Britové vybíjejí stohlavá stáda dobytka

Šíření nemocí jako jsou kulhavka a slintavka je jedním z "vedlejších" projevů globalizace

Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se obává, že by se vysoce nakažlivá nemoc mohla postupně rozšířit do celého světa.

Radim Klekner

Britským farmářům hrozí opětovně ztráty ve výši stovek miliónů liber, pokud se tamějším úřadům nepodaří urychleně zastavit šíření kulhavky a slintavky zaznamenané minulý týden na jatkách poblíž Brentwoodu v hrabství Essex. Nemoc byla totiž již mezitím objevena celkem na šesti farmách, přičemž ohniska nákazy jsou od sebe vzdálena několik stovek kilometrů.

Choroba se podle britských veterinářů rozšířila z velkovýkrmny vepřů poblíž městečka Heddon-on-the-Wall v severoanglickém hrabství Northumberland, která do inkriminovaných jatek zvířata na porážku dodává každý týden. Podezření, že se choroba rozšířila také do Skotska, se prozatím nepotvrdila, panika však i nadále panuje v Irsku, kde policie pátrá po kamiónu, který do Brentwoodu pravidelně vozil jatečný dobytek z Ulsteru.

Britské úřady již ve všech případech začaly s likvidací celých stád a kafilerie v blízkosti postižených farem pracují na plné obrátky. Mimořádně nakažlivá virová choroba způsobující u jatečných zvířat rychlé ubývání na váze se totiž šíří s částečkami prachu neobyčejně rychle, přičemž k jejímu bleskovému přenosu přispívá paradoxně hlavně člověk. Britská armáda omezila na minimum plánovaná cvičení, lovecká sdružení zrušila hony na lišku a vysokou a pořadatelé koňských dostihů odvolali některé závody. Ohrožena je mimo jiné i slavná Velká Liverpoolská, neboť veterináři nyní zkoumají, zda se nákaza nevyskytuje na jedné z farem ležící ve vzdálenosti pětačtyřiceti kilometrů od proslulého závodiště v Cheltenhamu, na kterém se mimochodem každý den prosází padesát miliónů liber. Poslední epidemie nemoci v roce 1967 znamenala pro dostihový sport v Británii katastrofu.

Některé země Evropské unie, která minulý týden vyhlásila embargo na dovoz veškerého britského masa, masných a mléčných výrobků, uvrhly do karantény zvířata exportovaná v poslední době z Británie a veterinární úřady nyní zkoumají, zda nejsou nakažena. EU se totiž obává, že pokud se šíření choroby nepodaří včas zastavit, mohla by v konečném důsledku znamenat pro zemědělce v jednotlivých zemích unie větší finanční ztráty, než které jim v posledních letech způsobila tzv. nemoc šílených krav.

Značné zneklidnění vyslovila také Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) působící při OSN, která upozorňuje na skutečnost, že virus typu O zaznamenaný v Británii vykazuje značnou rezistenci před mrazem i horkem a na tělech turistů či běženců může být přenesen na tisíce kilometrů daleko a tedy prakticky do celého světa. Úředníci FAO jsou přesvědčeni, že na britské ostrovy se virus dostal z Balkánu, kam byl zanesen přes Arabský poloostrov a Turecko z jižní Asie, kde řádil v roce 1991. Na jihovýchodě Evropy byl ve zvýšené míře zaznamenán o pět let později.

Hrozící epidemie kulhavky a slintavky je vodou na mlýn také odpůrcům globalizace, kteří mohou poukázat na skutečnost, že v současném světě se podobné nemoci nerušeně šíří také z toho důvodu, že jatečná zvířata jsou vykrmena v jedné zemi, poražena ve druhé a jejich maso pak zpracováváno a prodáváno v zemi třetí.