Polsko se brání stereotypům kolem jeho zemědělství

Polsko se brání stereotypům panujícím prý kolem jeho zemědělství

Mýty, které prý panují okolo polského zemědělství, dnes před novináři rozptyloval náměstek ministra zemědělství a hlavní polský vyjednávač s EU o kapitole zemědělství Jerzy Plewa. Neopodstatněné jsou podle něj obavy, že laciné polské zemědělské výrobky zaplaví po vstupu Polska do EU trh unie, i to, že zaostalé polské zemědělství bude muset být zmodernizováno z rozpočtu unie. Falešné jsou prý i představy o vysokých nárocích na přímé platby, jež vzniknou polským farmářům. V Polsku je podle údajů z roku 1996 více než dva milióny statků, přesně 2,041 miliónu, vyvracel Plewa domněnky, že ani sami Poláci nevědí, kolik mají zemědělců. Jen 46 procent z nich má ale farmářství jako hlavní nebo jediný zdroj příjmů, zbytku proto nároky na přímé platby nevzniknou. Polské produkty také nebudou levnější než ty z EU. Jejich cena se podle "zprávy o mýtech okolo polského zemědělství", kterou zpracovala Nadace asistenčních programů pro zemědělství, vyrovná ještě před vstupem, někdy mohou být dokonce dražší. Na některé produkty, jako cukr nebo mléko, kde dvojí cenová hladina zřejmě vznikne, lze uvalit výrobní kvóty. Pleva zdůrazňoval, že polské zemědělství je biologičtější než intenzívní farmářství v EU. Řekl, že 18,5 miliónu hektarů zemědělské půdy se obdělává tradičním způsobem, úplně nebo téměř bez použití umělých hnojiv - těch se podle něj používá v Polsku třikrát méně než v zemích EU, použití pesticidů je desetkrát nižší a normy přísnější než v EU. Také výtky, že většina polských zemědělců se nespecializuje na určitý druh výroby, vidí zčásti jako výhodu, neboť to přináší méně rizik pro životní prostředí. Nízká specializovanost je nutnost daná nestabilitou zemědělských cen. Pro zemědělce je zkrátka jistější mít "více želízek v ohni". Pokud jde o výše přímých plateb, na které vznikne polským zemědělcům nárok, odhadují se podle Plewy na 2,8 až čtyři miliardy eur ročně. "Myslím si, že ve skutečnosti se tato částka bude pohybovat okolo tří miliard eur ročně," řekl Plewa s tím, že nárok vznikne zhruba miliónu polských zemědělců. Ani modernizaci polského zemědělství neponese na svých bedrech rozpočet unie. "Hlavní část nákladů na restrukturalizaci může ještě před přistoupením pocházet od soukromých investorů," uvádí zpráva. Příznivě může zemědělství ovlivnit i makroekonomická stabilizace, která způsobí snížení úrokových sazeb a zlevní tedy úvěry i pro zemědělce. Už nyní také pomáhají programy předvstupní pomoci unie SAPARD a Phare.