Zahrádkáři riskují zdraví
20. 3. 2001 | Zemské noviny
Zahrádkáři vytáhli rýče, lopaty a hrábě a začínají lámat rekordy. Důsledkem jejich aktivity jsou zaplněné čekárny neurologů. Astronomické jaro začíná až dnes odpoledne, kdy nastane jarní rovnodennost. Nedočkaví domácí pěstitelé zeleniny a ovoce však okupují své zahrádky a sady už několik týdnů. "Sezona vyhřezlých plotýnek, ischiasů a dalších nemocí pohybových ústrojí nastala letos neobyčejně brzy," řekl včera Josef Šafr, jeden z českobudějovických neurologů, který léčí lidem hřbety už pětadvacet let. Tvrzení lékaře dokazovali četní pacienti s pokroucenými zády, kteří seděli v jeho čekárně. "Nemají rozum. Povolené zádové svaly po zimě strávené na kanapi zapřáhnou v jednom či dvou dnech výkonem hodného horníka. A protože vysvitlo slunce, odloží si kabát. Z jedné strany hřejou paprsky, na druhé ho pod povytaženou košilí ofukuje ledový vítr. Kde jinde může skončit, než u mne. A doktore, starej se," mudruje lékař nad nerozumem zejména lidí středního věku. Také v některých lékárnách začínají pociťovat vyšší poptávku po lécích, které mají ulevit rozbolavělým končetinám a zádům. "Ono je to ale s lidmi pořád stejné. V zimě chtějí léky, protože se namohli na lyžích, na jaře kvůli práci na zahradě, v květnu začnou chodit nedočkavci, kteří se šli koupat," povzdechla si šéfka českobudějovické lékárny Mediapont Hana Vrkočová a šla vydat zákazníkovi další balíček analgetik. Jihočeský sběratel pranostik o počasí Emanuel Strnad z Nihošovic na Strakonicku soudí, že psychologové a lékaři neobjevují nic nového a stačí dát na lidovou moudrost. "Kdyby se jí lidé řídili, bylo by jim lépe. Vždyť platí třeba na svatého Jáchyma, tedy 20. března, rozepni kožich docela, ale neodkládej. Až svatý Vojtíšek, to je 23. dubna, odhazuje kožíšek. A to prosím vymysleli už v šestnáctém století," říká Strnad. Proti nadměrné jarní aktivitě zahrádkářů mají námitky také psychologové. Rostislav Nesnídal z českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy má sice radost, že lidé pracují na zahrádkách společně. Současně však varuje před neuvážlivým počínáním rodičů, kteří do práce zapřahají o víkendu ve snaze udělat co nejvíce práce také své děti. "Každá práce stmeluje rodinu. Musí se ale dělat s uvážením, aby se dětem nezošklivila. Nezapomeňte při tom na zábavu," radí Nesnídal. Poukazuje také na přetěžování organismu v psychickém směru. "Všichni živočichové žijí v zimě z podstaty, kterou si nastřádali v létě. Teď mají baterie vybité a šťávu do nich musí doplňovat pomalu, ne naráz. Musí se vyrovnávat také se změnami, kdy chvíli svítí slunce a za okamžik prší. To všechno působí obrovsky depresivně a odráží se to nejen ve zdravotním, ale i psychickém stavu člověka. To je holý fakt, vždyť statistiky ukazují i na to, že nejvíce sebevražd je v měsících březen až květen. Nechtějte proto všechno strhnout nejenom na zahrádkách najednou. Takové práce jsou pro zábavu a měly by vnášet do rodiny pohodu, nikoliv napětí. Co má prcek z takového táty, kterého bolí záda a navíc mu ukrádá i pozornost matky, protože musí hlavu rodiny masírovat francovkou?" nastiňuje problém z jiného soudku psycholog Nesnídal.
Zdroj: Zemské noviny, 20. 3. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.12.2025 17:42
