Hovězí šílenství panuje v Evropě již pět let

Přenos takzvané nemoci šílených krav (BSE) ze zvířat na člověka nebyl dosud stoprocentně prokázán. Přesto obava z této smrtelné choroby, která byla zatím zjištěna u více než 182.000 kusů skotu, nedá zemědělcům a milovníkům bifteků a hamburgrů spát již pět let. Právě v březnu 1996 totiž vědci poprvé diagnostikovali u lidí takzvanou variantní Creutzfeldt- Jacobovu nemoc (vCJD), která je údajně obdobou BSE u člověka a na niž od té doby zemřelo skoro 80 lidí. Spojitost těchto dvou degenerativních onemocnění mozku, jejichž inkubační doba je asi pět let u BSE a až 20 let u vCJD, připustila v březnu 1996 kromě vědců i britská vláda, v jejíž zemi bylo již tehdy zaznamenáno nejvíce případů (na 170.000) a rovněž první "šílená kráva" (v roce 1986). Na toto prohlášení reagovaly některé země okamžitým zákazem dovozu britského hovězího masa i dobytka. O pár dní později vyhlásila EU na export britského hovězího embargo, které se protáhlo na více než tři roky (do července 1999). Dosud platný je zákaz EU z listopadu 1998, podle něhož nesmí hovězí maso a dobytek vyvážet Portugalsko, země s třetím největším výskytem BSE (přes 530 případů). Druhé místo na žebříčku po Británii (180.900) zaujímá Irsko s asi šesti stovkami šílených krav. Žádný případ zatím nezaznamenaly z EU jen Finsko, Švédsko a Rakousko. Mimo Evropskou unii byla BSE diagnostikována ve Švýcarsku (370 případů), u dvou krav v Lichtenštejnsku (v roce 1998) a u dovezeného dobytka v Kanadě (jeden kus v roce 1993), v Ománu (dva v roce 1989) a na Falklandech (jeden v roce 1989). V České republice se dosud nevyskytl žádný případ BSE ani variantní CJD (několik osob zemřelo na klasickou CJD). Masokostní moučka se do ČR do roku 1990 nedovážela a normy (133 stupňů Celsia a tlak tří atmosfér) pro výrobu domácí moučky již od 60. let šíření BSE podle odborníků vylučují. Skot se od ledna do ČR ze Švýcarska a většiny zemí unie dovážet nesmí. Počty zjištěných případů BSE v Evropě rapidně vzrostly po 1. lednu 2001, od kdy země EU (s výjimkou Finska, Švédska a Rakouska pro domácí spotřebu) nesmějí uvést na trh hovězí dobytek starší třiceti měsíců bez negativního testu na BSE. Ztráty zemědělců vyvolané poklesem spotřeby hovězího (v EU zatím o 27 procent, v Itálii až o 70 procent) se unie snaží kompenzovat výkupem pro likvidaci. Zemědělec může místo drahých testů svůj skot zlikvidovat, přičemž náklady mu hradí ze 70 procent EU a zbytek stát. Dosavadní bilance tohoto systému, který nezahrnuje Británii, je asi 57.000 vybitých kusů skotu, z toho 60 procent ve Francii a 28 procent v Irsku. V Británii se hovězí z dobytka staršího třiceti měsíců bez negativního testu na BSE nesmí používat od května 1996, na dva milióny kusů skotu byly utraceny. Kromě paniky a postupného vymizení hovězího z jídelníčku způsobila souvislost BSE a vCJD i sérii více či méně drastických opatření, zprvu jen v zemích s největším výskytem nemocného skotu, tedy v Británii, Irsku, Portugalsku a Francii. Celounijní bylo například zpřísnění standardů pro nakládání s živočišným odpadem (od 1. dubna 1997), z něhož se vyrábí masokostní moučka jako krmivo pro dobytek. Právě touto cestou se BSE šíří a pravděpodobně se tak i přenesla na skot z ovcí nakažených skrapií (klusavkou - rovněž degenerativní onemocnění mozku). Razantní přístup vůči masokostním moučkám zaujala EU po nové vlně paniky, která vypukla loni na podzim poté, co v říjnu vyšlo najevo, že se ve Francii dostalo do distribuce maso ze stáda, v němž onemocněla BSE jedna kráva. Od ledna zavedla unie zatím šestiměsíční zákaz krmení hospodářských zvířat masokostními moučkami, které musejí být staženy z trhu. Podobné opatření, jež však zjevně nebylo dodržováno (nedávno se přiznalo například Španělsko), zavedla unie již v červenci 1994, kdy zakázala krmit přežvýkavce bílkovinami pocházejícími z tkání savců. Houbovitá encefalopatie skotu (bovinní spongiformní encefalopatie BSE/TSE), která však může postihnout i norky, jeleny, kočkovité šelmy či myši, je stejně jako variantní CJD způsobována abnormálními bílkovinami (priony), jež modifikují zdravé priony přítomné v mozku. Nejrizikovějšími tkáněmi, jimiž se nemoc šíří, jsou mozek, mícha a oči. Od 1. října 2000 musí být podle předpisů EU z potravinového řetězce tyto rizikové materiály vyloučeny, od ledna 2001 k nim patří také střeva a od dubna to bude i páteř, maso od ní strojově oddělené a lůj. Zatím jako chabá záplata se jeví jeden pozitivní důsledek krize kolem BSE, jímž je přehodnocení společné politiky EU k bezpečnosti potravin i společné zemědělské politiky (CAP). Loni v lednu vydala Evropská komise Bílou knihu bezpečnosti potravin, která mimo jiné předpokládá zřízení Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Tento úřad by měl mít do tří let na 250 zaměstnanců a rozpočet asi 40 miliónů eur.