě

Optimalizace majetkové a kapitálové struktury podniků na základě účetních dat jako podmínka zvýšení jejich konkurenceschopnosti založené na zdrojovém přístupu

Optimalisation of the Property and the Capital Structure of Firm on the Basis of Accountant Data as Condition of Rising its Competitiveness Issued from Resource-Based Approach

Hanková Alice

Abstrakt:

K optimalizaci majetkové a kapitálové struktury je možné přistoupit až po provedení analýzy aktiv a pasiv podniku. Při takové analýze (může se jednat např. o technickou finanční analýzu) se nejčastěji vychází z údajů z účetních výkazů. Bohužel vypovídací hodnota těchto dat není optimální. Účetnictví často zkresluje skutečnou hodnotu jednotlivých složek majetku. Při zpracování dat je tedy vhodné zamyslet se nad jejich možnou úpravou.

Vhodně upravená účetní data pak lze použít pro vypracování kvalitnějších analýz vedoucích k návrhům na úpravu složení aktiv a pasiv podniku tak, aby se v následujícím období zlepšily jeho ekonomické výsledky. V souvislosti s tím vzroste také konkurenceschopnost podniku. Samozřejmě, že by pak zlepšení výsledků podniků agrokomplexu vedlo k vylepšení rezultátů celého resortu zemědělství.

Také by bylo vhodné zařadit do účetních výkazů některé u nás zatím nepoužívané položky - např. goodwill. To umožní přesněji určit hodnotu podniku jako celku. Při využití goodwillu by pak podnik nebyl hodnocen pouze z hlediska tržní hodnoty svých aktiv, ale také z hlediska schopnosti vytvářet zisk.

Abstract:

It is possible to start optimalisation not until the analysis of assets and liabilities is made. These analysis most frequently are based on accountant statements data. Unfortunately their predicate power is not optimal. Accountancy has often distorted real value of individual parts of property. It is suitable to think about potential data modification during their processing.

It is possible to use these suitable modified accountant data for elaboration of more quality analysis, which can lead to proposals to adaptation assets and liabilities set-up to improve economic results of firm during next period. In the same time the competitiveness of the firm will increase too. Evidently - when farms´ results increase, also results of whole agriculture increase too.

It is suitable to integrate some meanwhile not using items - for example goodwill. It enables find out firm value more exactly. When the goodwill is used the firm is not appreciate only form the point of view its assets market price, but also form the point of view its ability to generate profit.

Klíčová slova:

Zdroj, hmotné zdroje, fyzická aktiva, účetnictví, vypovídací schopnost účetních dat, finanční analýza, hodnota podniku

Keywords:

Resource, material resources, physical assets, accountancy, accountant data predicate power, financial analysis, company value

Úvod:

Zdrojový přístup k budování konkurenční výhody podniku se soustředí na samotnou podstatu podniku, tzn. na jeho zdroje a potenciál a zabývá hledáním pramene konkurenční výhody přímo uvnitř podniku. Hodnotí podnikové zdroje a jeho schopnost těchto zdrojů využít. Zdroj přitom chápeme jako cokoli co může tvořit silnou nebo slabou stránku daného podniku. Formálněji lze podnikové zdroje vymezit jako aktiva, která jsou téměř trvale svázány s firmou. Mezi zdroje patří jak tradiční fyzická aktiva jako jsou stroje, kapitálové zboží a personál, tak také nemateriální aktiva jako know-how, technologické postupy a další znalosti. Zdroje jsou i vztahy s odběrateli a dodavateli, ale také kvalifikace, kompetence apod.

Základní dělení zdrojů je tedy na hmotné a nehmotné. Hmotnými zdroji jsou chápány zdroje fyzické a ze zdrojů nehmotných lze ještě samostatně vydělit lidské zdroje a systémy.

U hmotných zdrojů, které jsou předmětem zkoumání, je třeba hledat odpovědi např. na otázky: Jaké zdroje máme? Jak efektivně své zdroje využíváme? Jak flexibilní jsou zdroje? Jsou zdroje vyvážené? Jak efektivní je náš způsob organizace? Jaký je rozsah a povaha nedokonale využitých zdrojů v našem podniku? Jaký je rozsah a povaha našeho strategického vlivu?

Zdroje je tedy nutné nejen definovat, ale také je patřičným způsobem ohodnotit a případně finančně ocenit, což je poměrně problematické, zejména u těch nemateriálních.

Fyzická aktiva lze ocenit pomocí účetnictví. Jedná se o dvojí pohled na majetek, který se nazývá bilanční princip a je základem konstrukce bilance účetní jednotky. Při použití účetnictví se však dostáváme k dalším otázkám: Je použití účetních výkazů pro stanovení struktury majetku a kapitálu skutečně nejvhodnější? Jsou účetní data vhodná např. ke zjišťování hodnoty podniku jako celku nebo k určení hospodářských výsledků podniku pomocí technické finanční analýzy apod.? Odpovědi jsou bohužel velmi nejednoznačné. Účetní data mají své výhody i nevýhody. Tím jak se tyto klady a zápory odrážejí v hodnocení hmotných zdrojů a komplikují tak také rozhodování o jejich optimální struktuře se ve stručnosti zabývá tento článek.

Cíle a metody:

Cílem je zvážit vhodnost použití účetnictví jako prostředku používaného ke zjišťování struktury majetku, resp. kapitálu, podniků agrokomplexu a posoudit způsoby ohodnocování fyzických zdrojů z hlediska složitosti zpracování, možné použitelnosti, vypovídací schopnosti, finanční náročnosti apod.

Fyzická aktiva, která jsou předmětem zkoumání, představují jednu ze dvou základních skupin zdrojů - hmotné zdroje. V širším pojetí je možné mezi tyto hmotné zdroje zahrnout také finanční aktiva, přestože nemusí mít nutně fyzickou podobu (jedná se např. o finanční prostředky uložené na běžném účtu). Kde tedy zjistit jaké hmotné zdroje máme - jaká je jejich struktura? Nejčastěji se obrátíme právě na již zmíněné účetnictví, resp. na účetní výkazy, ve kterých jsou zachyceny jednotlivé složky hmotných aktiv podniku. Základním hlediskem jejich třídění v účetnictví je přitom rozdělení majetku účetní jednotky z hlediska individuálních druhů majetku a z hlediska zdrojů, z kterých druhy majetku byly pořízeny. Druhy majetku (aktiva) i jeho zdroje (pasiva) lze dále členit na stálá, oběžná a ostatní aktiva a na vlastní zdroje, cizí zdroje a ostatní pasiva.

Avšak znát pouze strukturu majetku a kapitálu nestačí, je třeba jednotlivé položky nějakým způsobem ocenit. Opět lze použít účetnictví. V §§ 24 - 28 zákona o účetnictví jsou vymezeny zásady oceňování jednotlivých druhů majetku.

Hodnotu hmotných zdrojů, potažmo hodnotu podniku jako celku, je možné ohodnotit i některými dalšími způsoby, nejen cenou pořízení, pořizovací či reprodukční cenou nebo vlastními náklady (což jsou prostředky používané v účetnictví), ale také např. pomocí finanční analýzy, metody substanční hodnoty, metody hodnoty výnosu, metody střední hodnoty, metody nadzisku atd. Tyto metody sice vycházejí z dat z účetních výkazů, ale sledují je v širších souvislostech, čímž zlepšují jejich vypovídací hodnotu.

U zmíněných prostředků používaných k ohodnocení fyzických aktiv podniku lze najít jejich silné i slabé stránky, se kterými je třeba se seznámit a brát je při použití a interpretaci výsledků v úvahu.

Výsledky:

Obecně lze konstatovat, že účetnictví, resp. účetní výkazy, lze vhodně použít ke zjištění základní struktury fyzických aktiv podniku. Jejich úprava je poměrně jednoduchá, což se může jevit jako výhoda, ale pro analytiky se tím jejich vypovídací hodnota snižuje, protože čím podrobnější údaje má k dispozici, tím přesnější analýzu může vypracovat. Bohužel často nemá k dispozici další informace, které by do hloubky zachytily transformaci a pohyb majetku a kapitálu v podniku, jako je např. vnitropodnikové účetnictví.

Bylo by vhodné sjednotit formu a obsah našich účetních výkazů s výkazy jiných evropských zemí, zejména zemí EU v co nejkratším termínu. Pak by bylo co nejdříve možné snáze provést komparační analýzu ekonomických výsledků nejen českých podniků, ale i srovnatelných subjektů z okolních zemí.

Problematickým se může jevit zařazení některých v zahraničí používaných položek do výkazů, jako je třeba goodwill (používá se např. ve francouzském účetnictví). Jedná se o položku, která se snaží zachytit ziskový potenciál firmy, tzn. vyjadřuje schopnost majetkových částí, lidí, produktů, trhů a značek vytvářet zisk. Odráží minulé i současné ekonomické zdraví firmy, vyjádřené jejím úspěchem. Při využití goodwillu by pak podnik nebyl hodnocen pouze z hlediska tržní hodnoty svých aktiv, ale také z hlediska schopnosti vytvářet zisk. Hodnota podniku by se pak určovala jako součet netto aktiv, tzn. substanční hodnoty a goodwillu, kterou lze stanovit buď přímou metodou jako rozdíl mezi ziskem dosahovaným podnikem a ziskem plynoucím z alternativního umístění kapitálu nebo nepřímou metodou jako rozdíl mezi výnosovou a substanční hodnotou majetku.

Vhodnost použití dat z účetních výkazů, respektive jejich pozitiva a negativa, jsou zmíněna v další části článku. Lze konstatovat, že klady převažují nad zápory, a proto je možné použití těchto dat doporučit s tím, že analytik vezme při práci v úvahu některé jejich problematické rysy a případně se je pokusí vhodným způsobem ošetřit.

Diskuse:

Je zřejmé, že k optimalizaci majetkové i kapitálové struktury, je možné přistoupit, až po důkladné analýze aktiv a pasiv podniku. A základem hodnotné analýzy jsou vhodná data. Tento článek je polemikou nad kvalitou, resp. vypovídací hodnotou údajů z účetních výkazů, které jsou nejčastějším zdrojem dat pro různé analýzy hodnotící výsledky podniku, popř. určující jeho hodnotu jako celku.

Účetní data jsou paradoxně hlavní silnou i slabou stránkou zmíněných metod používaných k ohodnocení fyzických aktiv podniku.

Hlavní nevýhodou účetních dat je fakt, že ne zcela přesně vystihují skutečnost. Projevuje se to např. nesouladem mezi účetní a “reálnou“ hodnotou majetku, díky systému odpisů mohou mít některé složky majetku již nulovou nebo velmi malou účetní hodnotu, ale ve skutečnosti jsou v podniku nadále využívány a lze je i prodat, tzn. mají určitou “reálnou“ hodnotu. S příkladem problematického zachycení hodnoty majetku se setkáváme také např. u zásob (resp. zboží), které by se měly oceňovat spíše na základě jejich prodejnosti. Je tedy vidět, že vypovídací schopnost účetních dat je diskutabilní.

Problém s vypovídací hodnotou těchto údajů se dále objevuje při zpracování finanční analýzy, která z položek účetních výkazů vychází. V případě, že se získaná data jeví jako špatně použitelná (zkreslená), je vhodné je nahradit jejich reálnějšími odhady, což lze ale prakticky provést jen na podnikové úrovni, kdy analytik dokonale zná nejen sledovaný subjekt, ale má také hluboké znalosti oboru, ve kterém podnik působí, trhu a celé makro i mikroekonomické situace.

Mezi další nedostatky dat z účetních výkazů patří např. fakt, že nezahrnují vliv inflace a hlavně jimi lze zachytit hodnotu pouze hmotných aktiv a ne některé těžko ocenitelné položky ovlivňující výsledky činnosti podniku (např. kvalifikaci zaměstnanců a jejich vztah k podniku, postavení firmy na trhu apod.).

Jejich výhodou je zejména jejich relativně snadná dostupnost, velké množství subjektů používajících tento univerzální systém nebo přehlednost standardizovaných účetních výkazů. Další výhodou je skutečnost, že výkaznictví se v nezměněné formě používá již řadu let, což je možné využít při zpracování trendové analýzy jako součásti finanční analýzy. Velký význam má také poměrně malá finanční náročnost pořízení účetních dat.

I přesto, že mají účetní data tolik závažných záporů mají také mnoho významných pozitivních vlastností. Při využití zmíněných kladů a potlačení některých negativ je lze s úspěchem použít k nejrůznějším analýzám podniku, které pak mohou vést k podnětům na úpravu struktury zdrojů a tím k jejich optimalizaci.

Literatura:

Doležal, J., Fireš, B., Míková, M., Finanční účetnictví, Grada, Praha, 1992,

Drozen, F., Oceňování movitého majetku, VŠE, Praha, 1995,

Dušková, M., Kolková, V., Podvojné účetnictví pro podnikatele, Eurounion, Praha, 1997,

Mařík, M., Dědič, J., Akvizice a oceňování podniků, VŠE, Praha, 1995,

Mařík, M., Určování hodnoty firem, Ekopress, Praha, 1998,

Paulat, V., Finanční analýza v rukou managera, podnikatele a investora, Profess Consulting, Praha, 1998,

Refait, M., Oceňování podniků, HZ Praha, Praha, 1995,

Tichá, I., Zdrojový přístup k budování konkurenční výhody, Sborník prací z vědecké konference Agrární perspektivy 1998, ČZU v Praze, Praha, 1998,

Tichý, G., Oceňování podniku, Linde, Praha, 1991,

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách,

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,