Nemoci zvířat mohou urychlit reformu zemědělské politiky EU

Epidemie bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) a slintavky a kulhavky vyvolaly v Evropě paniku, nedůvěru spotřebitelů, prudký pokles výkupu a cen masa a obecně pochybnost o správnosti společné zemědělské politiky EU, která dosud prospívala spíše masové výrobě potravin než jejich kvalitě a nezávadnosti. Dým stoupající z hranic spalovaných zvířat je tak považován za předzvěst její urychlené reformy. Krize tak dává za pravdu Evropské komisi ztělesněné komisařem Franzem Fischlerem, který už několik let vymýšlí způsoby, jak přeorientovat tok peněz (kolem 40 miliard eur ročně) z fondů EU, z nichž většina dosud směřuje do kapes 20 procent bohatých farmářů, na takové účely jako je rozvoj venkova, tvorba krajiny a návrat k přirozenějším metodám hospodaření. Zatím narážel vždy na nesouhlas zemí, které stály v 60. letech u zrodu společné zemědělské politiky a nejvíce na ní vydělávají, zejména Francie, ale také Španělska a dalších. Středeční schůzka ministrů zahraničí a zemědělství Francie a Německa je prvním důkazem, že se něco děje. Německo se v poslední době zařadilo jednoznačně po bok stoupenců zásadní změny řízení evropského zemědělství a je nabíledni, že jakákoli reforma musí být založena na německo-francouzském porozumění, má-li mít naději na úspěch. V zákulisí bruselských institucí vyvolávají tyto perspektivy vření - zemědělská politika je nejobsáhlejší, nejnáročnější a nejdražší společnou aktivitou, předmětem mnohaletých svárů, závistí a vášní. Její přehodnocování se může snadno zvrtnout v úporný boj a zastínit všechno ostatní - včetně rozšiřování EU. Někteří pozorovatelé se obávají, že by taková debata mohla zpomalit tempo jednání s kandidáty, a tudíž odsunout jejich přistoupení. Problém je nicméně nastolen. "Epidemie zasáhly přímo evropský výrobní systém v zemědělství," řekl tento týden ve Štrasburku Friedrich-Wilhelm Graefe zu Barringdorf, předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu. "Nechci být cynik, ale není tak špatné, že po šílených kravách (BSE) přišla krize slintavky a kulhavky, protože nás to nutí přemýšlet o hluboké reformě společné zemědělské politiky." Jakákoli změna se neobejde bez nespokojenosti jedněch či druhých, bez povyku, bez demonstrací. Komisař Fischler si ji představuje jako postupný přerod, přesouvání pozornosti a peněz od subvencí rolníkům v závislosti na objemu výroby do podpory jednotlivých hospodářství bez ohledu na jejich velikost. Chce pomáhat extenzívnímu hospodaření a zavést systém projektů venkovského rozvoje, které by spolufinancovaly členské státy, jako je tomu u regionální pomoci. Obává se ovšem, že dojde ke střetu se státy, které si přejí dosavadní zemědělskou politiku EU úplně odstranit, podstatně zlevnit a začít od nuly. "Tato skupina - Dánsko, Švédsko, Německo, Nizozemsko a do jisté míry Británie a Itálie - je dostatečně silná, aby mohla všechno zablokovat," řekl v listu Le Figaro. Politika však může být nakonec krátká na znepokojení veřejnosti. V celé EU stoupá vlna nesouhlasu s politikou, v jejímž důsledku jsou poráženy a páleny milióny zvířat, z nichž většina je naprosto zdravá. Lidé nechápou nutnost tohoto masakru zejména v případě slintavky a kulhavky, které se nepřenášejí na člověka a pro dobytek nejsou smrtelné; stejně jako v neochotě očkovat v tom vidí jen mrzké ekonomické a obchodní zájmy. Mezi potravinářským sektorem a zbytkem společnosti roste hráz nepochopení. Švédský premiér Göran Persson se zatím dušuje, že nedovolí, aby byl summit EU příští týden ve Stockholmu zastíněn tímto problémem. Nehodlá otevřít Pandořinu skříňku v podobě dofinancování zemědělského rozpočtu EU, který praská ve švech kvůli pomoci zemědělcům postiženým epidemiemi. Není však vyloučeno, že si vývoj situace debatu na nejvyšší úrovni vynutí.