Masajští pastevci protestují proti vybíjení dobytka

Oděni v červených šálách se spoustou korálkových náhrdelníků na krku směřují masajští pastevci do jihokeňského města Susua na dvoutýdenní dobytčí trh. Krávy jsou podstatou života těchto nomádů, jež hluboce rozrušila zpráva o vybíjení statisíců kusů dobytka v daleké Británii ve snaze zabránit šíření slintavky a kulhavky, píše agentura AP. Podle kmenových tradic jsou tito pastevci pravými opatrovníky všech krav světa a představa masového vraždění zdravých zvířat je neděsí pouze teoreticky - berou si je totiž velmi osobně. "Kdyby tihle Evropané byli tady v Africe, patrně bychom na ně za takové jednání zaútočili se zbraní v ruce," zlobí se Nicholas Tanyai při pohledu na dobytek nabízený na prodej v ohradách na okraji města ležícího necelých sto kilometrů severozápadně od metropole Nairobi. "Tak ty zvířata, která vybíjíte, pošlete sem a my je koupíme," dodává. Epidemie slintavky a kulhavky v Keni obyvatele nijak zvlášť nezneklidňuje, podobně jako v mnoha dalších zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Masajové přirovnávají tuto chorobu ke chřipce u lidí, dokonce pro obě nemoci používají stejné slovo. Puchýře, které se nakaženým zvířatům objeví na kopytech a na sliznici trávicího ústrojí, léčí vývarem z bylin a soli a čekají, až problémy ustoupí. Zatímco virus může podstatně snížit produkci masa a mléka u šlechtěného evropského skotu, jeho dopady na domorodý dobytek jsou kromě nejmladších kusů minimální. Keňské krávy obecně nejsou tak výnosné, navíc si vůči této chorobě vypěstovaly větší odolnost. "Kdyby mi vláda přikázala vybít dobytek, zabila by tím i mne," říká jeden ze starších pastevců kmene Kikuyu, jenž ozbrojen holemi a šípy obhlíží svá zvířata. Krávy jsou srdcem pastevecké společnosti - představují pro ni obživu, bohatství, společenské postavení a peněžní prostředky na zaplacení školní docházky či k obstarání nevěsty. Nejenže v chudé zemi, která nemá prostředky na odškodnění farmářů, není vybíjení možné, efektivní by bylo jen v případě, že by se vyhubila i divoká zvířata. Když epidemie v Keni propukne, úřady obvykle vyhlásí karanténu a dobytek v postižených oblastech očkují. V Evropě se vakcíny již nepoužívají, jelikož nejsou stoprocentně spolehlivé a znesnadňují vystopování nemoci. Očkovaná zvířata jsou totiž nositeli stejných protilátek jako nakažená. Faktem je, že si Keňa nemůže na rozdíl od Británie a Francie epidemií slintavky a kulhavky pokazit pověst na světových trzích vzhledem k tomu, že většina masa a mléčných výrobků je určena pro domácí spotřebu. Přesto však keňští pastevci uvažují: "Možná tu nemoc u vás, v Evropě, považujete za nebezpečnou. Ale je to skutečný důvod, proč vybíjíte svá stáda?"