Fischler: Jistá přechodná období pro přímé platby nezbytná

Fischler: Jistá přechodná období pro přímé platby budou nezbytná

Jistá přechodná období pro plné zavedení přímých plateb českým rolníkům budou nezbytná, usoudil člen Evropské komise Franz Fischler vpředvečer návštěvy České republiky. Zopakoval také názor, že pro výpočet budoucích kvót pro subvencovanou výrobu masa, mléka či obilí budou použity jako základ statistiky z druhé poloviny 90. let. Evropská unie zatím "nemá žádný formální postoj" k otázce poskytnutí přímých plateb rolníkům z nových členských zemí a hodlá se o těchto finančních otázkách radit až napřesrok, uvedl komisař. Připomněl, že letos hodlá komise připravit návrh společné pozice EU k veterinární a fytosanitární legislativě, v roce 2002 pak ohledně organizace trhu, subvencí, plateb a rozvoje venkova. "Zemědělská kapitola představuje polovinu rozpočtu EU a navíc je nesmírně komplexní. Vyžaduje proto citlivé zacházení a hodně technických konzultací. Až na samém konci bude jednat o rozpočtových otázkách, tedy o tom, kolik Česká republika od EU dostane a kolik bude platit. Tehdy se proberou také přímé platby zemědělcům." Fischler tak naznačil, že by míra poskytování těchto dávek mohla být postavena do souvislosti s českým příspěvkem do EU; nehodlá však v této fázi říci cokoli konkrétnějšího. Soudí, že při posuzování strategií, priorit, zařazování české legislativy a struktur do kontextu EU se dospěje k závěru, že "jistá přechodná období jsou nezbytná". Zároveň souhlasí s názorem, že "dlouhodobě nelze praktikovat dvě zemědělské politiky, či jakékoli jiné politiky". Česká republika jednoznačně žádá poskytnutí přímých plateb rolníkům od okamžiku vstupu. EU namítá, že bude zapotřebí jejich "postupné nabíhání", už proto, že v rozpočtovém výhledu na léta 2000-2006 se s těmito dávkami pro nové členy nepočítá. Řešením by podle znalců mohlo být jisté snížení příspěvku ČR do rozpočtu unie, dokud se režim poskytování přímých plateb rolníkům v nových a starých členských zemích nesrovná. Přímé platby postupně vytlačují dotace závislé na objemu výroby a jsou poskytovány plošně všem zemědělcům. Představují více než polovinu ročních zemědělských výdajů, které se pohybují kolem 40 miliard eur. Výrobní subvence jsou poskytovány v rámci množstevních kvót pro obilí, mléko i maso. Fischler předpokládá, že pro nové členy by měly být vypočítány na základě statistických údajů z let předcházejících zahájení vstupních rozhovorů, tedy v případě ČR pravděpodobně období 1995-98. "Není mnoho možností. Bylo by nespravedlivé vzít jako základ přemrštěné výsledky z komunistického období, ale i ze začátku 90. let, kdy v kandidátských zemích došlo k prudkému propadu výroby," soudí komisař. Domnívá se zároveň, že v žádném případě nelze vycházet z nějakých budoucích období. Nesouhlasí proto s požadavkem české strany, aby EU vzala v úvahu její záměr rozšiřovat extenzívní chovy hovězího dobytka na maso v podhorských a horských oblastech. "Pochybuji, že by v České republice nebyla dosud chována čistě masná plemena." Je však o tom ochoten debatovat. "Musíme se na to podívat zblízka; věřím, že najdeme řešení." Komisař podepíše s ministrem zemědělství Janem Fenclem víceletý finanční protokol o využití peněz z programu Sapard. Peníze z něj však ČR nebude mít k dispozici, dokud nevytvoří platební agenturu, která bude jejich využití spravovat a kontrolovat. Fischler ovšem nepovažuje roční zpoždění Sapardu za tragédii. "Není snadné se to naučit. Žádáme po ČR a dalších kandidátech stejný systém, jaký mají členské státy - v budoucnu jim bude sloužit pro provádění programu rozvoje venkova. Čím dříve začnete, tím rychleji se to naučíte a po vstupu nebudete mít problémy." Protokol je druhou etapou realizace programu Sapard v ČR, po loňském podpisu programu, na jehož základě budou peníze rozdělovány. Nyní musí ČR dokončit budování agentury, schválit ji podle vnitřních pravidel a požádat Brusel o její akreditaci. "Až se to stane, vyšle komise experty, kteří posoudí, zda agentura odpovídá předpisům. Jakmile jí dají zelenou, bude možné zahájit převody prostředků." EU vyčlenila na Sapard pro deset kandidátů ze střední a východní Evropy přes půl miliardy eur ročně. Na ČR z toho připadá 22 miliónů (800 miliónů korun).