Agris.cz - agrární portál

Unie zatím odmítá očkovat proti kulhavce

7. 3. 2001 | Hospodářské noviny

Unie zatím odmítá ockovat proti kulhavce

Británie ztrácí každý den kvuli ruzným chorobám zvírat až pet miliónu liber.

Evropská unie se zdráhá pristoupit k hromadnému ockování domácích zvírat v souvislosti s nákazou slintavky a kulhavky, která v uplynulých dvou týdnech zasáhla Velkou Británii. Komisar EU poverený otázkami zdravotnictví a ochrany spotrebitele, Ir David Byrne, je totiž presvedcen, že onemocnení, zaznamenané doposud na území Británie v šestasedmdesáti prípadech, stále nelze charakterizovat jako epidemii. Unie, která by musela každého pul roku nechat ockovat tri sta miliónu zvírat, tvrdí, že pri testech nelze rozlišit, zda symptomy slintavky a kulhavky byly vyvolány nákazou nebo vakcinací. Rada zemí z techto duvodu odmítá nakupovat ockovaná zvírata. EU by podle Byrneho navíc ockováním dále oslabila dosud zdravá stáda a ohrozila svou pozici na svetových trzích s masem.

Šírení nemoci se v uplynulých dnech na území Velké Británie zpomalilo a nesleduje nadále geometrickou krivku, jako tomu bylo pred dvema týdny. Jen v prípade skopového provedly veterinární úrady testy již u sto tisíc zvírat. Poražena pritom musela být približne polovina tohoto množství v dusledku toho,že se nákaza projevila byt u jediného kusu ze stáda. Krize stojí britské farmáre každý den témer pet miliónu liber. Ministerstvo financí v Londýne nicméne tvrdí, že i v prípade, že by boj s nákazou trval jeden mesíc, zpomalilo by to celkový hospodárský rust zeme o pet setin procenta. Britští veterinári ovšem stále nevedí, odkud byla nemoc do zeme zavlecena. Není rovnež jisté, zda puvodním ohniskem nákazy je prasecí farma bratrí Waughu v northumberlandském Burnside, kterí krmili zvírata pomyjemi, jež jim dodávaly restauranty z širokého okolí nabízející na svém jídelnícku mimo jiné i krvavé bifteky. Epidemii, která v Británii vypukla v roce 1967, se podarilo zvládnout až po trech mesících, behem kterých muselo být poraženo na pul miliónu kusu dobytka. Onemocnení se na britské ostrovy dostalo se zmraženým hovezím pocházejícím z Argentiny.

Veterinárské úrady ve Francii, kde bylo v uplynulých dnech testováno nekolik ovcí pozitivne, nemohou až doposud potvrdit, že by se nákaza rozšírila na evropský kontinent. Tak, jako v prípade Severního Porýní-Vestfálska, importované ovce totiž pouze zacaly produkovat protilátky, nebot se podle všeho dostaly na území Británie do styku s nemocnými zvíraty.

Soucasná nákaza slintavky a kulhavky paradoxne souvisí s nemocí šílených krav (BSE). Alespon do té míry, že drastická opatrení, která Velká Británie prijala v polovine devadesátých let v boji s bovinní spongiformní encefalopatií, vedla k extenzívním chovum, uzavrení dvou tretin jatek v zemi a ke koncentraci trhu s masem v rukou peti velkých distribucních spolecností. Farmári museli proto v uplynulých letech svá zvírata vozit na porážku casto i na petisetkilometrové vzdálenosti, což nyní prispelo k rychlému šírení nemoci. O tom, jaký strach mají evropští chovatelé z propuknutí epidemie kulhavky, svedcí vcerejší incident na severu Norska, kde dve desítky místních farmáru zabarikádovaly jednu ze silnic, po níž se presouval vojenský kontingent úcastnící se manévru Severoatlantické aliance s názvem Joint Winter 2001, k nemuž se prihlásil také prapor francouzských horských myslivcu a jednotka britské pechoty. Jedním z nejnebezpecnejších širitelu nemoci zustává totiž i nadále clovek.


Zdroj: Hospodářské noviny, 7. 3. 2001





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.05.2024 00:30